Zatímco se lékařům nedaří probrat izraelského premiéra Ariela Šarona z kómatu, čím dál tím silnější postavení získává na politické scéně jeho korunní princ. Šaronem založená strana Kadima ho dnes jmenovala úřadujícím předsedou, který ji povede do březnových voleb.
Ehud Olmert si za jedenáct dní, co řídí vládu, dokázal získat důvěru Izraelců. Z víkendového průzkumu veřejného mínění vyplynulo, že ho podporuje přes sedmdesát procent z nich. Kadima by dnes pod jeho vedením získala více než třetinu křesel v parlamentu.
"Pokud se nestane něco neuvěřitelného, bude Olmert po volbách premiérem," řekl agentuře AP politolog Abraham Duskin. "První týden byl klíčový a on tím testem prošel."
První Olmertovo vítězství
Otázka, jakou politiku při řešení izraelsko-palestinského sporu Olmert zvolí, teď proto v důležitosti poráží všechny ostatní. Úřadujícímu premiérovi se podařilo v neděli dosáhnout prvního politického vítězství, když kabinet jednomyslně schválil konání palestinských voleb ve východním Jeruzalémě.
Nejen včerejší rozhodnutí vlády naznačuje, že Olmert je zřejmě odhodlán počínat si ve vztazích s Palestinci odvážně. A to přesto, že za sebou nemá kariéru špičkového armádního velitele jako Ariel Šaron.
Byl to Olmert, kdo před třemi lety jako první v pravicovém bloku Likud začal prosazovat stažení Izraelců z pásma Gazy. Až po něm tuto myšlenku přijal za svou i premiér Šaron.
V rozhovoru pro deník Haarec v listopadu 2003 Olmert uvedl, že chce-li Izrael přežít a prosperovat jako židovský stát, musí odejít nejen z Gazy, ale také velké části Západního břehu Jordánu. Jako důvod uvedl to, že Palestinci jinak brzy díky vyšší porodnosti židy početně převýší a židovský stát "přijde o svou duši".
V hlavní roli demografie
"Vůbec nepochybuji o tom, že vláda bude muset tento demografický problém řešit velmi razantně. Pokud se nám nepodaří s Palestinci dohodnout, a já v takovou dohodu nevěřím, musíme věc vyřešit sami," řekl tehdy Olmert.
Jeho cílem je udržet poměr mezi židovským a arabským obyvatelstvem Izraele na úrovni čtyři ku jedné. Aby se to podařilo, bude se muset vzdát i části východního Jeruzaléma. Takto daleko se Ariel Šaron ve svých úvahách nikdy neodvážil zajít.
Podle izraelských zdrojů, na které se odvolal deník Washington Post, hodlá Olmert jako premiér dokončit stavbu ochranné bariéry, která tak vytvoří východní hranici Izraele. Zároveň chce zahájit s americkými politiky sérii důvěrných jednání, jejichž výsledkem by mělo být jednostranné stažení Izraele z podstatné části Západního břehu.
Demografové, kteří mají podle pozorovatelů na Olmertovy postoje velký vliv, se přimlouvají za to, aby se Izrael vzdal 85 procent Západního břehu včetně většiny východního Jeruzaléma. Tím by se počet arabských obyvatel pod izraelskou správou snížil až na 16 procent. Pokud Olmert na tuto variantu přistoupí, vzdá se dvojnásobně velkého území, než byl podle analytiků ochoten postoupit Šaron.
