Až 23 druhů virů nebezpečných pro zvířata i pro lidi může přenášet komár tygrovaný. Způsobují horečky, bolesti kloubů, hlavy a svalů. A protože je komár nejagresivnější v poledne, snaží se lidé v tu dobu trávit venku co nejméně času. Tak jako v Hornorýnské nížině na jihozápadě Německa, kde se původně asijský druh letos vyskytoval na více než sto hektarech.
O možných nebezpečích informuje Německá asociace pro kontrolu komárů, řada lidí má s invazivním druhem osobní zkušenost. "Němci rádi cestují, mnoho z nich se s nemocemi jako dengue nebo chikungunya už setkalo nebo jimi sami onemocněli. Teď se obávají, aby se nemoci nedostaly i do Německa. Nechtějí žít ve strachu," popsal pro Aktuálně.cz Artur Jöst, který má v asociaci na starosti tým potýkají se s exotickým hmyzem.
"Zatím jsme v Německu neodhalili žádný případ chikungunyi nebo horečky dengue, ale jak víme z jihu Francie, případy mohou rychle narůstat," upozornil na sousední zemi, kde stejný typ komára nemoci šíří už více než deset let.
Do Evropy se komár tygrovaný dostal s dováženým zbožím z asijských subtropů koncem 70. let. Populace začal tvořit později, nejdříve na jihu Evropy, od roku 2016 v Německu. Od té doby jich každoročně přibývá. "Od roku 2013 stoupají v Německu letní teploty, komáři se tak mohou v klidu množit," uvedl Jöst. "Jejich výskyt je přímo spojený se změnou klimatu," řekl.
Stejně jako dalším zemím střední Evropy přináší klimatická změna Německu také sucho, kůrovcové kalamity nebo časté vlny veder. "Letošní vedra byla extrémní," uvedla pro Aktuálně německá novinářka zaměřující se na klimatická témata Elena Kolbová. Letní teploty v zemi několikrát překročily 40stupňovou hranici. Od začátku měření v roce 1881 bylo léto 2022 čtvrtým nejteplejším v historii. S vedrem spojené vysychání řek zapříčinilo narušení lodní dopravy.
Vysoké teploty zhoršují lidem chronické nemoci, nejen srdeční a plicní choroby, ale také třeba projevy cukrovky, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). V Německu letos zemřelo vinou vln veder kolem 4500 lidí, píše německý Institut Roberta Kocha, odborné pracoviště pro kontrolu a prevenci nemocí. Jde však pouze o odhady, jako oficiální příčinu smrti zatím země vedro nepočítá.
Od velkých povodní, které loni zpustošily části západního Německa a připravily o život téměř 200 lidí, vzniká v zemi systém varování před blížícími se extrémními projevy počasí. V prosinci spustí telekomunikační společnost Telecom službu, která uživatele smartphonů upozorní na požáry, povodně či vedra. Nebude potřeba zvláštní aplikace ani přihlášení ke službě.
Podobné varování posílá Národní meteorologická služba, zprávy ale dostávají jen ti, kteří se k varování rozesílanému e-mailem a do aplikace přihlásí. Dozvědí se, jaké oblasti a kdy budou zasaženy a jaké konkrétní kroky pro svoji ochranu by měli podniknout.
Žaloba kvůli klimatickým cílům
Historicky patří Německo k největším producentům emisí skleníkových plynů oteplujících planetu. Jako jedna z prvních industrializovaných zemí bylo závislé na spalování uhlí, uvádí server Carbon Brief. Přestože stát emise snižuje, "zůstává mezi nejdůležitějšími přispěvateli k současnému oteplování," píše server. Loni země vyprodukovala 674,75 milionu tun oxidu uhličitého, píše statistický server Our World in Data.
Největší ekonomika Evropské unie chce do roku 2030 své emise snížit o 65 procent oproti roku 1990. Cíle se však nedaří dodržovat. Mladí klimatičtí aktivisté proto vládu v říjnu žalovali. Už loni jim dal spolkový ústavní soud za pravdu a nařídil státu zkonkretizovat kroky na ochranu životního prostředí.
Letošní žalobu podali aktivisté k Evropskému soudu pro lidská práva. Kroky navržené do roku 2030 podle jejich názoru cíle nedosáhnou. Za pravdu jim na začátku listopadu dala nezávislá Expertní rada pro klimatickou změnu, která dohlíží na plnění cílů snižování emisí.
"Pokud budeme jen pokračovat v tom, co děláme, určitě klimatických cílů pro rok 2030 nedosáhneme," citovala stanice Tagesschau místopředsedkyni rady Brigitte Knopfovou. Aby se mohla země dodržení cíle alespoň přiblížit, musela by v následujících deseti letech snížit objem vyprodukovaných emisí více než dvojnásobně oproti posledním deseti letům, uvedli experti v hodnotící zprávě.
