Kábul - Do roku 2014 by měla afghánská armáda plně převzít odpovědnost za zajištění bezpečnosti ve všech čtyřiatřiceti provinciích země. Již počátkem příštího roku by se tak z Afghánistánu mohli začít stahovat Američané a jejich spojenci.
Na dárcovské konferenci, která byla v úterý zahájena v Kábulu se na tom dohodl afghánský prezident Hamíd Karzáí a americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
"Afghánské národní bezpečnostní síly (ANSF) by měly vést vojenské operace ve všech provinciích již koncem roku 2014," stojí v komuniké, které získala agentura Reuters.
Bezpečnostní situaci nemá dnes ale afghánská armáda plně pod kontrolou ani v okolí hlavního města. Letadlo s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem muselo být v úterý ráno odkloněno do Baghrámu poté, co na kábulské letiště zaútočili raketami bojovníci fundamentalistického hnutí Tálibán. Při útoku nebyl ale nikdo zraněn.
Kontrola nad tokem peněz
Tálibán dnes ovládá rozsáhlé oblasti afghánského venkova a minulý měsíc ostřeloval raketami i kábulskou Velkou džirgu, tradiční shromáždění kmenových vůdců a duchovních.
Karzáímu se na druhé straně podařilo přesvědčit Washington o tom, že může afghánské vládě svěřit kontrolu nad tokem peněz plynoucích do země ze zahraničí. Dnes disponuje přímo jen pětinou celkové částky. Napříště to bude polovina.
Stane se tak mimo jiné za předpokladu, že se afghánské vládě podaří utlumit korupci a zajistit bezpečnost v hlavním městě natolik, že by Afghánistán mohli již příští rok začít opouštět první vojáci jednotek NATO.
Od roku 2001 obdržela vláda v Kábulu 36 miliard dolarů zahraniční pomoci. Část této částky ovšem skončila v kapsách vládních úředníků.
Situaci jsme podcenili
Na odchod aliance ze země tlačí veřejnost nejenom v Británii, Německu či Itálii, nýbrž také v samotných USA. Afghánistán se stal již v roce 2009 zemí, v níž zahraniční vojáci umírají nejčastěji.
A mrtvých Američanů, Britů, Němců a Italů zde bylo již více než dost. Od roku 2001, kdy Spojené státy zahájily tažení proti Tálibánu, zahynulo na afghánském území na dva tisíce vojáků NATO. To je téměř polovina počtu obětí ve spojenecké misi v Iráku.
O tom, že tento počet bude dál narůstat nepochybuje ani generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen.
"Nemůžeme popřít, že mezinárodní společenství na začátku podcenilo rozsah výzvy, kterou Afghánistán představuje," sdělil Rasmussen deníku Hamburger Abendsblatt.
V Afghánistánu nyní slouží na 150 tisíc vojáků ze zemí NATO. Mezi nimi i přibližně 480 Čechů.
Počítá se i s tálibánci
Když začali Američané před sedmi lety cvičit první jednotky nové afghánské armády, připadl jim sysifovský úkol. Většina příslušníků právě vycvičených praporů se po skončení služby jednoduše rozutekla do svých domovů.
Od té doby se situace změnila od základu. Již dnes Afghánci plně zajišťují bezpečnost Kábulu a jeho bezprostředního okolí.
V říjnu 2011, kdy by zemi mohli první američtí vojáci začít zemi opouštět, by měla mít afghánská armáda přibližně 170 tisíc můžů. V policejních jednotkách má sloužit dalších 135 tisíc Afghánců.
V následujích pěti letech by se součástí afghánských ozbrojených sil mělo stát i přibližně 35 tisíc někdejších tálibánců.
Plán mírového urovnání v Afghánistánu totiž předpokládá, že Tálibán postupem času přistoupí na dohodu s centrální vládou v Kábulu a složí zbraně.
