New York - Armádní dokumenty zveřejněné k válce v Afghánistánu serverem WikiLeaks notně přitěžují pákistánské tajné službě ISI. Její členové se údajně podíleli na přípravě pumových útoků, které proti vládě v Kábulu a jejím americkým spojencům chystali příslušníci fundamentalistického hnutí Tálibán.
Ačkoliv drtivá většina těchto útoků se nikdy neuskutečnila, tajné dokumenty, které se do rukou WikiLeaks dostaly, svědčí přinejmenším o jednom. Velení ISI nemá část svých agentů pod kontrolou.
O tom, že pákistánské tajné služby jsou těžce kontrolovatelným konglomerátem ambiciózních důstojníků loajálních vládě v Islámábádu, dvojích agentů a sympatizantů al-Káidy, ví přitom CIA a Pentagon prakticky od okamžiku, kdy se Washington začal v Afghánistánu angažovat.
Bez ISI se ale Američané v zemi stižené více než třicetiletým ozbrojeným konfliktem neobejdou.
Pákistánské tajné služby kdysi s pomocí CIA vyzbrojily mudžahedíny bojující proti sovětské okupaci. A když se Rusové z Afghánistánu stáhli, podporovala pákistánská rozvědka Tálibán, o němž se domnívala, že v zemi zmítané frakčními boji zavede pořádek.
Bez kontaktů, které má ISI na tálibánce, stejně jak na kmenové vůdce v provincích při afghánsko-pákistánských hranicích, je účinný boj s al-Káidou nemyslitelný. Otázkou zůstává, do jaké vlastně míry hraje ISI v celém konfliktu dvojí roli. A také, kolik amerických vojáků za tuto dvojí roli vlastně zaplatilo svým životem.
Generál Gül
V nyní zveřejněných dokumentech figuruje mimo jiné jméno generálplukovníka Hamída Güla, který pákistánskou rozvědku řídil v letech 1987-89, tedy v časech, kdy v Afghánistánu vrcholil boj mudžáhidů proti sovětským jednotkám.
Gül zjevně dodnes využívá kontaktů, jež má na velitele militantní organizace Hezbí Islámí Gulbuddína Hekmatjára, který byl v 90. letech dvakrát nakrátko afghánským premiérem.
V roce 2009 se kupříkladu měl účastnit schůzky se skupinou afghánských povstalců konané ve městě Vana v západopákistánské provincii Jižní Vaziristán.
Setkání, jemuž asistovala také trojice mužů zjevně napojených na al-Káidu, mělo za cíl připravit akci, která by pomstila smrt povstaleckého velitele Usámy al-Kiního zabitého o několik dní předtím při útoku bezpilotního letounu vyslaného CIA. V jejím rámci měla být do východoafghánské provincie Paktíka dopravena "modrá dodávka značky Mazda naložená výbušninami".
Gül pravdivost informací kategoricky popírá.
"Nemám s tím nic společného," řekl v telefonickém rozhovoru z pákistánského Rávalpindí, kde byl kontaktován deníkem The New York Times. "Americká rozvědka se vás snaží svést na falešnou stopu."
ISI navíc tvrdí, že Gül, který byl mezitím penzionován, již pro tajné služby nepracuje. Někdejší pákistánský prezident, generál Parvíz Mušaráf, nicméně před lety připustil, že někdejší agenti ISI tajně pomáhají afghánským povstalcům.
Atentát proti Karzáímu
Pravdivost informací, které zveřejnil WikiLeaks, ovšem nelze ověřit. Pocházejí totiž většinou ze zdrojů afghánské tajné služby, která může mít zájem svého pákistánského konkurenta diskreditovat.
Platí to i o atentátu chystaném v srpnu 2008 proti afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu, do jehož přípravy měl být zapojen nejmenovaný plukovník ISI. A také o pumovém útoku na velvyslanectví Indie v Kábulu, při němž v červenci téhož roku zahynulo 58 osob. Indie má kvůli sporu o Kašmír s Pákistánem trvale napjaté vztahy.
WikiLeaks odmítá uvést, od koho tajné dokumenty Pentagonu a CIA má. Mohly by ale pocházet od sanfranciského hackera Adriana Lamy, který server zásoboval podobnými materiály již dříve.
Lamo byl počátkem roku v úzkém kontaktu s vojínem Bradleym E. Manningem, jenž loni zveřejnil video, na němž je zachycen útok americké helikoptéry, při němž v roce 2007 zahynulo v Iráku dvanáct civilistů včetně reportéra a fotografa agentury Reuters.
