Tempe - Stav beztíže umožňuje některé pochody, které na Zemi nejsou běžné. K dlouhému seznamu účinků teď vědci z USA přidali další: bakterie vystavené takové změně se stávají agresivnějšími.
Vyplývá to ze zprávy, kterou experti z Arizonské státní univerzity v Tempe uveřejnili v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Pokus prováděli před rokem na palubě raketoplánu Atlantis, kam umístili skleněné baňky s miliony bakterií typu Salmonella enterica, tedy druhu, který vyvolává nebezpečnou salmonelózu.
Souběžně se vzorkem na orbitu pak sledovali bakterie také v univerzitní laboratoři. První výsledky jen potvrdily domněnku, že se bakterie velmi rychle adaptují na neznámé prostředí a mění svou genetickou strukturu.
Mění DNA i proteiny
V "kosmické" DNA baktérie salmonely bylo 167 genů aktivovaných jinak než u šroubovice z laboratorního vzorku. Pozměněná byla také struktura proteinů.
Testy salmonely aplikované pokusným myším ale ukázaly, že se v kosmu z bakterie stal skutečný zabiják. Při středně velké dávce kmene salmonella enterica zemřelo do měsíce více než 90 procent myší. V případě stejně velké dávky "pozemského" vzorku ale přežila plná polovina živočichů.
Podle mikrobioložky Cheryl Nickeronové stojí za proměnou baktérií především změny v povrchovém napětí a smykové síly, kterým se kmeny musí v beztížném stavu přizpůsobit.
Úkryt v biofilmu
Kromě větší agresivity ale vědci také zpozorovali, že si bakterie začaly vytvářet extracelulární, tedy mimobuněčné vrstvy, zárodky mikrobiálních kolonií označovaných jako biofilm.
Pomocí těchto polysacharidových struktur dokáží kmeny přežívat po celé roky.
Vysílání bakterií na orbit by podle vědců mohlo přispět k dosud málo probádané oblasti přizpůsobování původců nejrůznějších nemocí novému a neznámému prostředí. "V tomto roce plánujeme vyslání dalších bakterií," prohlašuje Nickeronová.
Půjde přitom opět o kmen salmonella, tentokrát druhu typhi, tedy původce smrtelného tyfu.
