Káhira - Objev století. Těmito slovy archeologové označují nejnovější nález. Podařilo se jim totiž identifikovat mumii královny Hatšepsut. Ta je vedle Nefertiti vůbec nejproslulejší egyptskou panovnicí.
Jde o nejdůležitější objev od odhalení Tutanchamónovy hrobky v roce 1922. Právě takové srovnání použil na tiskové konferenci v Egyptském muzeu v Káhiře šéf památkářů Zahí Hawás.
Kdo byla Hatšepsut
Žena s titulem faraona vládla v letech 1490-1468 př. Kr. Byla dcerou Thutmose I. a na kariéru panovnice se připravovala od dětství. Svému synovi, Thutmose III, později upřela nárok na trůn. Ten na oplátku po její smrti nechal matčino jméno vymazat ze všech záznamů. Hatšepsut nosila mužský oděv a obřadní vous, který náležel jen faraonům. Jejím sídelním městem byl Vasut (Théby).
"Hatšepsut velmi přispěla k mocenskému rozvoji Egypta. Z jejího popudu ale vznikala také důležitá umělecká díla a monumentální architektura," řekl Aktuálně.cz o panovnici Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu.
Velmi zachovalou mumii, která byla paradoxně objevena již před sto lety, tým vědců identifikoval na základě porovnání vzorků DNA a pomocí rentgenových snímků zubů. Chybějící zub, který přesně zapadal do okostnice, se totiž našel v hrobce.
Historie jak z detektivky
Osudy mumie královny Hatšepsut jako by vypadly z detektivního románu. Hrobku faraonky objevil v Údolí králů již v roce 1903 archeolog Howard Carter. Kvůli zlodějům a vykradačům hrobů ji ale nechal znova zapečetit.
O tři roky později pak byla jedna ze dvou mumií nalezených v hrobce identifikována jako Sitra, Hatšepsutina chůva.
Druhá, tělesná schránka skutečné Hatšepsut, zůstala bez povšimnutí v depozitářích do roku 1990.
Archeologové přitom tušili, že by nemuselo jít o řadového dvořana. Mumie byla totiž pohřbena se skroucenou levou rukou. Takový ritus se přitom praktikoval u královských pohřbů.
