"V zemi nejsou dvě ozbrojené frakce a devadesát procent obyvatel je proti režimu Nicoláse Madura," řekl španělskému rozhlasu Ledezma. "Je také jasně vidět, že ne všichni chavisté jsou madurovci," dodal opoziční lídr.
Připomněl tak, že v posledních několika letech ztrácel socialistický prezident Maduro stále více podporu svých dřívějších voličů, kteří byli v prvé řadě příznivci jeho předchůdce Huga Cháveze.
Mezi asi třemi miliony Venezuelanů, kteří v předchozích několika letech utekli ze země před represemi režimu či nedostatkem potravin a léků, byla například i bývalá generální prokurátorka Luisa Ortegová, která také dříve podporovala Madura. V posledních týdnech se proti Madurovi veřejně postavilo i několik armádních důstojníků, například vojenský atašé ambasády v USA José Luis Silva či generál letectva Francisco Yánez, podle něhož je proti Madurovi 90 procent vojáků, bojí se ale represí.
"Pokud by byl velitel Chávez naživu, udělal by puč proti Madurovi, o tom není pochyb. Byla by rebelie, povstal by proti němu lid i armáda," domnívá se Rafael Ramírez, který byl deset let ministrem ropného průmyslu za Cháveze a poté několik let ministrem za Madura. I Ramírez nyní žije ve Španělsku, ten ale proto, že je doma obviněn z korupce, jíž se měl dopustit jako šéf státní ropné společnosti PDVSA.
Maduro se v posledních dvou týdnech několikrát vyjádřil velmi expresivně stran možného konfliktu ve Venezuele. "Nedovolím v Latinské Americe žádný Vietnam. Ale pokud zamýšlí intervenci, budou mít horší Vietnam, než jaký si dovedou představit," prohlásil Maduro minulý týden s odkazem na válku z minulého století, v níž bojovaly USA proti komunistické vládě severního Vietnamu. Spojené státy jsou nyní hlavním podporovatelem venezuelské opozice, zatím se ale soustřeďují na ekonomické a finanční sankce.
Také v pondělí, kdy většina zemí EU uznala Guaidóa za prozatímního prezidenta do uspořádání svobodných voleb, Maduro vyhrožoval krvavým konfliktem. Španělskému premiérovi Pedrovi Sánchezovi, jehož vláda uznávání evropskými zeměmi odstartovala, Maduro vzkázal, že "jeho ruce budou navždy namočené v krvi".
Možnost občanské války v pondělí znovu vyloučil i Guaidó. Podle něj se Maduro snaží rozptýlit pozornost svou divadelní fraškou o občanské válce a Vietnamu. Podle Guaidóa si 90 procent Venezuelanů přeje klid a mír.
Maduro, který je v úřadu od roku 2013 a jehož druhý mandát zahájený v lednu parlament označil za nelegitimní, se snaží udržet podporu armády, která je pro změnu režimu klíčová. Opozice chce dostat vojáky na svou stranu mimo jiné zákonem o amnestii a apelováním na jejich svědomí stran humanitární krize. Tento týden se opozice chystá otevřít humanitární koridor z Kolumbie a Brazílie a vyzvala armádu, aby jí v tom pomohla.
Cílem opozice je pád Madura a uspořádání svobodných voleb. Už dnes by měl podle Ledezmy parlament jednat o nových členech volební komise. "Členové dosavadní volební rady byli vybráni v neregulérních postupech a jejich rozhodnutí byla zaujatá," řekl deníku El País tento týden Luis Lander, šéf venezuelské nevládní organizace monitorující volby. Nová volební komise je spolu s odstoupením Madurovy vlády prioritou pro to, aby volby byly svobodné, dodal Lander.
