Washington - Americký prezident Barack Obama dnes přednesl před oběma komorami amerického Kongresu - Senátem i Sněmovnou reprezentantů - svoji první Zprávu o stavu Unie.
V ní američtí prezidenti každoročně shrnují, co udělali a co hodlají udělat v budoucnosti. A to už do roku 1790, kdy první Zprávu o stavu Unie přednesl George Washington.
Obama se po Novém roce ocitl v obtížné situaci. Jeho zdravotnická reforma - která jako téma dominovala jeho prvnímu roku v Bílém domě - narazila na problém.
| Pavel Tomášek: Obama řeší dilema: Reagan, či Clinton? |
V doplňovacích volbách v Massachusetts vyhráli republikáni, takže demokraté ztratili většinu v Senátu. A tím i šanci reformu prosadit přes jednotný odpor všech republikánů.
Obama přiznal, že první rok nedopadl tak, jak si představoval, ale od reformy neustoupí. "Neustupujme od reformy. Dodělejme tuto práci, doveďme ji do konce," vyzval Obama kongresmany.
Reforma je podle něj potřebná také proto, aby zastavila růst nákladů na americké zdravotnictví, a přispěla tak k nápravě veřejných rozpočtů.
Reforma má zajistit každému Američanovi zdravotní pojištění, podle kritiků je příliš drahá.
Počítá se zavedením burzy pojištění, kde budou moci lidé jednoduše porovnávat ceny služeb pojišťovacích společností. Ty také nebudou moci odmítnout pojistit pacienty s chronickými onemocněními.
Američané, kteří nemají vyšší příjem, než je čtyřnásobek životního minima, se budou moci navíc ucházet o státní příspěvek, který jim pomůže pojištění zaplatit.
Bez pojištění je dlouhodobě 48 milionů Američanů, tedy šestina obyvatel USA.
Americký prezident pak hovořil většinou o ekonomice. Slíbil vytvoření nových pracovních míst, protože nezaměstnanost je ve Spojených státech nadále vysoká. Činí deset procent.
"Pracovní místa musejí být v roce 2010 hlavní prioritou. Musíme vytvořit podmínky pro jejich vznik," řekl. Navrhl použít 30 miliard dolarů z peněz, jež státu vrátily zachráněné banky, na podporu úvěrů malých firmám.
"Měli bychom začít tam, kde začíná většina nových pracovních míst - v malých firmách. Jsou to podniky, které začínají, když podnikatel riskuje a vydá se za svým snem, anebo když se pracovník rozhodne, že nastal čas, aby byl svým vlastním šéfem," řekl Obama.
Plánuje také investice do infrastruktury. Na Floridě má začít velká stavba vysokorychlostní železnice.
Hájil rovněž svůj názor na přísnější regulaci bank. "Nechci a nemám zájem americké banky trestat, ale změny jsou nutné," prohlásil.
Obama chce na banky uvalit speciální daň. Byla by vybírána deset let a platily by ji společnosti s aktivy nejméně 50 miliard dolarů.
Do amerického rozpočtu by tak mělo přitéci ročně 90 miliard dolarů.
Banky by podle jeho návrhu, který bude muset schválit Kongres, nesměly vlastnit hedgeové fondy a fondy soukromého kapitálu, takzvané private equity, ani do nich investovat. Obama chce také omezit riskování velkých finančních firem.
O zahraniční politice se tentokrát zmínil jen okrajově. Připomněl, že válka v Afghánistánu je životně důležitá pro americkou bezpečnost. Na konci roku Obama rozhodl, že posílí americký kontingent v asijské zemi o dalších 30 tisíc vojáků.
"Čeká nás v Afghánistánu obtížné období, ale jsem si jistý úspěchem," prohlásil. Potvrdil, že do konce srpna stáhne americké vojáky z Iráku
