Praha - Úkol splněn, může si po čtvrtečním podpisu na Pražském hradě říci americký prezident Barack Obama. Podařilo se mu učinit první krok k vizi světa bez jaderných zbraní, který oznámil takřka přesně před rokem jen o několik kroků dále na Hradčanském náměstí.
Po schválení reformy amerického zdravotnictví v březnu tak jde o jeho další nepochybný úspěch a o první takto významný na mezinárodním poli. Zdařilá se zatím zdá i snaha "resetovat" vztahy s Ruskem.
Se svými dalšími zahraničními prioritami však kupředu nepohnul. Afghánská vláda sice začala vyjednávat s povstaleckými skupinami o míru, zda to však bude mít nějaký výsledek, je ve hvězdách. Izraelsko-palestinské mírové rozhovory jsou naopak stále zablokované a Írán obohacování uranu nezastavil, ale naopak kvalitativně navýšil.
"Podpis nové smlouvy START je v současné době jeho nejhmatatelnější úspěch na poli zahraniční politiky," říká Jiří Hejtich z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. "Může na to ukázat jako na něco, co má odškrtnuto. Podpis smlouvy bude působit velmi dobře ve světě i na domácí voliče."
Satan stále tady
Jedná se však skutečně pouze o první krok na cestě ke světu bez jaderných zbraní. Obě strany se ve smlouvě zavazují, že během sedmi let po ratifikaci smlouvy sníží počet rozmístěných bojových hlavic na 1550 ze současných několika tisíc a rovněž omezí množství odpalovacích zařízení a bombardérů s jadernými zbraněmi.
Jak Spojeným státům, tak Rusku však zůstane mnohonásobně více nukleárních zbraní, než je nutné pro zničení světa. Smlouva se rovněž zaměřuje pouze na strategické jaderné zbraně rozmístěné na odpalovacích zařízeních a v bombardérech, a nikoli na ty, které se mohou nacházet ve skladech. Kromě toho zde jsou také taktické jaderné zbraně umístěné na potenciálních bojištích.
Celosvětová jaderná anihilace je scénář, který si obvykle spojujeme se studenou válkou, je však stále reálný.
"Například Rusko má ve své výzbroji raketu zvanou SS-18 Satan, která je sama schopna zničit větší část střední Evropy," říká Vlastislav Bříza, který na FSV UK přednáší jaderné soupeření velmocí. "Má deset hlavic, každou o síle až 750 kilotun TNT a dalších až 10 klamných hlavic."
V porovnání - atomová bomba Malý chlapec, která spadla na Hirošimu, měla podle různých zdrojů sílu 13 až 18 kilotun TNT.
"Jaderné nebezpečí trvá i dnes, i když tu nemáme už ty velké demonstrace proti jaderným zbraním jako za studené války. Tehdy si totiž mezinárodní společenství toto nebezpečí uvědomovalo mnohem intenzivněji," tvrdí expert na kontrolu jaderných zbraní pražského Ústavu mezinárodních vztahů Miroslav Tůma.
Vůbec nejblíže se svět dostal k jadernému zničení během kubánské krize roku 1962, kdy se ruská ponorka třídy Project 641 dostala do obklíčení a kapitána museli podle různých verzí přesvědčit jeden až dva důstojníci, aby proti americkým lodím nevyslal jaderné torpédo.
Odzbrojit jednostranně
Zdlouhavé dojednávání smlouvy také ukázalo, že i když se mají obě strany snahu dohodnout, je to pořád problém. Spory o to, jak demontáž raket verifikovat, a zřejmě i ohledně budování amerického protiraketového štítu v Evropě, odsunuly podpis původně plánovaný na prosinec loňského roku.
Někteří odborníci se tak domnívají, že smlouvy zajišťující vzájemnou balanci jaderných mocností jsou pouze jednou z cest kupředu. Jinou by bylo jednostranné odzbrojování.
"Spojené státy by pravděpodobně mohly snížit arzenál na 500 zbraní hned zítra, aniž by to mělo jakýkoliv negativní dopad na národní bezpečnost USA nebo jejích spojenců," řekl magazínu The Time Hans Kristensen z Federace amerických vědců (FAS).
Nová smlouva START:
Obě strany mohou mít:
- 1550 rozmístěných bojových hlavic
- 800 odpalovacích zařízení mezikontinentálních balistických raket na pozemních nosičích, ponorkách a těžkých bombardérech
- 700 z těchto odpalovacích zařízení může být vybaveno jadernými zbraněmi
Otázkou tak je, jak by tuto strategii, kterou částečně zkoušel už George W. Bush mimo jiné stažením poloviny taktických jaderných zbraní USA z Evropy, přijali republikáni v Senátu. Ti už loni v prosinci podepsali dopis, že nový START neratifikují, pokud Obama nezačne stávající jaderný arzenál modernizovat. Republikáni požadují "moderní" hlavici, tedy nový design jaderné zbraně.
Americká administrativa v úterý představila novou strategii pro jaderné zbraně, ve které se zavázala že nebude nové hlavice vyvíjet. Před dvěma měsíci však požádala Kongres o navýšení rozpočtu na modernizaci a přechovávání jaderných zbraní o 7 miliard dolarů na dalších pět let. Podle některých je tak varianta nového typu nukleární hlavice stále v záloze.
Jak na ostatní?
Na iniciativnosti amerického prezidenta bude záviset naplňování vize světa bez jaderných zbraní i nadále. Vedle Ruska je totiž třeba k právně vymahatelným závazkům přimět i ostatní státy, které vlastní jaderné zbraně.
Stálí členové Rady bezpečnosti OSN, kde kromě Ruska a USA, zasedá také Čína, Velká Británie a Francie, se k vybudování "bezpečnějšího světa" a „podmínek pro svět bez jaderných zbraní" přihlásili v rezoluci 1887 loni v září. Jasný právní rámec však chybí.
Obama však hodlá ihned pokračovat a takřka okamžitě po podpisu smlouvy v Praze začne ve Washingtonu konference, která si klade za cíl zpřísnit bezpečnost¨manipulace s jaderným materiálem, aby nemohlo dojít k jeho zneužití nebo krádeži.
V květnu se pak v New Yorku koná hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1967, která nejaderným státům zakázala nukleární zbraně vyrábět a jaderné mocnosti se v ní - poměrně vágním jazykem - zavázaly postupně své arzenály demontovat.
"Není vyloučeno, že tato konference vyzve k nějakému jasnému plánu na postupné odzbrojení. Všeobecný zákaz výroby používání a skladování chemických a biologických zbraní (platný od roku 1997, resp. od roku 1975 - pozn. red.) už přeci máme. Paradoxní tak je, že v případě nejnebezpečnějšího typu zbraní tomu tak není," říká Tůma. "Bude to možná trvat několik generací, ale je velmi důležité, že debata zahájena vůbec byla."
Tři státy vlastníci jaderné zbraně - Izrael, Pákistán, Indie - však NPT vůbec nepodepsaly. Severní Korea od ní zase odstoupila.
Taktické zbraně pryč z Evropy
Rusové a Američané se po podpisu START chtějí zaměřit na snížení arzenálu takzvaných taktických jaderných zbraní, které mají menší účinnost a nejsou na rozdíl od strategických namířeny na konkrétní cíle, ale nacházejí se na klíčových základnách a mají být užity v rámci konvenčního útoku.
O stažení amerických taktických zbraní ze základen v zemích NATO nedávno předsedu Severoatlantické aliance požádaly Belgie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko. Polsko a Švédsko chtějí, aby Rusové a Američané jednali o vzájemném stažení taktických jaderných zbraní z Evropy.
Česká republika sice vizi celosvětového odzbrojení podporuje, ale zároveň je slovy politického ředitele ministerstva zahraničních věcí Ivo Šrámka pro „zachování současného stavu, který zatím neztratil svou relevanci".
