Washington/Havana - Americký prezident Barack Obama v úterý ohlásil zahájení nové kapitoly v americko-kubánských vztazích, které byly poznamenány nepřátelstvím od nástupu kubánských komunistů k moci v roce 1959. Zdůvodnil to tím, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky, a je tak překonaná. Mimo jiné oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě svoje velvyslanectví. Bílý dům v této souvislosti nevyloučil, že by Obama mohl navštívit Kubu.
Kubánský vůdce Raúl Castro v té samé době prohlásil, že Kuba je připravena přijmout společné kroky s USA k normalizaci vzájemných vztahů.
Podle Castra je pro kubánskou stranu zásadní věcí vyřešení přes půlstoletí trvajícího amerického obchodního embarga, na jehož případných změnách se však oba vůdci nedohodli.
"Nekompromisní americká politika vůči Kubě v posledních desítkách let měla nepatrný vliv," řekl Obama v přímém televizním projevu z Bílého domu. Normalizace vztahů s Kubou "ukončí překonaný přístup" v dosavadní politice vůči ostrovnímu státu.
Obama dále řekl, že dal svému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu za úkol, aby jednal s Kubou o normalizaci vzájemných vztahů.
Barack Obama předtím v úterý telefonicky hovořil s kubánským vůdcem Raúlem Castrem o možnostech zlepšování vzájemných vztahů. Zcela výjimečný telefonát ve středu potvrdili oba vůdci dlouhodobě znepřátelených států.
Kuba současně propustila pět let vězněného Američana Alana Grosse, za což USA podle zdroje agentury Reuters pustily na svobodu trojici vězněných Kubánců. Kubánský režim se rovněž údajně rozhodl propustit 53 politických vězňů zadržovaných kvůli kritice kubánského komunistického režimu.
Rozhodnutí Bílého domu propustit vězněné Kubánce si zaslouží respekt kubánského lidu, řekl Raúl Castro.
Obama prý mluvil v úterý s Castrem více než 45 minut. Telefonát, který je prvním podobně významným rozhovorem vůdců obou zemí od roku 1961, podle AP navazuje na více než rok trvající tajná vyjednávání mezi americkými a kubánskými činiteli.
Kubánský režim se následně rozhodl propustit skupinu 53 vězňů, které USA považují za politické, řekl podle agentury AFP nejmenovaný americký činitel. Kuba čelí dlouhodobě kritice kvůli zadržování odpůrců režimu.
Podle jednoho z amerických představitelů citovaného agenturou AFP sehrál klíčovou roli v historickém sblížení obou zemí papež František. Oba lídry prý letos dopisem vyzval k podobnému kroku, Vatikán navíc hostil delegace obou zemí, které tu dojednávaly podrobnosti dohody.
První ohlasy
Přední američtí republikánští politici sbližování vztahů USA s Kubou kritizovali. Představitelé strany ovládající Kongres prý Obamovi hodlají zabránit v obnovení diplomatických styků s režimem neuznávajícím demokratické principy. Historické rozhodnutí naopak ocenil mimo jiné papež František či generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Republikánský senátor a možný prezidentský kandidát Marco Rubio prohlásil, že hodlá zablokovat snahu Bílého domu o obnovení diplomatických vztahů s Kubou a otevření zastupitelských úřadů. Rubio, který má kubánské kořeny a patří na Floridě k silné kubánské přistěhovalecké komunitě krajně nesnášející kubánský režim, prohlásil, že Bílý dům ustoupil Kubě úplně ve všem, ale získal pro USA jen málo.
Šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner označil Obamovo rozhodnutí za další z dlouhé řady ústupků diktatuře. Vztahy s Castrovým režimem by podle něj Washington neměl revidovat, "dokud se nebudou Kubánci těšit ze svobody, a ani o okamžik dříve".
V samotné floridské kubánské komunitě jsou podle agentury AP reakce na historickou zprávu smíšené. Zatímco starší lidé a aktivisté snažící se z exilu přispět k demokratickým změnám na Kubě jsou rozhořčeni a někteří hovoří o Obamově "zradě", část mladší populace naopak změny vítá.
Pozitivní reakce přišly i ze světa. Papež František blahopřál USA a Kubě k tomu, že se rozhodly obnovit vzájemné vztahy, a slíbil, že Vatikán bude pokračovat v podpoře upevňování styků mezi oběma zeměmi. Vatikán upozornil, že jeho diplomaté usnadnili vyjednávání, z něhož vyplynulo řešení přijatelné pro obě strany.
Kubánským vítězstvím nazval dohodu obou zemí a z ní plynoucí výměnu vězňů socialistický prezident Venezuely Nicolás Maduro, který patří k největším latinskoamerickým kritikům Washingtonu. Tentokrát však Obamův krok označil za "odvážné gesto", které si podle něj zaslouží uznání.
