Obama promluvil k Íráncům. Nabídl jim nový začátek

Roman Gazdík
20. 3. 2009 13:52
Prezident USA chce Írán integrovat do mezinárodního společenství
Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Barack Obama nabídl Íráncům "nový začátek". Spojené státy údajně chtějí ukončit období napjatých vztahů a integrovat Írán do mezinárodního společenství.

Obama vyslal k íránskému "lidu a jeho vůdcům" televizní vzkaz u příležitosti oslav svátku Nou-rúz, který značí začátek íránského nového roku. K němu Obama Íráncům popřál "všechno nejlepší".

"Spojené státy chtějí, aby Íránská islámská republika zaujala své právoplatné místo ve společenství národů. Máte na to právo, ale přichází s tím také zodpovědnost," prohlásil prezident ve videu, které je možné vidět na stránkách Bílého domu a které bylo také s titulky ve farsí rozesláno íránským médiím.

Vzpomeňte na básníka Sádího

Íránským vůdcům prezident vzkázal, že jeho administrativa je odhodlána přistoupit k "diplomacii, která se bude týkat všech otázek, které mezi námi stojí, a sledovat konstruktivní vztahy mezi Spojenými státy, Íránem a mezinárodní komunitou".

Írán však údajně nemůže integrace do mezinárodního společenství dosáhnout "terorem nebo zbraněmi, ale raději skrze mírumilovné skutky, které demonstrují opravdovou velikost íránského lidu a civilizace".

"Vzpomeňme slov, která před tak dávnými časy napsal básník Sádí: Adamovy děti jsou jeden druhému rukou a nohou, protože byly stvořeny z jedné esence," uzavřel Obama.

"S příchodem nové sezony si připomínáme naši lidskost, která je nám všem společná. A zase jednou se můžeme jejího ducha dovolávat a hledat příslib nového začátku."

Poradce íránského prezidenta Aliakbar Džavanfekr Obamovo poselství uvítal a dodal, že by Amerika měla "od základu změnit své chování". Například revidovat sankce vůči Íránu a svou podporu vůči Izraeli.

Třicet let napětí

Špatné vztahy USA a Íránu se datují již od počátku islámské revoluce v roce 1979. USA podporovaly režim šáha Rézy Pahlavího, kterého Íránci svrhli. Další zhoršení přišlo se zajetím 52 amerických diplomatů íránskými milicemi ve stejném roce (byli zadržování po 444 dní) a následnou podporou USA Saddámu Husajnovi v íránsko-irácké válce.

Za George W. Bushe pak vyšlo najevo, že Írán začal tajně obohacovat uran. USA a další státy se obávají, že má v úmyslu vyrobit jadernou zbraň. Teherán to odmítá.

Obama během předvolební kampaně tvrdil, že je ochoten jednat přímo s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem. Částečné uvolnění napětí však přišlo už za Bushe.

Ten nejprve Írán zahrnul společně s Irákem a Severní Koreou mezi státy "osy zla", později však svůj tón zmírnil a položil větší důraz na diplomacii. Ta ale zatím Teherán k přehodnocení postoje nepřivedla - nadále trvá na tom, že má právo obohacovat uran jako ostatní jaderné velmoci. 

Podle agentury AP je obvyklé, že američtí prezidenti a ministři zahraničí vydávají ke svátku Nou-rúz zvláštní poselství.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Papež jmenoval 13 kardinálů, devět může volit jeho nástupce

Papež František v neděli oznámil, že jmenoval 13 nových kardinálů. Povýšeni do kardinálského stavu budou při slavnostní konsistoři ve Vatikánu 28. listopadu. Devíti z nich je méně než 80 let, takže se mohou stát členy konkláve, které po smrti nebo rezignaci nynější hlavy římskokatolické církve vybere příštího papeže, uvedla agentura Reuters.

Papež jména nových kardinálů překvapivě oznámil z okna své pracovny věřícím na Svatopetrském náměstí. Mezi jmenovanými kardinály je také washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se tak stane prvním černošským prelátem s červenou čepičkou.

Kardinály se stanou také Ital působící dlouhodobě ve Vatikánu Raniero Cantalamessa, arcibiskup z rwandského Kigali Antoine Kambanda, arcibiskup José Feurte Advincula z Filipín nebo arcibiskup Celestino Aós ze Santiaga de Chile.

Devět nových volitelů papeže podle agentury Reuters pochází z celého světa a zvyšují pravděpodobnost, že i příští papež bude pokračovat v politice papeže Františka, který byl zvolen v roce 2013.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Dvě osoby zemřely po autonehodě u Jasenné na Zlínsku, silnice je opět v provozu

Dvě oběti si vyžádala dopravní nehoda, která se stala dnes ráno u Jasenné na Zlínsku. Sdělila to zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku byla po dobu vyšetřování uzavřená, policisté v obou obcích odkláněli dopravu. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín kolem 05:30, silnice se opět motoristům otevřela před 13:00.

"Řidička osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic v levotočivé zatáčce zřejmě z důvodu vysoké rychlosti čelně narazila do stromu a s vozidlem skončila na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Při nehodě zahynula nejen řidička, ale také její spolujezdkyně. Totožnost obětí potvrdí až nařízená soudní pitva," uvedla Kozumplíková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy