Drážďany - Americký prezident Barack Obama přijel do Drážďan, aby se zde sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a navštívil bývalý nacistický koncentrační tábor Buchenwald.
Ještě večer pak odletí do Paříže a zítra se po boku francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho zúčastní oslav výročí invaze spojeneckých jednotek do Normandie.
Obě návštěvy jsou pro Obamu osobní. Jeho prastrýc pomáhal v dubnu 1945 osvobodit koncentrační tábor Ohrdurf, který už dnes nestojí. Obamův dědeček a jeho bratr zase bojovali za druhé světové války v Normandii.
Ne popíračům holokaustu
Krátce před návštěvou bývalého koncentračního tábora Obama doporučil íránskému prezdientovi a popírači zavedených fakt o holokaustu Mahmúdu Ahmadíněžádovi, aby se sem přijel podívat také. V Buchenwaldu zemřelo 56 tisíc lidí, většinou Židů.
"Měl by vykonat vlastní návštěvu," řekl Obama v Německu televizi NBC News. "Nemám trpělivost s lidmi, kteří popírají historii. A dějiny holokaustu nejsou něčím, o čem by se spekulovalo."
Ahmadínežád tento týden v předvolební debatě již označil holokaust za „velký podvod". Americký prezident však v Drážďanech po boku Angely Merkelové rovněž prohlásil, že je připraven na "seriózní dialog" s Íránem.
Obamova návštěva Buchenwaldu má pravděpodobně také uklidnit Izrael, se kterým se americký prezident dostal do sporu ohledně rozšiřování židovských osad na palestinském Západním břehu. Obama chce jejich další budování zarazit, izraelská vláda je proti.
Premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se také nelíbí Obamův údajně příliš vstřícný přístup k Íránu, jemuž Obama mimo jiné v káhirském projevu otevřeně přiznal právo na civilní jaderný program. Židovský stát je přitom přesvědčen, že Íránci usilují o zisk jaderné bomby, a představují tak pro jejich zemi existenční hrozbu.
Němci do Afghánistánu nechtějí
Podle pozorovatelů Obama návštěvu na bývalých bitevních polích druhé světové války také využije ke zdůraznění nutnosti postavit se proti tyranským režimům. Spojené státy tlačí na své evropské spojence a především na Německo, aby poslali více vojáků do Afghánistánu.
Němci tam mají nyní přibližně 4000 armádních příslušníků, většinou však na severu země, kde je situace relativně klidná. USA chtějí, aby Berlín posílil koaliční přítomnost na problematickém jihu země.
Jak navýšení počtu jednotek, tak změnu jejich působiště však Němci odmítají. Podle nynějšího průzkumu organizace World Opinion Poll (WOP) 54 procent Němců nesouhlasí s Obamovým navýšením počtu amerických vojáků v Afghánistánu.
Dvě třetiny obyvatel Německa dlouhodobě válku v Afghánistánu odmítají a požadují návrat německých jednotek domů.
