Nový tlak na Ceutu. Do španělské enklávy připlulo už 6000 běženců z Maroka

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 5. 2021 14:05
Do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží proudí další stovky migrantů ze sousedního Maroka poté, co tam v pondělí přes moře podél pobřeží připlulo či připlavalo na 6000 běženců. Z nich už 2700 místní úřady vrátily, další tisíce se ale dál snaží dostat do Španělska i přesto, že vláda v noci nasadila i vojáky a obrněná vozidla. Informoval o tom místní deník El Faro de Ceuta.
Maročtí migranti připlavali do Ceuty.
Maročtí migranti připlavali do Ceuty. | Foto: Reduan Ben Zakouor/El Faro de Ceuta/Handout via REUTERS

Pondělní vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84 tisíc obyvatel, byla podle deníku El País bezprecedentní. Šlo o denní rekord počtu běženců, jež vstoupili do Španělska. Překonali tak například počet 2000 migrantů, kteří loni ze 7. na 8. listopadu dopluli z Afriky na Kanárské ostrovy.

Španělská vláda se obává, že hromadné příchody migrantů do Ceuty jen tak neskončí. Marocké bezpečnostní složky totiž lidem přestaly bránit v přechodu hranice. Marocká vláda se zatím k pondělním událostem nevyjádřila.

Dění v Ceutě "bedlivě sleduje" i Brusel. Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová v úterý vyzvala Maroko, aby plnilo své závazky kontroly hranice a zastavilo "bezprecedentní" vlnu migrantů. "Španělská hranice je hranicí evropskou, EU chce budovat vztahy s Marokem založené na důvěře a sdílených závazcích, imigrace je v tomto ohledu klíčová," prohlásila Johanssonová v Evropském parlamentu.

Dění komentoval i místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas, do jehož odpovědnosti otázka migrace spadá. "Plná solidarita se Španělskem. Potřebujeme evropský politický migrační pakt: dohody se třetími zeměmi, masivní ochranu našich hranic, solidaritu členských států EU a politiku legální migrace," napsal na Twitteru Schinas, který pochází z Řecka, jež se rovněž potýká s migrační vlnou.

Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem, kterou způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi separatistické organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu. Ten vede povstalce na Západní Sahaře usilující o nezávislost na Maroku, které už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení této oblasti, ale zatím se tak nestalo.

Ghálí (73) byl minulý měsíc přijat do nemocnice v severošpanělském městě Logroňo kvůli covidu-19.

Polisario nyní ovládá necelou čtvrtinu území Západní Sahary, která je z velké části tvořena pouští, na severu se ale nachází ložiska fosfátů. Západní Sahara bývala kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo v 70. letech minulého století.

Podle deníku El Faro de Ceuta proudí migranti do enklávy nyní i proto, že se před několika dny rozšířila zpráva, že marocká vláda otevřela na několik dní hranice.

Mezi asi 6000 běženci, kteří se v pondělí dostali do Ceuty, jsou zejména mladí muži a nejméně 1500 osob je nezletilých, což komplikuje jejich repatriaci. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska oznámil, že vláda už vrátila 2700 lidí.

Podle rozhlasu Cadena SER zemřel při pokusu přeplavat do Ceuty v pondělí jeden mladý Maročan, dalším dvěma lidem, kteří plavání nezvládli, pomohli zachránit život španělští záchranáři.

Do Ceuty a další španělské enklávy v Africe Melilly se obvykle běženci z Maroka dostávají přes vysoké hraniční ploty, které přelézají, a to hromadně, aby bezpečnostní složky nestihly všechny zadržet. V takových případech jich ale bývají maximálně stovky. Jedna z takových největších masových akcí se odehrála na hranici Ceuty v červenci 2018, kdy se plot pokusilo naráz překonat na 850 migrantů.

U hraničního plotu v Ceutě v úterý také skupiny migrantů z Maroka házely kameny na španělskou policii, která odpověděla slznými granáty.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do Španělska různými trasami na 9200 migrantů, tento údaj je ale k 9. květnu a nezahrnuje tak akci v Ceutě z tohoto pondělka. Nejvíce běženců do Španělska do minulého týdne připlulo na Kanárské ostrovy (4950).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy