Hoffmanová emigrovala v roce 1968 z Československa, dnes působí jako editorka soukromé izraelské televize Channel 2. Pod jejíma rukama se sbíhají nejnovější zprávy o vývoji konfliktu.

Izrael se v první fázi rozhodl odstřihnout Libanon od světa.

Zatím se nespustily žádné velké pozemní akce. A také není nutné, aby se to stalo. Izrael může paralyzovat Libanon, aniž by k tomu použil pozemní jednotky.

Pokud by byla dál ohrožena izraelská města, zaútočí Izrael přímo na čtvrti Hizballáhu v Libanonu a na všechny strategické cíle v zemi: Zdroje elektřiny a vody.

Tak daleko to podle mě ale spíše nedojde. Libanonská vláda dá přednost tomu, že nějakým způsobem proti Hizballáhu zasáhne.

A: Čeho chce Izrael dosáhnout, co by mohlo zastavit vojenské akce?

Propuštění zadržovaných vojáků a také stažení Hizballáhu z jihu Libanonu. Aby kontrolu nad tímto územím měla libanonská vláda, a ne teroristická organizace. Izrael též bude chtít jinak kontrolovat bezpečnostní pásmo - hovoří se minimálně o jednom kilometru, kde by si Izrael vyhradil právo střílet.

A: Jaká je pravděpodobnost, že se obě strany dokážou dohodnout na výměně zadržovaných vojáků za arabské vězně v Izraeli? Precedens by tu byl - v roce 2000 na to tehdejší premiér Šaron přistoupil.

Po určité vojenské fázi přijde čas i pro diplomacii; zřejmě prostřednictvím třetí strany, Francie nebo Německa. Nyní to však není vůbec aktuální. Dokud neustanou vojenské akce, nebude se zřejmě o ničem vyjednávat.

Izrael může obsadit část Libanonu

A: Hovoří se skutečně mezi Izraelci o současné situaci jako o válce?

Jsou-li izraelská města ostřelována kaťušemi, jsou-li mrtví a zranění a celý sever Izraele je v podstatě v krytech, pak se to dá těžko nazvat jinak, než že je to válka. Vojenské možnosti Izraele jsou nesrovnatelně větší než Libanonu či Hizballáhu, takže je možné, že Izrael prostě část Libanonu obsadí.

A: Objevují se v Izraeli názory, že stažení z jižního Libanonu byla chyba? A to samé v případě Gazy?

U stažení z Libanonu nikoli. Šest let panoval mezi oběma zeměmi klid a pokud by Hizballáh nyní neunesl vojáky, klid by pokračoval.

Říká se to ovšem v případě Gazy. A to proto, že se za rok nepodařilo vyřešit žádný ze zásadních problémů, které v Gaze jsou. Na izraelské osady i města na hranicích Gazy dopadají rakety Kássam. Je tam větší chaos, než byl.

Všichni jsou zaskočeni rychlostí konfliktu

A: Jakou roli hraje vnitropolitické postavení premiéra Ehuda Olmerta, který je ve funkci krátce?

Olmert převzal politiku bývalého premiéra Šarona, sedí v koaliční vládě se Stranou práce, která je umírněnější. Všechny politické karty  hrají v jeho prospěch.

Politika šla v Izraeli stranou, každou hodinu se mluví o nějakém novém raketovém útoku na nějaké izraelské město nebo osadu.

A: Objeví se spory uvnitř vlády?

V tuto chvíli ne a bude to platit ještě několik dalších dní či spíše týdnů, než se situace vyjasní. Všichni jsou zde překvapeni, jak se během tak krátké doby mohla situace v oblasti tak zhoršit a hovoří se výhradně o vojenských krocích, nikoli politických.

Únosy: Kritika padá i na izraelskou armádu

A: Jsou oba únosy nějak koordinovány? Je podle vás pravděpodobné, že spolu Hamas a Hizballáh spolupracují?

Domnívám se, že zřejmě ano, jinak by k nim nemohlo dojít v tak krátkém časovém rozmezí. Nepřímo to naznačili jak Hamas, tak Hizballáh, když říkali, že takovou věc plánují. Kritizuje se v té souvislosti izraelská armáda, která o riziku věděla a přesto na to nebyla připravena.

A: Začíná už se nějak té válce říkat, má už pro Izraelce nějaké jméno?

Ještě ne, zatím. Ovšem takové akce mají v Izraeli vždy nějaké romantické jméno. Takže zřejmě i v tomto případě se objeví...