Částice umělé hmoty se běžně nachází v tělech ryb a mořských plodů, včetně těch, které končí v restauracích a supermarketech. Jejich velikost se pohybuje od několika centimetrů až po běžným okem neviditelné mikroplasty. Chemikálie z nich přitom mohou ohrozit zdraví.
Nový systém sledování využívá technologii takzvaného blockchainu, na které funguje třeba kryptoměna bitcoin. "Tradiční dodavatelský řetězec je založený na naprosto nedostatečném předávání informací mezi těmi, kdo jsou jeho součástí," vysvětluje pro server BBC Brett Haywood z novozélandské firmy Sea Quest Fiji, která se specializuje na lov a zpracování tuňáků a je součástí projektu už od jeho pilotní fáze v roce 2017.
Právě blockchain umožňuje účinné předávání informací, které teď sbírají jednotliví výrobci a zpracovatelé každý ve svém vlastním systému. V rámci jednotlivých databází se data shromažďují na několika místech řetězce, žádný z jeho členů tak nemá přístup ke všem zároveň.
Údaje není možné zpětně měnit. Na projektu s mořskými plody, který zaštiťuje Světový fond na ochranu přírody (WWF), se podílí newyorské blockchainové studio ConsenSys.
Od letošního září bude sledování celého procesu vyžadovat od svých dodavatelů čerstvé listové zeleniny také americký supermarket Walmart, píše magazín Forbes, který rok 2019 označuje za rok využívání blockchainu pro sledování, mimo jiné právě dodavatelských řetězců.
Walmart v dohledné době plánuje požadavek rozšířit na dodavatele všech druhů čerstvé zeleniny a ovoce. Díky podobným projektům si spotřebitelé v Austrálii nebo americkém Miami už dříve mohli přečíst část údajů o původu svého jídla v aplikaci pro chytré telefony, upozorňuje BBC. Díky stejné technologii "Food Trust" od americké firmy IBM sledují původ kuřat z biochovů také španělské supermarkety řetězce Carrefour.
Projekt s mořskými plody je ale prvním, který obsáhne skutečně kompletní cestu potravin z moře až na talíř. Podle Světového fondu na ochranu přírody to pomůže také k omezení nelegálních výlovů a otrocké práce na rybářských lodích.
"Trvalo déle něco takového vyvinout, ale významně to ovlivní tradiční dodavatelské procesy," dodává Haywood. Systém je podle něj prospěšný i pro výrobce, protože jim umožňuje hlídat, co všechno se s "jeho" rybou nebo ústřicemi děje, a lépe tak garantovat zákazníkům kvalitu.
Technologie do velké míry reaguje na poptávku od spotřebitelů z bohatších společenských vrstev, kterým záleží na tom, odkud jejich jídlo pochází a jakou má kvalitu. "Je to privilegium," říká Robyn Metcalfeová z Univerzity v Austinu v Texasu. "Hodně lidí ve městech prostě potřebuje něco jíst a nezajímá je, odkud jídlo pochází," říká. Metcalfeová přesto očekává velký nárůst zájmu o mobilní aplikace, které umožňují původ jídla sledovat. "A pro ty, kteří mají jídlo jisté, tu technologie jsou," dodává.
