Stejně jako Britové musí do izolace po návratu z dovolené ve Španělsku i Norové. Francie zase vydala doporučení, aby její obyvatelé do Španělska raději nejezdili. I další evropské země se obávají druhé vlny. Belgie zpomaluje otevírání se, Itálie rozhodla o povinné čtrnáctidenní karanténě pro cestovatele z Rumunska a Bulharska, kde počet nakažených také roste.
Ve Španělsku je nyní nejvyšší počet nakažených lidí ze všech evropských zemí, a to přes 270 tisíc. Od skončení nouzového stavu 21. června stoupá i počet hospitalizovaných.
Španělská vláda se proto vrací k některým bezpečnostním opatřením. V Katalánsku jsou na dva týdny zavřené noční bary a kluby a šéf místní vlády Quim Torra varuje, že přistoupí k dalším opatřením. V mnoha částech Katalánska je situace horší než v březnu, před vyhlášením nouzového stavu. Šíření nákazy se podle španělských úřadů zrychluje a může přijít doba, kdy počet infikovaných bude opět růst exponenciálně.
Co přesně se ve Španělsku děje a proč je na tom takto? Španělský Zdravotní institut Carlose III. vydal minulý týden studii, ve které shrnuje poznatky o nových ohniscích nákazy a nárůstu případů onemocnění covidem-19. Pokud to, co v současnosti Španělsko zažívá, nazveme druhou vlnou, tato epidemiologická studie ji detailně popisuje.
Ze zprávy vyplývá jedna hlavní věc: největší riziko pro vznik nových ohnisek představují večírky, bary a noční kluby. "Tato místa bývají špatně větraná a hlasitá hudba znamená, že lidé musí mluvit hlasitěji, což je doloženo jako rizikový faktor," komentoval to mluvčí španělské Asociace veřejného zdraví.
Nevystopujeme ani polovinu kontaktů
Důsledkem je, že klesá průměrný věk nakažených. Většině nově infikovaných pacientů je teď ve Španělsku mezi 15 a 29 lety.
Autoři studie pracovali se vzorkem asi 25 tisíc lidí, z nichž celých 40 procent bylo mladších čtyřiceti let. Přitom v dubnu bylo 80 procent pacientů naopak starších 40 let. Průměrný věk pacientů s covidem-19 byl ještě v dubnu 60 let, nyní je to 48.
Oproti jaru se ve Španělsku také mnohem více testuje, díky čemuž se odhalí i spousta nakažených, kteří nemají příznaky. Studie ukázala, že až 55 procent odhalených pacientů nikdy žádné neměli.
K tomu se ale váže velký problém, a to trasování. Tím, že infekční lidé nemají příznaky, se dá těžko zjistit, kde se daný pacient nakazil. Celkem 37 procent z dotázaných nevědělo, kde k tomu došlo, a skoro 50 procent vůbec nevědělo, že se setkalo s někým s covidem-19. Jinými slovy: dohledat všechny kontakty je nemožné.
O víkendu přišel španělský deník El País s dalším alarmujícím zjištěním. Ve Španělsku nejspíš zemřelo o 60 procent lidí víc, než udávají statistiky. Oficiální bilance uvádí 28 432 obětí. Jak ale deník píše, tohle číslo zahrnuje pouze osoby, u kterých byla nákaza koronavirem formálně diagnostikována, a ne podezřelé případy, jež nebyly nikdy testovány.
List proto sečetl všechna potvrzená i podezřelá úmrtí v souvislosti s koronavirem a došel k číslu 44 868. Pokud by to byl správný výpočet, bylo by Španělsko v Evropě na prvním místě v počtu nakažených a po Velké Británii na druhém místě v počtu mrtvých.
Druhá vlna mimo Evropu
K podobným zjištěním jako ve Španělsku docházejí i další země. Druhé vlny se neobávají jen v Evropě, mnohem větší nárůst počtu infekcí zažívá zbytek planety, tedy hlavně ve velkých a hustě osídlených zemích amerického kontinentu a jižní Asie.
Například Vietnam znepokojují nové případy komunitního šíření, a tak z milionového města Danang úřady nechaly evakuovat na 80 tisíc lidí, většinou místních turistů. Hongkong zase od středy zakáže shromažďování více než dvou lidí, uzavře restaurace a obnoví povinnost nošení roušek na veřejnosti.
Také v Kanadě tvoří skokový nárůst případů v Quebecu hlavně mladí lidé ve věku 20 až 29 let. Podle místní stanice CBC jsou mladí méně opatrní, protože jim tolik nehrozí, že u nich by byl průběh nemoci vážnější, museli by být hospitalizováni a mohli by na komplikace umřít.
Mladí lidé bez příznaků
Také v Japonsku se začíná mluvit o možné druhé vlně, i když se tam každodenní přírůstek nových případů zatím drží pod tisícovkou. Nová japonská studie ukazuje, že koronavirus teď v zemi šíří hlavně mladí lidé, kteří nemají žádné příznaky.
"Mnoho údajů naznačuje, že presymptomatický přenos je docela běžný, což kontrolu viru dost komplikuje," vysvětlil německé televizní stanici Deutsche Welle Hitošu Ošutani, profesor virologie na Univerzitě Tóhoku. Presymptomatičtí pacienti jsou tací, kteří jsou nakažení koronavirem, ale ještě se to u nich neprojevilo. Mezi nimi a infikovanými, kteří nemají žádné příznaky, není z hlediska šíření nákazy skoro žádný rozdíl.
Ve Spojených státech testy každý den odhalí desítky tisíc nakažených, v pondělí to bylo 57 tisíc. Tak rychlé šíření koronaviru vysvětluje profesorka z Kalifornské univerzity v San Franciscu Monica Gandhiová právě přenosem mezi lidmi bez příznaků. "Můžete si myslet, že jste konečně našli všechny pacienty s příznaky, izolujete je, dáte je do karantény a máte to. Ale i mezi zdravými lidmi existuje ložisko tohoto viru. To je jeho lest," uvedla pro německou stanici.
Také ve Velké Británii odborníci odhadují, že až polovinu případů nákazy mají na svědomí lidé, kteří nemají příznaky. Tito přenašeči stojí za velkou částí nových ohnisek i v Číně nebo Singapuru.
