Praha - Blíží se chvíle prvních přímých americko-ruských kontaktů od zvolení Baracka Obamy prezidentem.
V Ženevě se 6.března setkají šéfové diplomacií Hillary Clintonová a Sergej Lavrov. O necelý měsíc později si potřesou rukou i Barack Obama a Dmitrij Medveděv. 2.dubna na summitu G20 v Londýně.
Obama nastoupil s cílem zlepšit vztahy s Ruskem a zamezit dalším spekulacím, zda mezi Moskvou a Washingtonem znovu propuká nebo už dokonce propukla nová studená válka.
Tento termín se zejména v USA a Británii ujal. Známá kniha komentátora týdeníku Economist Edwarda Lucase nazvaná právě Nová studená válka už leží i na pultech českých knihkupectví.
Krize sbližuje
Jakkoliv se obě velmoci v mnohém neshodují a navzájem si překážejí, může je sblížit globální recese.
Pro Obamu je zvládnutí krize hlavní prioritou, což lze říci i o většině Američanů. Ruský rozpočet chudne kvůli nižším cenám ropy a na to navázaných dalších ztrát.
Washington ani Moskva v současné době nestojí o problémy navíc, které nejsou nezbytně nutné.
„Rusko už se nezdá být takovou velmocí jako ještě nedávno. Kvůli poklesu cen ropy, úbytku finančních rezerv v zahraničních měnách a útěku investorů," napsal v komentáři pro list Financial Times bývalý náměstek ministra zahraničí USA Strobe Talbott, který jinak patří k zastáncům dialogu.
Protiraketová základna v Polsku a radar v České republice patří momentálně k nejzásadnějším sporům.
Rusům se nelíbí, že by americké rakety a radar měly být tak blízko jejich hranic. A považují to za další americký vpád do svého bývalého teritoria.
Putin nechce být Jelcin
Málokdo v Rusku souhlasil, když Česká republika, Polsko a Maďarsko vstupovaly do NATO a když je tam pak následovaly i pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko. Tedy republiky, které kdysi dokonce byly součástí Sovětského svazu.
Tehdejšímu prezidentovi Borisi Jelcinovi je vyčítána slabost, že toto dovolil, stejně tak jako třeba bombardování Srbska Severoatlantickou aliancí v roce 1999.
Vladimír Putin chce trend posunu dalších a dalších částí světa do americké sféry vlivu zastavit. Nechce Ukrajinu a Gruzii v NATO, v čemž mu zřejmě Obama vyjde vstříc.
Dal najevo, že bude na přijetí těchto zemí naléhat méně než jeho předchůdce George Bush.
Pryč z Kyrgyzstánu
Americká armáda dostala v minulých dnech vyhazov ze základny, kterou dosud využívala ve středoasijském Kyrgyzstánu. Je zřejmé, že se tak stalo na přání Moskvy, která Kyrgyzům nabídla hospodářskou pomoc.
Mezitím se Rusko snaží posílit svůj vliv na americkém „zadním dvorku:" V Latinské Americe. Podepisuje velké obchody a kontrakty s Venezuelou a Bolívií, po letech obnovilo zájem o Kubu.
Moskva také nadále udržuje nadstandardní vztahy s dvěma zeměmi, které ve Washingtonu páchnou sírou. S Íránem a Severní Koreu.
Americký viceprezident Joseph Biden na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že nabídka na lepší vztahy s Ruskem má své meze. „Nebudeme uznávat žádné sféry vlivu," řekl viceprezident.
Uvidíme. Nová éra americko-ruského spojenectví či soupeření, případné obojího zároveň, právě začíná.
