Radar nebude, pomůže-li Rusko USA s Íránem a Talibanem

Martin Novák Martin Novák
17. 2. 2009 12:02
Zdroje v americké administrativě naznačují, že se výměnnému obchodu nebrání
Foto: Aktuálně.cz

Washington/Moskva - Barack Obama nastoupil do Bílého domu mimo jiné s cílem zlepšit vztahy s Ruskem, které se v závěru úřadování George Bushe značně přiostřily.

Rusové tvrdí, že nejsou proti. A že mezinárodní politika a diplomacie jsou tak trochu obchod, kde vlády jako trhovci smlouvají ve stylu něco za něco, na tom se zjevně shodují obě strany.

Moskva tvrdošíjně odmítá základny americké protiraketové obrany v Polsku a České republice. Právě tímto plánem Bush v závěru svého volebního období Kreml nejvíce iritoval.

Afghánistán je pro Obamu prioritou

Obamově administrativě zase leží na srdci zajištění bezjaderného Íránu a porážka Talibanu v Afghánistánu, kam chce Bílý dům poslat další vojáky.

Washington proto Moskvě nabízí: Když nechcete protiraketové střely a radar v Polsku a České republice, tak pro to něco udělejte. Přesvědčte Írán, aby přestal s jaderným zbrojním programem a pomožte nám porazit Taliban v Afghánistánu.

Dmitrij Medveděv se jako prezident ještě stihl setkat s Georgem Bushem.
Dmitrij Medveděv se jako prezident ještě stihl setkat s Georgem Bushem. | Foto: Reuters

Agentuře Reuters to potvrdil nejmenovaný zdroj z americké administrativy a nepřímo také mluvčí ministerstva zahraničí USA.

"Pokud se nám silnou diplomacií za pomoci našich partnerů včetně Ruska podaří eliminovat hrozby, pak to samozřejmě ovlivní naše uvažování o protiraketovém štítu," řekl mluvčí americké diplomacie Gordon Duguid.

Rusko nepochybně má na Írán vliv. Pomáhá mu s atomovým průmyslem a příští rok má být také s jeho přispěním spuštěn reaktor v Búšehru, který Rusové Íráncům dodali. Hospodářská závislost Teheránu na Moskvě je značná.

Odejdete jako my před 20 lety 

Ruský premiér Vladimir Putin se s Američany shoduje v tom, že Írán vyzbrojený nukleárními hlavicemi je nebezpečím. Liší se však od politiků USA v tom, že obvinění na adresu Teheránu ze snahy sestrojit jadernou pumu považuje za neprůkazná.

 

Kreml nabízí, že výměnou za stornování protiraketového deštníku pomůže Američanům v Afghánistánu. Umožní jim přepravu materiálu přes ruské území a nabízí i jiné formy podpory.

Uplynulou neděli si Rusové připomněli 20. výročí neslavného odchodu sovětské armády z Afghánistánu. Po deseti letech bojů a po ztrátě téměř patnácti tisíc mužů se jí nepodařilo zajistit stabilní vládu komunistického režimu v Kábulu.

(Snímky pozůstatků sovětské okupace - například rezivějící vojenskou techniku - naleznete ve fotogalerii.)

Dnes mnozí Rusové říkají, že Američané i jiné státy NATO jsou na nejlepší cestě skončit v Afghánistánu tak jako oni v osmdesátých letech.

Přitom Kreml nemůže mít z chaosu v Afghánistánu žádnou radost. Velká část rozsáhlé produkce afghánského heroinu končí na ruském trhu a islámský extremismus není pro Rusko o nic menší hrozbou než pro Spojené státy.

Zpátky ni krok

Podpora NATO ale zůstane jen logistická. "V žádném případě Rusko nepošle znovu své vojáky do Afghánistánu. To si tady nikdo nepřeje," tvrdí plukovník a učitel na důstojnické škole v Moskvě Oleg Kulakov, který v osmdesátých letech v asijské zemi sám bojoval.

Tento text je první částí třídílného seriálu Aktuálně.cz nazvaného "Rusko a USA: Spojenci, či soupeři?" V dalších dílech se budeme věnovat jednáním o odzbrojení obou států a sférám amerického či ruského vlivu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Útočník v Afghánistánu zastřelil tři pracovnice televizní stanice

Neznámý ozbrojenec v úterý ve východoafghánském Dželálábádu zastřelil tři zaměstnankyně místní televizní stanice. Čtvrtá žena byla zraněna a v nemocnici bojuje o život. Místní policie uvedla, že zadržela hlavního podezřelého. Jde o další ze série útoků proti pracovníkům v médiích v této oblasti za poslední měsíce, píše agentura Reuters.

Tři ženy ve věku 18 až 20 let ozbrojenec střelil do hlavy, když se vracely domů z práce, uvádí vládní zdroje. Místní televizní stanice potvrdila, že se jednalo o její zaměstnankyně.

Afghánistán se v posledních měsících potýká s vlnou útoků vůči novinářům, lékařům, bojovníkům za lidská práva či státním zaměstnancům. Na začátku prosince byla v Dželálábádu zastřelena moderátorka stejné stanice Malala Majvandová. V lednu zemřel novinář a bojovník za lidská práva Adil Ajmak, na jehož auto zahájili palbu neznámí střelci.

Afghánská vláda a některé zahraničí mocnosti z podobných útoků viní hnutí Tálibán. V provincii Nangarhár, jejíž je Dželálábád hlavním městem, rovněž působí teroristická organizace Islámský stát; ta se přihlásila k útoku na Majvandovou i některým dalším. Kdo stál za dnešním incidentem zatím není jasné. Podle policie má zadržený střelec vazby na Tálibán, mluvčí tohoto povstaleckého hnutí však jakýkoliv podíl Tálibánu na dnešním útoku odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy