Po téměř dvou stech letech se totiž znovu objevilo téměř zapomenuté písemné svědectví od muže, který nepochybně o popravě monarchy něco vědel.
Dopis samotného kata, Charlese Henri Sansona.
Nepotvrzuje tehdejší i pozdější pověsti o Ludvíkově zbabělosti, pláči a prosbách o milost. Podle kata se naopak král choval statečně a přijal svůj osud s až neuvěřitelnou chladnokrevností.
"Byl tak vyrovnaný a klidný, že nás to všechno šokovalo," píše popravčí. Dodává, že král si sám sundal košili.
Dopis ležel dlouho v archivu francouzské rodiny, která si nepřála zveřejnit své jméno. Nedávno byl "znovuobjeven" a nyní má namířeno do Londýna.
7.června má být vydražen v aukční síni Christie´s a kdo ho chce získat, nemůže si dovolit šetřit. Vyvolávací cena je 210 tisíc dolarů.
Kat Sanson poslal na onen svět téměř tři tisíce lidí, s "řemeslem" skončil v dubnu 1793. V dopise popisuje také poslední slova krále, který se po svém svržení marně pokoušel vrátit na trůn.
Těsně před tím, než Sanson spustil gilotinu, podle něj Ludvík pohlédl na dav na náměstí a zvolal: "Lidé, umírám nevinný."
Pak se obrátil na kata. "Nedopusitl jsem se ničeho, z čeho jsem obviněn. Jen doufám, že má krev navrátí Francii štěstí."
Podle jiných zdrojů Ludvík u gilotiny a před nepřátelským, zfanatizovaným davem naopak panikařil a neustále s křikem opakoval, že je ztracen. Dopis to vyvrací.
Ludvíkovu manželku Marii Antoinettu z rodu Habsburků, dceru Marie Terezie popravili revolucionáři devět měsíců po smrti krále.
