Francouzské "ne" bylo pro Berlín nepříjemným překvapením, napsaly ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje německé deníky Die Welt a Süddeutsche Zeitung.
Evropská komise sice dříve uvedla, že výstavba Nord Streamu 2 neodporuje unijnímu právu, ale v Bruselu se vede diskuse, zda regule nazvaná Gas Directive změnit. V tom smyslu, že žádný plynovod by nemohl mít stejného dodavatele plynu a provozovatele.
Nord Stream 2 by tuto podmínku nesplňoval, protože v obou případech figuruje ruský plynárenský gigant Gazprom. Berlín by tak nemohl uvádět, že projekt je čistě ekonomický a nemá být spojován s politikou.
Po dlouhých jednáních dosáhly zástupci obou zemí v pátek v Bruselu kompromisu, na níž se shodli i ostatní zástupci unijních zemí. Podle nového návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V tomto případě tedy Německo.
Nord Stream 2 se ale bude stavět dál, v tomto směru jde o německé vítězství ve sporu. Německá kanlcéřka Angela Merkelová dohodu potvrdila.
"Nechceme zvyšovat závislost na ruském plynu ani poškozovat zájmy členských zemí Evropské unie, jako jsou Polsko nebo Slovensko," citoval Die Welt svůj zdroj z francouzské vlády.
Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu. Podařilo se tak zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Páteční souhlas velvyslanců otevřel cestu o vyjednávání mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU, které budou rozhodovat o jejím konečném přijetí.
Závislost na Rusku?
Německá vláda je kvůli plynovodu pod velkým tlakem a čelí kritice, že zvýší závislost na ruském plynu a poškodí Ukrajinu, pro kterou jsou ekonomicky důležité tranzitní poplatky za ruský plyn. Toho ale přes ukrajinské území zřejmě poteče méně, až bude Nord Stream 2 dokončen. To se má stát na konci letošního roku.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v Bratislavě na setkání s premiéry visegrádské čtyřky plynovod znovu hájila.
"Staneme se závislejšími na Rusku? Říkám, že ne, pokud budeme zároveň diverzifikovat zdroje," prohlásila kancléřka ve slovenské metropoli. Zopakovala také, že Ukrajina musí nadále zůstat tranzitní zemí pro ruský plyn.
V Německu není plyn hlavní surovinou v energetické spotřebě. Pokrývá ji zhruba z 23 procent.
Kromě Gazpromu financují projekt Nord Stream 2 v hodnotě 9,5 miliardy eur (skoro čtvrt bilionu korun) německé firmy Uniper a Wintershall, rakouská OMV, britsko-nizozemská Royal Dutch Shell a paradoxně také francouzská Engie.
Plynovod kritizují Polsko, pobaltské země a především Spojené státy. Americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell nedávno prohlásil, že firmám, které se na budování Nord Streamu 2 podílejí, hrozí americké sankce. V Německu tím vyvolal pobouření.
Plynovod Trumpovi neustoupí
Americký prezident Donald Trump zase vyčítá Německu, že chce od USA bezpečnostní záruky proti Rusku, ale samo nezvedá své výdaje na zbrojení a naopak buduje plynovod z Ruska.
Evropský komisař pro rozpočet Günter Oettinger nicméně uvedl, že plynovod už je rozestavěný a těžko lze očekávat, že nebude uveden do provozu. "Nikdy jsem nebyl velkým stoupencem Nord Streamu 2. Ale už ho stavějí a nebylo by jednoduché to najednou zastavit. Rozhodně to nezastaví kvůli Trumpovým hrozbám," řekl časopisu Der Spiegel.
Podle Oettingera je řešením ruský závazek nadále přepravovat část plynu přes Ukrajinu.
Analytik společnosti Cyrrus a expert na energetiku Tomáš Pfeiler řekl v prosinci deníku Aktuálně.cz, že z ekonomického hlediska je pro Českou republiku Nord Stream 2 přínosem. "Česká republika by profitovala z navázaného projektu Capacity4Gas, který by zajišťoval tranzit plynu do Rakouska. Pozitivním výsledkem by byly vyšší inkasované tranzitní poplatky. Výhody by pocítily i české domácnosti, kterým by poklesla regulovaná složka ceny plynu," uvedl Pfeiler.
