Nizozemí slaví Den královny.Loni při něm zemřelo 7 lidí

Monika Horáková
30. 4. 2010 17:38
Letos dbá policie přísných bezpečnostních opatření.
Foto: Reuters

Amsterdam - Nizozemsko se dnes zahalilo do oranžové barvy. Jako každoročně se zde na závěr dubna slaví Den královny.

Letos se ale nad oslavami vznáší stín - loňský průvod přerušil atentát, který připravil o život 7 osob. Policie je ve střehu a dbá zvláštních bezpečnostních opatření.

Původně oslavy připomínaly narozeniny předchozí panovnice, královny Juliany. Dnes připomínají také datum, kdy na trůn nastoupila současná královna Beatrix, tedy 30. dubna 1980. Vrcholem oslav je průvod, v němž jede v otevřeném voze královská rodina a zdraví přihlížející.

Loňský průvod byl však kvůli atentátu přerušen předčasně.

Pokus vyvraždit královskou rodinu

Osmatřicetiletý atentátník prorazil svým automobilem zátarasy a pokusil se v devadesátikilometrové rychlosti najet do vozu s královskou rodinou. 

Na místě zahynulo pět lidí a dvanáct dalších bylo zraněno, z toho čtyři vážně. Muž, který vůz řídil, byl ihned zatčen. 

Svědkové uvedli, že černý automobil jen těsně minul otevřený autokar s královnou a členy její rodiny. Pak narazil do sloupu. Policistům řidič krátce po činu přiznal, že útočil na královskou rodinu. Nebyl ale schopen dalšího výslechu. Byl převezen do nemocnice, kde následně podlehnul svým zraněním.

Královna Beatrix letos odhalila obětem atentátu pomník. A policie nenechala nic náhodě. Jak píše server Zeit.de, v nasazení bylo 1400 policistů, tajné služby, specializované týmy se psy vycvičenými na hledání výbušnin a ostrostřelci.

Evropské deníky informovaly, že nizozemská policie ve čtvrtek zatkla třiatřicetiletého muže, který údajně královskou rodinu ohrožoval. Několik dní před oslavami se také objevily anonymní dopisy hrozící vraždou královny i jejích příbuzných.

Ódy na královnu

Královna Beatrix se u nizozemské veřejnosti těší velké oblibě. Server Tagesschau citoval průzkum, podle kterého je 69 procent obyvatel Nizozemí s jejím působením spokojeno. Ještě oblíbenější je královnin syn, korunní princ Willem Alexander.

Svou úctu vůči královně vyjádřil také bývalý americký prezident Bill Clinton: "Ohromuje mě její inteligence a zájem o každodenní dění. Velmi ji obdivuji," řekl někdejší šéf Bílého domu. 

Královna Beatrix je vzděláním právnička. Pověstnými se stala její každotýdenní setkání s předsedou vlády, od něhož se nechává podrobně informovat o chystaných krocích. Jak poznamenávají četné zpravodajské servery, jakákoli politická rozhodnutí se královna snaží ze zákulisí také ovlivňovat. 

Jedním z mála okamžiků, kdy se propast mezí ní a veřejností na čas prohloubila, byl její sňatek s Clausem von Amsbergem, rodilým Němcem. Brali se totiž v době, kdy mělo Nizozemí ještě v živé paměti události druhé světové války.        

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy