V Česku vláda vytvořila takzvanou uhelnou komisi, která by se měla zabývat mimo jiné snižováním podílu uhlí na energetice a ekonomice. V plánu je cílit na rok 2050. Je to podle vás dostatečné, nebo příliš pozdě? V Německu chce podobná vládní komise, jejímž jste byl členem, už rok 2038.
Je to rozhodně pozdě. Když se podíváme, jaké dopady mělo ohřívání klimatu v posledních letech jenom v Evropě, tak je jasné, že musíme přestat spalovat fosilní paliva co nejdříve. Každá tuna oxidu uhličitého, která se letos dostane do zemské atmosféry, tam zůstane dalších 70 let. Proto musíme především těžbu a spalování uhlí ukončit co nejrychleji.
Dnes už má plán na takzvaný "odklon od uhlí" velká část západoevropských zemí. Další státy, třeba Polsko nebo Bulharsko, o tom nechtějí ani slyšet. Považujete za správné, že si každá země nezávisle určuje svůj energetický mix - tedy podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny?
Věřím, že odpovědnost za ochranu klimatu je v Evropě společná, včetně určení toho, co jsou energetické zdroje budoucnosti. Je jasné, že v systému, který bude více a více spoléhat na obnovitelné zdroje, nemají rizikové a klimatu škodící technologie jako jádro nebo uhlí už místo.
Proč?
Prostě to k sobě nepasuje. Obnovitelné zdroje reagují na sluneční světlo, na vítr, sílu vody a tak dále. Dají se snadno vypnout a zase zapnout, kdežto u uhelné a jaderné elektrárny to trvá týden. Nejde to sjednotit. Proto bychom měli v Evropě do budoucna spoléhat ze 100 procent jenom na obnovitelné zdroje.
Jádro se už dnes nevyplatí
Jak tedy hodnotíte záměr české vlády dostavět další blok jaderné elektrárny Dukovany?
Jaderná energie s sebou nese obrovská rizika pro celý region. To jsme viděli v Černobylu a ve Fukušimě, kde je krajina na stovky let kontaminovaná a neobyvatelná (jde o dvě nejhorší jaderné havárie v historii - pozn. red.). Myslím, že s takovým rizikem by se politici neměli smířit, a radil bych jim proto investovat do obnovitelných zdrojů, které se stávají - co se týče celosvětového srovnání - nejlevnějšími ze všech.
Skutečně si myslíte, že atomové elektrárny, které máme dnes v Evropě, jsou srovnatelně nebezpečné jako Fukušima nebo Černobyl? Japonsko má například úplně jinou geografii.
Riziko se nedá vyloučit u žádného z reaktorů, stejně jako lidská chyba.
Je to hlavní důvod pro odmítání jaderné energie?
Existují i ekonomické argumenty, jaderné bloky se dnes už nevyplatí. A státy by se proto měly společně s investory přeorientovat.
Mělo by tedy Německo tlačit na Česko, aby Dukovany nedostavovalo?
Rozhodně. Jakákoliv nehoda v Česku by se týkala celé Evropy. Takže je to otázka partnerství v rámci celého kontinentu.
Společnost McKinsey teď vydala hodnocení německého přechodu k bezuhlíkové a obnovitelné energetice a výsledek není úplně pozitivní. Německu podle ní hrozí po uzavření jaderných a uhelných elektráren výpadky dodávek elektřiny - kvůli chybějícím kapacitám výroby i přenosových sítí. Nejde na to vláda příliš rychle?
Vláda kancléřky Angely Merkelové úplně zaspala posledních deset let. Ani klimatické cíle na snižování emisí skleníkových plynů nebudou dosaženy. A právě proto se musí co nejrychleji naplnit závěry té uhelné komise, včetně vybudování nových obnovitelných zdrojů energie. Jinak může celá energetická revoluce skutečně selhat.
Co přesně udělala vláda špatně?
Velmi rychle zvyšovala podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bez toho, aby se zároveň snižovaly emise v uhelné energetice. Německo - stejně jako Česko - přitom vyrábí víc energie, než spotřebuje, a tak ji vyváží.
Drahá německá elektřina
Podle energetiků ohrožují obnovitelné zdroje stabilitu přenosových sítí. Jsou ty německé skutečně připravené na přechod?
Otázka bezpečnosti dodávek je velmi důležitá. V Německu teď výpadky dosahují asi 12 minut za rok, což je historicky nejlepší výsledek, a to přitom v době, kdy bylo zapojeno extrémně hodně nových obnovitelných zdrojů.
Je to spíš otázka regionálního propojení a rozvádění elektřiny než toho, odkud elektřina pochází. Jak jsem už zmínil, provozovat dva systémy je mnohem náročnější a dražší, takže pro politiky je lepší říct: "Teď budeme spoléhat jen na obnovitelné zdroje a podle toho tu síť budovat."
Martin Kaiser
Od roku 2016 je ředitelem německé pobočky environmentální organizace Greenpeace. V minulosti vedl několik projektů a kampaní zaměřených na klimatickou revoluci v Německu, včetně postupného vyřazování jaderné energie. Dříve se specializoval na záchranu a obnovu lesů.
Už teď je elektřina pro koncové spotřebitele v Německu dražší než u nás. Součástí německého plánu je ale ulevovat od vyšších cen způsobených energetickou revolucí domácnostem i průmyslu. Další desítky miliard eur mají směřovat do spolkových zemí postižených ukončením těžby. Co byste poradil zemím, které si energetickou revoluci nemohou dovolit?
Co se týče ceny elektřiny, tak o té jsme debatovali i v rámci uhelné komise. Ukázalo se, že vlivy energetické revoluce na cenu jsou dva: zaprvé vypínání tradičních zdrojů, které jsou dnes ještě výdělečné, ji mírně zvyšuje. A zadruhé tím, jak přibývá obnovitelných zdrojů, se cena snižuje. Ten druhý efekt je silnější, takže celkově se elektřina zlevňuje.
Jak to, že je tedy v Německu nejdražší elektřina z celé Evropy?
Hlavním důvodem jsou náklady na podporu obnovitelných zdrojů, které se dnes do té konečné ceny přenáší. Už teď se ale vedou ve vládě diskuse o tom, že do budoucna by měly být financovány ze státního rozpočtu.
Kolik to bude stát?
Několik miliard eur ročně.
Lidé v tom nesmí zůstat sami
Jde ale také o přímé dopady na lidi, kteří nyní v elektrárnách nebo třeba dolech pracují. Jak lze podle vás zařídit, aby tyto negativní dopady energetické revoluce byly co nejmenší?
Je extrémně důležité co nejdříve nahrazovat zanikající pracovní místa a přitom brát v potaz věkovou strukturu zaměstnanců uhelného sektoru. Část z nich bude za 10 až 15 let, během kterých se bude uhlí ještě využívat, v důchodu. Jejich místa se dají postupně zrušit. Další bude ale potřeba nahradit.
Jak?
Uhelná komise přišla se dvěma řešeními. Zaprvé přesunout do zasažených regionů státní úřady. Bude tam například policejní škola nebo vzdělávací středisko armády. Zadruhé regiony dostanou od spolkové vlády peníze, aby si budoucí rozvoj financovaly samy. Energetické společnosti mohou třeba využít svoji infrastrukturu i pro obnovitelné zdroje a s tím související průmysl, jako je výroba baterií.
Těm lidem se to ale stejně nemusí líbit…
U nás bylo důležité, že vláda konkrétně řekla, kolik peněz regiony dostanou. A teď je na jednotlivých spolkových zemích, aby ty inovace začaly budovat.
V české uhelné komisi ale sedí i poslanec, který veřejně hovoří o "klima-džihádu". Jak podle vás může stát přesvědčit lidi, že se nejedná o nějakou klimatickou manipulaci nebo ideologii?
Je důležité, aby spolu zastánci obou táborů neustále komunikovali. Aby z jedné strany zaznělo: "Otázka klimatu je důležitá a jsou tu vědecky dokázaná a viditelná fakta, mizí třeba voda a vymírají lesy." Je ale také potřeba opakovat, že ti, které energetická proměna zasáhne, v tom nezůstanou sami.
Na konci září se bude konat klimatický summit OSN. Jaký jeho výstup by pro vás znamenal úspěch?
Zažil jsem těch summitů hodně a většinou jsou nesnesitelné. Krásně se tam mluví, ale nic se neděje. Věřím, že každý šéf vlády nebo státu by tam měl přijet s konkrétním plánem opatření na ochranu klimatu.
S čím by mohla přijet kancléřka Merkelová?
Na konci září bude německá vláda schvalovat balíček zákonů na ochranu klimatu. Ten by tam měla představit - jako něco, co Německo skutečně dodrží.
Co balíček obsahuje?
Vypnutí první uhelné elektrárny, což bude ještě letos, ale také omezení rychlosti aut na dálnicích, kvóty na elektroauta od příštího roku, tedy zvýšení jejich podílu, nebo omezení intenzivního chovu zvířat.
