Praha – Islámábád je město bez historie. Postavili ho až na začátku šedesátých let jako umělou metropoli, kde každá budova vypadá jako kasárna. Přelidněné Karáčí představě důstojného hlavního města nevyhovovalo.
Islámábád je sídlem ministerstev a úřadů, ale také patrně nejznámější mešity za hranicemi Pákistánu. Červené mešity - Lál Masdžíd –, postavené v roce 1966.
Její imám Maulána Abdal Azíz je kontroverzním hrdinou dokumentárního filmu Mezi věřícími (Among The Believers), který bude k vidění na letošním festivalu Jeden svět.
Azíz je radikál, militant. Spásu Pákistánu vidí v prosazení zákonů Koránu, jak sám říká. Islám musí být nadřazen všemu, jedině tak zavládne ve společnosti soulad a mír.
Vojenské režimy i demokratičtí politici v dějinách Pákistánu selhali, prázdnotu je třeba vyplnit islámskou vládou. Skutečnou islámskou vládou.
Červená mešita má blízko k Tálibánu, který podporuje. V osmdesátých letech se zde soustřeďovali ti, kteří odcházeli do sousedního Afghánistánu vést džihád proti sovětským okupantům.
V místní islámské škole (madrase) se studenti a studentky učí především nazpaměť korán. A nepřátelství k nevěřícím, mezi které jsou počítáni muslimové odmítající tu správnou verzi islámu.
Film se zaměřuje na několik postav kolem legendární mešity a s ní spojené islámské školy. Kromě imáma Azíze sleduje dvanáctiletou vesnickou dívku Zarinu, která z madrasy utekla, protože dril nesnesla.
Jeden svět 2016
Přehlídka dokumentů Jeden svět se z Prahy přesunula do dalších 32 měst v Česku a do Bruselu.
Představuje 123 filmů z 62 zemí.
Podrobný program v regionech NAJDETE ZDE.
Aktuálně.cz vytvořilo k festivalu speciál.
Naopak stejně starý chlapec Talha, pocházející z nábožensky vlažné rodiny, se vlivem školy změnil a stává se z něj stoupenec džihádu, ochotný obětovat vše pro Alláha. Tuto formulaci vyslovuje ve filmu sám imám Azíz, když filmařům vykládá, jak pákistánská armáda při zásahu proti mešitě zabila jeho jediného syna.
"Obětoval bych pro Alláha stovky svých synů," říká.
Název filmu možná autoři nevybrali úplně náhodně. Je shodný s titulem knihy, která v roce 1981 vyšla pozdějšímu nositeli Nobelovy ceny za literaturu V. S. Naipaulovi, Britovi trinidadského původu. Among The Believers: An Islamic Journey.
Naipaul shrnul své dojmy z cesty po čtyřech muslimských zemích. Íránu, Malajsii, Indonésii a právě Pákistánu. Islám z jeho líčení nevyšel pozitivně, líčí ho jako plný dogmat a předsudků.
Pro ty, kdo toto náboženství nemají rádi, se stal apoštolem takzvané politické nekorektnosti. Dávno předtím, než se kritika islámu stala v Evropě mainstreamem.
Film Among The Believers je o životě lidí formovaných tvrdou, nesmiřitelnou ideologií imáma Azíze. Jednorozměrných lidech, pro které krom Koránu a jeho příkazů nic nemá právo na existenci.
Svět se dělí na věřící a nevěřící, stoupence správné cesty a nepřátele.
Ještě v sedmdesátých letech byly radikální madrasy v Pákistánu okrajovou záležitostí. Dnes jsou jich tisíce. Pro chudé rodiny jsou často jedinou možností, jak dát dětem alespoň nějakou školu. Mnohé madrasy poskytují bydlení, jídlo a výuku zdarma.
Dokument Mezi věřícími sleduje například imáma v televizní debatě, kde na výtky, že vychovává studenty k nenávisti včetně toho, že někteří mají zbraně, neustále opakuje jedno a totéž. "Nepokoje a konflikty v naší společnosti existují proto, že nenásledujeme Korán."
Kamera zabírá hořké úsměvy studentů madrasy, kteří se svěřují, jak rádi by se dívali v televizi na zápas pákistánské reprezentace v kriketu (daleko nejoblíbenějším sportu v zemi). Kluci obdivují největší pákistánskou kriketovou hvězdu Šahída Afrídího, ale nesmějí se na zápas dívat. Škola kriket zapovídá jako neislámský.
Stejně tak je proti hudbě, filmům, holení plnovousů nebo fotografování žen.
"Alláh chce, abychom si život užili, ale musíme tak činit v hranicích vymezených šaríjou. Šaríja jsou zákony stvořené Bohem, nikoliv lidmi. Jsou dokonalé," vysvětluje Azíz.
Příběh mešity a imáma Azíze má ústřední bod v událostech z července 2007. Pákistánská vláda, vedená generálem Parvízem Mušarafem, zasáhla proti Červené mešitě.
S odůvodněním, že šíří nenávist, terorismus a podporuje Tálibán.
Poté, co studenti a studentky – mnozí z nich ozbrojeni – odmítli komplex opustit, zaútočila speciální komanda. Desítky lidí zemřely, budova hořela.
Azíz se pokusil dostat ven v převlečení za ženu v burce, zakrývající celé tělo. Ale byl odhalen a dva roky strávil ve vězení.
V boji za změnu vlády pokračoval dál, ale přišel velký zlom, ještě zachycený ve filmu. V prosinci 2014 se Tálibán přihlásil k bezprecedentnímu masakru. Vraždě 132 dětí a školáků ve věku od osmi do osmnácti let v armádní škole v Péšávaru.
Oběti pocházely z rodin důstojníků a čin měl být odplatou za armádní ofenzívu proti pákistánské odnoži Tálibánu.
Krveprolití zvedlo v zemi nevídanou vlnu odsouzení radikálů a odporu vůči nim. Azíz nejprve útok označil za pochopitelnou reakci. Později - a říká to i filmařům – jej odsoudil, když viděl, jaké pobouření útok vyvolal.
Film končí tím, že je v domácím vězení. Imám Azíz veřejně schválil praktiky Islámského státu a uvedl, že k němu chová respekt, protože hájí "islámský systém". Školní knihovnu nazval knihovnou Usámy bin Ládina.
Zápas o Pákistán pokračuje.
Among The Believers (Mezi věřícími). Hemal Trivedi, Mohammed Ali Naqvi. Červená mešita je jedním z hlavních pákistánských center radikálního islámu. Nejvyšším duchovním je Abdal Azíz. V roce 2007 vláda na mešitu zaútočila a jeho nejbližší byli během útoku zabiti. Azíz poté zasvětil svůj život jedinému cíli – svrhnout sekulární vládu. Dokument přináší ucelený vhled do současného Pákistánu, v němž ti nejchudší jsou nuceni pro sebe a své děti shánět existenční pomoc u štědře a neprůhledně dotované Červené mešity, zatímco bohatší obyvatelé měst si dobře uvědomují, že tyto děti, vychovávané v Azízových náboženských školách, jsou časovanou bombou pro celou společnost. Volný přístup do škol umožňuje filmařům detailně zachycovat, čemu zde mladé lidi učí, a v překvapivě otevřených rozhovorech velmi plasticky vystoupí i charakter samotného Azíze.
