* Die Linke vznikla spojením "levých" sociálních demokratů a postkomunistů * Strana je silná hlavně ve východních spolkových zemích, ale začala brát hlasy i na západě * Šéf sociálních demokratů do koalice s Die Linke nechce
Berlín - Po pádu Berlínské zdi před dvaceti se věštila krajní levici v Německu černá, či spíše vůbec žádná budoucnost.
SED, bývalá vládnoucí strana v komunistickém východním Německu, se zhroutila a na jejích troskách vznikla Strana demokratického socialismu (PDS), která sice na východě získávala určitá procenta hlasů, v západních spolkových zemích ale zajímala málokoho.
Očekávání, že pomalu odumře, se však zcela nenaplnilo. Po spojení s odpadlíky z levicové křídla sociální demokracie vznikla formace s novým názvem Die Linke (Levice) a ta si nyní - v době ekonomické krize - získává příznivce.
Konečně boduje i v západní část země a před nedělními parlamentními volbami ji některé průzkumy dávají šanci až na zisk 14 procent hlasů. Tedy zisk, srovnatelný s výsledky KSČM v českých volbách.
V programu především usiluje o vytváření nových pracovních míst, snahu vyrovnat příjmy v západní a východní části země, zavření jaderných elektráren, plošné zavedení minimální mzdy i daně z majetku a stažení vojáků z Afghánistánu.
Je jedinou větší stanou, která něco takového požaduje, přitom podle průzkumů nechtějí své vojáky v Afghánistánu čtyři pětiny Němců.
Kritici Die Linke obviňují z populismu a snahy o přílišné rovnostářství. Šance, že by se dostala do vlády společně se sociální demokracií (SPD) a zelenými je ale malá. Už proto, že větší část vedení SPD spojení s krajní levicí na federální úrovni odmítá.
"Mám jasno v tom, co po volbách opravdu nechci. Koalici s Die Linke," prohlásil kandidát sociálních demokratů na kancléře Frank-Walter Steinmeier.
Podle politologa Franka Deckera z univerzity v Bonnu se to ale může v budoucnosti změnit. Někteří politici SPD uvažují o spolupráci s Die Linke za několik let. Například Starosta Berlína Klaus Wowereit.
"SPD tvrdí, že může s radikální levicí spolupracovat v některých spolkových zemích, ale ne na celostátní úrovni. Důvody k tomu může mít, ale pro řadu voličů je těžké v tom najít logiku," řekl Drecker agentuře Reuters.
Část sociálních demokratů trvá na tom, že Die Linke se dostatečně "neodstřihla" od minulosti spojené s komunistickou NDR. Ve straně působí frakce s názvem Komunistická platforma. Hlásí se k marxismu a obhajuje některé aspekty komunistického režimu v NDR.
Známý spisovatel a sociální demokrat Günter Grass tvrdí, že představitelé strany by se měli jasně omluvit za pronásledování sociálních demokratů komunisty na území NDR.
Die Linke nyní vede bývalý přední politik SPD Oskar Lafontaine, který se rozešel se sociálními demokraty ve zlém. Pro některé je to další důvod, proč s Die Linke nespolupracovat.
Lafontaine pochází ze Sárska na západě a i díky tomu tam v nedávných spolkových volbách strana získala jedenadvacet procent hlasů. Lafontaine byl v minulosti představitelem levicového křídla SPD a v roce 1990 kandidoval ve volbách proti Helmutu Kohlovi na kancléře.
Během kampaně jej ale tehdy na mítinku v Kolíně nad Rýnem pobodala nožem psychicky narušená žena. Skončil v nemocnici v kritickém stavu.
Kancléřem se teď Lafontaine určitě nestane, ale možná bude mít dost křesel v Bundestagu na to, aby povolební Německo a vytváření nové vlády ovlivnil.
Loni Die Linke překvapila svým kandidátem na prezidenta. Její nominaci přijal herec Peter Sodann, který hraje detektiva z Lipska v populárním seriálu Místo činu (Tatort). V Bundestagu ovládaném křesťanskými a sociálními demokraty ale samozřejmě neměl šanci.
