Berlín - Ze současné dluhové krize zvlášť nepomohou ani radikální škrty v sociální oblasti, zmrazení důchodů, snižování platů ve veřejné sféře a propouštění státních zaměstnanců, ani zvyšování daní.
Jedno i druhé sráží spotřebu, a tím i rozpočtové příjmy, a naopak zvedá schodek státních financí, a tedy i státní dluh. Šetřit na výdajové stránce rozpočtu má smyslu ještě tak v položce veřejných zakázek, předražených podle nejrůznějších analýz o pětinu až čtvrtinu. Jen ČR by tímto způsobem ušetřila na výdajích nejméně sto miliard Kč ročně.
Nejzadluženější země EU, k nimž Česko mimochodem nepatří, se ale v prvé řadě potřebují zbavit břemene neúměrně narůstajících úroků ze státních dluhopisů, s jejichž pomocí látají díry ve státním rozpočtu.
Španělské desetileté dluhopisy se nyní prodávají s úrokem sedmiprocentním, italské s úrokem šestiprocentním. Dvouleté řecké dluhopisy jsou na sekundárních trzích nabízeny s úrokem ve výši okolo 220 procent. Státní dluhopisy se tak neustále prodražují a zejména Řecko se díky nim dostalo do pasti, z níž bez zahraniční pomoci není úniku.
Ekonomové z Německého institutu pro výzkum hospodářství (DIW) proto nyní přišli s návrhem, aby státní obligace nebyly prodávány na mezinárodních trzích, nýbrž aby je nakupovali bohatí občané daného státu. Zajistilo by se tak, že se úroky nebudou měnit a vláda bude schopna bondy splatit bez dalšího drastického zvyšování celkového dluhu.
Povinný odkup u majetků nad 250 tisíc eur
Domnívají se navíc, že by takovýto nákup obligací měl být povinný - a sice jako alternativa k nepopulární "milionářské dani", o níž se ve Spolkové republice v poslední době notně diskutuje.
"Povinný nákup obligací by podobně jako dodatečné desetiprocentní zdanění dokázal u majetků nad 250 tisíc eur mobilizovat částku odpovídající devíti procentům hrubého domácího produktu země (tj. 230 miliardám eur)," píše se ve studii DIW, z níž cituje deník Handelsblatt. "Vyměřovací základ všech těchto majetků odpovídá 92 procentům HDP."
Pokud by Německo použilo oněch 230 miliard eur na splacení svého zahraničního dluhu, jeho zadlužení by se snížilo ze současných 83,5 na 74,5 procenta HDP. Obligace nakoupené místními boháči by snadno splatilo v časech konjunktury. Ta má ve Spolkové republice začít již letos, byť na úrovni okolo jednoho procenta HDP.
Daný model povinného odkupu státních dluhopisů by podle expertů DIW měly ale využít především země, které jsou dnes zadluženy nejvíce, tedy Řecko, Itálie a Španělsko. V jejich případě se totiž nedá předpokládat, že by byly schopny úspěšně prosadit další zdanění bohatých.
Daňové úniky jsou v Řecku a Itálii, kde činí třicet, respektive sto miliard eur ročně, hlavní příčinou tamní dluhové krize. Řecký dluh dnes činí přibližně dvě stě padesát miliard, italský 1,9 bilionu eur.
Myšlenku ekonomů DIW ve středu odpoledne přivítal mluvčí spolkového ministra financí Wolfganga Schäubleho, Martin Kotthaus, mimochodem právě s dodatkem, že by ji měly aplikovat v prvé řadě nejvíce zadlužené země EU.
K povinnému odkupu státních obligací pro majetky přesahující určitou hranici sáhlo Německo již v časech Výmarské republiky a opakovaně počátkem 70. let za vlády SPD a FDP.
Vyšší zdanění bohatých zřejmě neprojde
O případném dalším zvýšení daní pro nejvyšší příjmy se v poslední době diskutuje i ve vládní Křesťansko-demokratické unii. Jelikož ale horní sazba daně je 45 procent u příjmů přesahujících 250 tisíc eur ročně, je souhlas s takovýmto zvýšením v rámci vládní koalice málo pravděpodobný. Proti jsou zejména poslanci za liberální FDP.
V Německu jsou silně zdaněny, a to sazbou 42 procent, již příjmy nad 52 880 eur ročně. Byť skutečná průměrná sazba daně z příjmu u desetiny nejbohatších Němců činí po odečtení nezdanitelných příjmů a daňových zvýhodnění jen 24 procent.
Velké pozdvižení a hlavně silně negativní reakce provázené poklepáváním si na čelo vyvolal nedávno v USA miliardář Warren Buffett, který prohlásil, že by ti, kdo své peníze ulili do investičních fondů, měli platit devadesátiprocentní daň a že by to jemu samotnému nevadilo.
Buffett, druhý nejbohatší muž planety, nedávno přiznal, že díky akciím, které před lety nakoupil v rámci holdingové společnosti Berkshire Hathaway, nahromadil 44 miliard převážně nezdaněných dolarů. A jak dodal, i kdyby mu stát "vzal na daních devadesát procent této částky, stále by mu zbyly čtyři miliardy USD".
V Německu se za vyšší zdanění bohatých v poslední době vyslovil kupříkladu majitel celosvětové sítě zásilkových obchodů Michael Otto či rockový zpěvák a herec Marius Müller-Westernhagen.
