Češi sem jezdili na nákup, Poláci do hospod. Němci řeší, proč jim u hranic sílí covid

Helena Truchlá Helena Truchlá
7. 12. 2020 19:14
Česko a východoněmecké Sasko mají mnoho společného. Včetně podobného průběhu koronavirové pandemie: zatímco na jaře politici udrželi situaci pod kontrolou, teď na podzim patří oba regiony mezi nejhůře zasažené. Sasko v rámci Německa, Česko jen před pár týdny i celosvětově. Němci si nyní začínají všímat, že případů nejrychleji přibývá podél hranice s Českem a také s Polskem.
Hraniční přechod Deutscheinsiedel (Mníšek) v Krušných horách. Na druhé straně leží jeden ze saských koronavirových "hotspotů": okres Erzgebirgskreis.
Hraniční přechod Deutscheinsiedel (Mníšek) v Krušných horách. Na druhé straně leží jeden ze saských koronavirových "hotspotů": okres Erzgebirgskreis. | Foto: ČTK

"Když se někdo podívá na mapu, kde je teď nejvíce případů nákazy koronavirem, upoutá jeho pozornost zejména jedna oblast: nejjižnější a nejvýchodnější území Saska, tedy české a polské pohraničí," píše německý deník Zeit.

Celé Sasko mělo v posledním týdnu 322 nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Naopak v Severním Porýní-Vestfálsku nebo Hesensku na západě spolkové republiky je to méně než 150. Česko za poslední dva týdny zaznamenalo 509 nakažených na 100 tisíc obyvatel (týdenní hodnotu české úřady neuvádí, pozn. red.).

Deník Zeit připomíná podzimní dny, kdy do německého pohraničí přijížděly autobusy plné návštěvníků právě z Polska a Česka. "Vystoupili z něj senioři, sotva někdo měl roušku. Ve dvojstupu se vydali do hostince," popisuje list scénu z října v městečku Waltersdorf v Lužických horách. Z českého Nového Boru je to pěšky přes hřeben ani ne dvacet kilometrů.

Kromě zmíněných polských důchodců se do Německa vydávali také "Češi na pivo do Žitavy" nebo "Pražané za nákupy do Drážďan". Šílenství, hodnotí zpětně deník Zeit. 

Turistika ale nebyla jediný problém. "Jsme do určité míry závislí na personálu (z Česka)," připouští saský premiér Michael Kretschmer. Češi i Poláci pracují v německých restauracích, hotelích, nemocnicích i domovech s pečovatelskou službou, kde působí také řada českých lékařek a lékařů. A právě oni se v některých případech stali v těchto zařízeních covidovými "pacienty nula". 

Lehkovážné saské úřady

Jednoznačně potvrdit, že virus do Německa zanášeli zahraniční návštěvníci, saští politici odmítají. Podle epidemiologů je to pravděpodobné. Důvodů, proč právě Sasko je na tom teď špatně, je nicméně víc a roli hraje i nezodpovědnost a odpor místních dodržovat omezení, píše místní deník Sächsische Zeitung. Stejně jako v Česku i tady se v době pandemie daří dezinformacím a konspiračním teoriím. 

Zeit ale připomíná, že právě s ohledem na to je "zvláštní", jak lehkovážně saské úřady postupovaly. Saský premiér Kretschmer sice na jaře, podobně jako Česko, zavedl velmi přísná opatření a později byl na dobře zvládnutou první vlnu hrdý. Stal se však jedním z hlasitých zastánců toho, aby si jednotlivé regiony mohly určovat pravidla samy, a to i na úrovni jednotlivých obcí. To se také stalo, jenže často se místní úřady rozhodly pro mírnější postup.

Pokud jde o pravidla pro překračování hranic, tak v době, kdy v Česku platila druhá tvrdá opatření, do Saska bylo stále možné přijet na jeden den bez udání důvodu, nutnosti testu nebo karantény. Tedy třeba na nákup nebo pivo. 

Klíč k současnému stavu proto nejspíš leží v několika málo týdnech před začátkem listopadu, kdy kancléřka Angela Merkelová na základě dohody s šéfy jednotlivých zemských vlád zavedla plošnou celoněmeckou karanténu, píší německá média. Ta zavřela například restaurace, obchody ale zůstaly otevřené. A takzvaný "malý pohraniční styk", který turistiku ze sousedních států umožňoval, Sasové zakázali až 16. listopadu. 

Bulvární deník Bild ale v té souvislosti upozorňuje, že není jasné, jak moc jsou hranice vlastně kontrolovány. "Na přechodech Zinnwald (Cínovec) a Schmilka (Hřensko) jsme neobjevili ani jednoho policistu," píše Bild v článku s titulkem "Zastavte konečně koronaturisty". Spolková policie na dotaz agentury ČTK potvrdila, že namátkové kontroly v pohraničí jsou posílené, pokuty ale policisté neudělují. To je úkol zemských úřadů.

Strach ze saského scénáře

Podobná nejednoznačnost je příznakem německého federálního systému. Na jednu stranu se v celém Německu už na začátku listopadu zavřely restaurace, kosmetické salony nebo kina, smí se setkávat jen pět lidí ze dvou různých domácností a všude uvnitř jsou povinné roušky. Na stranu druhou konkrétní podmínky pro shromažďování lidí si určují jednotlivé spolkové země samy.

V oblastech, které mají větší nárůsty nakažených, by měly jednat o to přísněji, apelují německá média. Opatření, která v posledních dnech zavedlo Sasko pro své nejrizikovější oblasti, jsou podle nich ale příliš nejasná, a tedy mírná.

Tvrdý postup si naopak zvolilo Bavorsko, které současně vyhlásilo "stav katastrofy". Podobně jako od listopadu v případě Saska i tady bude od středy platit zákaz malého přeshraničního pohybu. Ten byl přitom dosud přísněji regulovaný než v Sasku - cizinci potřebovali negativní test.

Důvodem pro omezení jsou podle bavorského premiéra Markuse Södera vysoké počty nakažených podél české hranice a obava, že se situace vymkne kontrole. Celá jeho spolková země má za poslední týden 176 nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, v okresu Regen u české hranice jich ale přibylo skoro 600. To je nejvíc z celého Německa a ještě víc než v pohraničních oblastech v Sasku. 

Nově tak budou smět do Bavorska jen pendleři nebo lidé navštěvující své příbuzné. Všichni ostatní musí i s negativním koronavirovým testem nejméně na pět dní do karantény. Tu je možné ukončit dalším negativním testem. 

Předběžně toto opatření platí až do ledna, podobně jako celoněmecká izolace. Restaurace, lyžařské areály i další podniky zůstanou v celé zemi uzavřené, bez ohledu na vánoční svátky. V Bavorsku je teď navíc zakázáno vycházet z domu bez konkrétního důvodu a na veřejnosti konzumovat alkohol. V nejhůře zasažených oblastech platí také noční zákaz vycházení. 

Podívejte se na video o vakcíně německé firmy BioNTech:

Německá firma BioNTech tvrdí, že jejich vakcína na COVID-19 je skoro stoprocentní. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 31 minutami

Produkce medu loni klesla o 40 procent, vyrobilo se ho nejméně od roku 1993

Produkce medu loni klesla o 40 procent na 4997 tun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). To je nejméně od vzniku Česka v roce 1993. Podle Českého svazu včelařů může jít o nejhorší rok za půl století.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Soud v Senegalu obvinil opozičního politika ze znásilnění. Zemi zaplavily protesty

Senegalský soud v pondělí obvinil opozičního politika Ousmana Sonka ze znásilnění a na kauci ho propustil. Oznámila to agentura Reuters, podle níž by mohlo Sonkovo propuštění pomoci uvolnit napětí, které v zemi panuje od minulého týdne.

Sonkovi příznivci považují obvinění za vyřizování politických účtů. Několik dní proti Sonkově uvěznění protestovali a v pondělí měl začít další třídenní protest. Senegal byl dosud považován za stabilní zemi v jinak neklidné oblasti. Současné nepokoje jsou největší za mnoho let.

Sonko vznesená obvinění odmítl a řekl, že jsou motivovaná politicky. Jeho případ obrací pozornost na prezidenta Mackyho Salla. Podle opozice se bezdůvodně zaměřuje na politické soupeře. Panuje podezření, že bude chtít své působení ve funkci prodloužit nad ústavně povolený dvojí mandát.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Basketbalistky čeká na ME Francie, Rusko a Chorvatsko

České basketbalistky se na červnovém mistrovství Evropy utkají v základní skupině D ve Štrasburku s domácí Francií, Ruskem a Chorvatskem. Rozhodl o tom dnešní los ve Valencii, kde turnaj vyvrcholí. V případě úspěchu se tam svěřenkyně trenéra Štefana Svitka budou stěhovat na semifinále či zápasy o konečné umístění.

před 1 hodinou

Praha poskytne šest bytů Bělorusům pronásledovaným režimem

Pražský magistrát poskytne šest bytů běloruským občanům, kteří se stali obětí represí režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Čtyři byty jsou určeny pro rodiny a dva byty pro jednotlivce. Nájemné bude 180 korun za metr čtvereční měsíčně. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Praha v minulosti podpořila opozici v Bělorusku například vyvěšením vlajky na magistrátu a nasvícením Petřínské rozhledny. O byty město požádal odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

"Stojím za svobodným Běloruskem a demokratickými hodnotami a odsuzuji násilí proti tamním obyvatelům. Teď se navíc ze symbolické roviny posouváme ke konkrétním krokům," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Ve většině případů se podle dokumentu jedná o rodiny v mladším produktivním věku. Stát běloruským občanům nabídne podporu sociálních pracovníků, tlumočníka nebo pomůže se zaplacením prvních nájmů a základním vybavením bytů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy