"Jsem ministrem vnitra a tento úřad budu vykonávat i nadále," řekl devětašedesátiletý politik, podle něhož rozhodnutí skončit v čele bavorské CSU nikterak nesouvisí s jeho ministerským postem.
Komentátoři už ale spekulují o tom, zda se ve funkci Seehofer skutečně udrží. Není totiž vyloučeno, že CSU na jeho post bude chtít časem nominovat někoho jiného, zvláště když se jejího vedení v příštím roce nejspíš ujme bavorský premiér Markus Söder, který byl velkým vnitrostranickým rivalem Seehofera.
Řešení, které by Seehofer upřednostnil, je prakticky identické jako cesta, kterou si zvolila Angela Merkelová. Ta sice končí jako šéfka sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale kancléřkou chce zůstat po celé funkční období.
Důvody rozhodnutí obou politiků jsou také velmi podobné. Konzervativní unie CDU/CSU vedená Merkelovou jako kandidátkou na kancléřku loni propadla ve spolkových volbách, když se ziskem 32,9 procenta hlasů dosáhla nejhoršího výsledku od roku 1949. Seehofer se kvůli špatnému výsledku CSU musel letos na jaře vzdát funkce bavorského premiéra.
Dlouhodobému kritikovi migrační politiky německé kancléřky ještě více přitížil výsledek CSU v říjnových zemských volbách v Bavorsku, tedy jediné ze 16 spolkových zemí, kde tato strana působí. Dlouhodobě nejsilnější bavorská strana obdržela 37,2 procenta hlasů, což je nejméně za téměř 70 let. Ze stavu CSU přitom právě Seehofera, který stranu vede od roku 2008, vinily dvě třetiny Bavorů. Proto se o odchodu muže, který letos výrazně přispěl i k dvojici krizí ve velké koalici CDU/CSU a SPD, v posledních týdnech mluvilo stále častěji.
