Mnichov - Říkali si Národně-socialistické podzemí (NSU) a bojovali za to, aby se do Německa vrátil systém jako za Hitlera. Během sedmi let zavraždili deset lidí, většinou drobných prodejců s tureckými kořeny.
Dva z nich - neonacisté Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt - stihli před svým zatčením spáchat sebevraždu.
Beate Zschäpeová, třetí z nebezpečné teroristické buňky, kterou policie rozbila až v roce 2011, stojí v pondělí spolu s dalšími čtyřmi podezřelými poprvé před soudem.
Pokud soudci její vinu potvrdí, hrozí jí až výjimečný trest - doživotí. Klíčové bude, zda se žalobcům podaří prokázat, že Beate Zschäpeová byla spolupachatelkou rasově motivovaných útoků.
Obhajoba chce naopak dokázat, že se extremistka s Mundlosem a Böhnhardtem sice přátelila a pomáhala spolku s administrativou, přímo s vraždami ale neměla nic společného.
Sama hlavní obviněná zatím zarytě mlčí.
Teroristická rodina
Zschäpeovou do soudní budovy v poutech doprovodil člen speciálního zásahového komanda. Není divu - příběh teroristů, pro něž se vžilo přízvisko "buňka ze Zwickau", se čte jako detektivní román.
Trojice radikálů se poznala už na začátku devadesátých let.
Zschäpeová se tehdy na sídlišti ve východoněmecké Jeně přidala ke spolku Winzer-Clan. Právě tam potkala duo Mundlos-Böhnhardt, s nímž se pak účastnila četných neonacistických pochodů či útoků na vietnamské trhovce nebo levicovou mládež.
V roce 1996 a 1997 našla policie v Jeně několik atrap bomb. V lednu 1998 prohledala garáž a byty všech tří radikálů, následně na ně vydala zatykač.
Trojice ale po domovních prohlídkách zmizela - skoro třináct let pak žila neodhalená na různých místech Německa. Založila už zmiňovanou organizaci Národně-socialistické podzemí, začala si říkat "rodina".
Zatímco muži přepadávali banky (na kontě mají kolem patnácti bankovních loupeží) a zabíjeli, Zschäpeová byla jakousi "ženou v domácnosti". Spravovala uloupené peníze, najímala si karavany, s nimiž duo vyjíždělo vraždit, obstarávala doklady.
Minimálně devětkrát si přitom vymyslela nové, falešné jméno. Vystupovala například jako Susann Emingerová nebo Mandy Strucková.
Vraždy přistěhovalců
Vražednou sérii odstartovala teroristická buňka v září 2000 zastřelením květináře Envera Simseka v Norimberku (v tomtéž městě pak udeří ještě dvakrát).
V lednu 2001 exploduje v íránském obchodě s potravinami v Kolíně nad Rýnem bomba, která těžce zraní dceru majitele. K podobnému bombovému útoku dojde v tamní čtvrti tureckých přistěhovalců i v roce 2004.
Až do roku 2006 pak NSU zabíjí migranty (osm Turků a jednoho Řeka) v Kasselu, Dortmundu, Rostocku, Hamburku či Mnichově. Své operační centrum přesouvá už po první kolínské explozi do Zwickau (odtud "buňka ze Zwickau").
Koncem dubna 2007 zaútočí Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt na dva policisty v Heilbronnu, o život přijde policistka Michèle Kiesewetterová.
4. listopadu 2011 se po přepadení spořitelny v Eisenachu schovají Böhnhardt s Mundlosem v obytném karavanu. Když je obklíčí policie, oba se zastřelí.
Na smrt svých kumpánů okamžitě reaguje i obviněná Beate Zschäpeová. Jakmile se o ní dozví, vyhodí do povětří dům, v němž skupina chystala útoky. Své kočky předtím odnese do bezpečí, starou paní upoutanou na lůžko ale v hořícím domě nechá.
Milostné dopisy
V Mnichově kvůli ostře sledovanému procesu panují přísná bezpečnostní opatření.
Beate Zschäpeová je totiž pro část německých neonacistů vzorem a skoro kultovní postavou. Berlínský Tagesspiegel připomíná, že jí řada z nich píše milostné dopisy.
Žena obviněná z terorismu zaujala i norského masového vraha Anderse Breivika. I on jí napsal dopis, v němž vraždy NSU chválil.
Zschäpeovou se pokusili kontaktovat také uvěznění pravicoví radikálové z Hesenska a dalších německých spolkových zemí.
Proces v Mnichově ale nesledují jen extremisté. Na to, jak se Němci vyrovnají s "hnědým" násilím, čeká celá Evropa.
Zatím se Německo moc nepředvedlo. Nejenže policii dlouho trvalo, než teroristy odhalila. Proces musel být navíc už jednou odložen, a to kvůli tahanici o to, kdo všechno smí líčení přihlížet přímo v soudní síni, a kdo nikoliv.
