Berlín - Německá ekonomika má v druhé polovině roku začít růst, a ve Spolkové republice se proto znovu mluví o zvyšování mezd. A to včetně mzdy minimální, která sice není uzákoněná, v řadě oborů se ale dodržuje.
O velký poprask se nedávno postarala spolková ministryně práce za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Ursula van der Leyenová, která se vyslovila pro výrazný nárůst platů.
Reagovala tak na požadavek odborového svazu IG Metall, který od zaměstnavatelů očekává zvýšení mezd o 6,5 procenta. Totéž požadují odbory ve veřejném sektoru.
"V uplynulých letech jsme v Německu pilně pracovali a byli velmi zdrženliví, co se týče zvyšování mezd," citoval van der Leyenovou deník Spiegel on-line. "Německé hospodářství teď zaznamenalo velké zisky a zaměstnanci se na nich musejí podílet."
Německá ekonomika loni vzrostla o překvapivých 2,7 procenta a kupříkladu koncern VW zaznamenal rekordní zisk ve výši 15,8 miliardy eur.
Pro letošek prognózy hovoří o růstu na úrovni pouhých sedm desetin procenta, již ve třetím čtvrtletí má ale v Německu začít konjunktura a nálada mezi podnikateli je silně optimistická.
V souladu s tím rostou také platy manažerů - loni se zvedly v průměru o devět procent. Předseda představenstva VW Martin Winterkorn včetně odměn bral 17,4 milionu eur, šéf Siemensu Peter Löscher 9,8 milionu.
Propastné rozdíly
Čtyřiadvacet procent německých zaměstnanců (přibližně deset milionů osob) se naopak muselo spokojit s "nejnižší možnou" mzdou ve výši 1600 eur měsíčně, odpovídající 9,15 eura na hodinu. Jejich počet se tak oproti roku 2010 zvýšil o 2,3 milionu.
Podle Institutu pro práci a kvalifikaci při univerzitě v Duisburgu-Essenu ale ve skutečnosti nejméně dva a půl milionu zaměstnanců pobíralo měsíční mzdu na hranici 1000 eur.
Polovina z nich přitom pracovala na plný úvazek a v řadě případů se rozhodně nejednalo o vysloveně nekvalifikovanou práci. Van der Leyenová navíc poukazuje na to, že nezaměstnanost v Německu se nyní drží pod celoevropským průměrem na úrovni 7,4 procenta.
Obvyklý argument zastánců co nejnižší minimální mzdy je právě ten, že při jejím navýšení vzroste automaticky počet lidí bez práce. Minimální mzda má ale vliv i na celkovou úroveň platů a nutí zaměstnavatele zvyšovat mzdy na vyšších příčkách platového žebříčku.
Na druhé straně ale výrazně snižuje zisky firem, a tím často i odměny manažerů.
V roce 2010 pobíralo deset procent nejlépe vydělávajících Němců (od 89 tisíc eur ročního příjmu) čtvrtinu celkového objemu vyplacených mezd a odměn. Tedy totéž, co dohromady vydělalo 45 procent daňových poplatníků s nejnižšími příjmy. Ty se pohybovaly od 1680 do 25 000 eur ročně.
"Královská" minimální mzda
V celoevropském srovnání pobírají ovšem němečtí zaměstnanci přímo "královskou" minimální mzdu. Ta se totiž pohybuje na dvou třetinách mediánu, tedy toho, co na výplatních páskách vidí polovina těch, kdo mají práci.
V Rakousku činí zákonem stanovená minimální měsíční mzda 1000 eur, v Řecku 585 eur, v Polsku 362 eur (1500 zlotých), v Česku 315 eur (8 000 Kč), v Rusku 109 eur (4330 rublů). Vyšší minimální mzda než v Německu je jen v Lucembursku (1682 eur) a Dánsku (2474 eur).
Vysoká je i v dalších skandinávských zemích, které ji rovněž nemají uzákoněnu.
Průměrná mzda v Německu je udávána částkou 4100 eur měsíčně, po započítání všech práceschopných osob, ať již nezaměstnaných či pracujících na částečný úvazek, stejně jako důchodců, z nichž část je stále zaměstnána, ale tato suma klesne na přibližně 2700 eur.
Uzákonění minimální mzdy na úrovni deseti eur za hodinu požadoval na pátečním předvolebním mítinku ve Frankfurtu nad Mohanem bývalý předseda Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a současný vůdce parlamentní frakce za stranu Die Linke (Levice) ve spolkové zemi Sársko Oskar Lafontaine.
Ten se na druhou stranu vyslovil pro zavedení "milionářské" daně a zdanění zisků bankovních domů, jimiž se to ve Frankfurtu jen hemží. Nejvyšší příjmy v Německu jsou přitom již dnes od hranice 52 882 eur ročně (4400 eur měsíčně) daněny dvaačtyřiceti procenty.
