Na ponorce, v poušti nebo v Arktidě. Někteří lidé vůbec nevědí o pandemii koronaviru

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
5. 4. 2020 14:31
Nový koronavirus se už objevil v zemích po celé planetě. Přesto se najdou ojedinělé případy lidí, kteří o celosvětové zdravotní krizi donedávna vůbec nevěděli. Nebo o ní netuší doteď.
Je jen málo míst na zemi, kde se člověk ocitne tak izolovaný, že ho pandemie koronaviru úplně mine.
Je jen málo míst na zemi, kde se člověk ocitne tak izolovaný, že ho pandemie koronaviru úplně mine. | Foto: Reuters

Mladý americký pár se na začátku března vydal na skoro měsíční cestu, během které na raftu sjížděli řeku Colorado. Po 25 dnech strávených uprostřed přírody v Grand Canyonu na ně na břehu čekal řidič, který přijel vyzvednout zapůjčené vybavení. Mladí lidé poprvé zapnuli telefony a podívali se na internet. To, co se dělo, nedokázali pochopit. V obchodech docházel toaletní papír, televizní moderátoři mluvili o zavřených hranicích a přeplněných nemocnicích.

"Bylo to okamžité přepnutí ze štěstí do zmatení a strachu," popsala své pocity Kate Condinová televizní stanici CNN

Podobný šok zažil i americký hudebník a herec Jared Leto, který strávil skoro dva týdny meditací uprostřed pouště, kde byl úplně izolován od okolního světa. Když se v polovině března vrátil zpátky do civilizace, platilo už v USA nařízení o omezování styků mezi lidmi a doporučení nechodit ven.

"Wow," vyjádřil své prozření hollywoodský herec na sociálních sítích. "Je to ohromující. Včera jsem vstoupil do úplně jiného světa."

Stejně na tom byli soutěžící německé televizní reality show Big Brother. Do soutěžního domu prošpikovaného kamerami vstoupili 6. února, kdy se v médiích psalo o koronaviru jako o nebezpečné infekci, která se pomalu šíří za hranice Číny. Více než měsíc žili bez přístupu k internetu. Až v polovině března jim moderátor prozradil, že koronavirus způsobil pandemii, na kterou umřely desítky tisíc lidí po celém světě.

K ničemu jim to nebude

Zvládnout šok, zděšení a strach v momentu, kdy se člověk najednou dozví o pandemii, je podle psychologů velmi náročné. Obzvlášť, když je vystaven jiné extrémní situaci - například je členem posádky ponorky, která křižuje oceán. Je proto zvykem, že námořníci trávící čas ve stísněných podmínkách hluboko pod mořskou hladinou jsou obvykle ušetřeni špatných zpráv z venkovního světa.

Členové francouzského námořnictva, kteří se nalodili na ponorky ještě předtím, než se koronavirus rozšířil, tak o současné situaci nic nevědí. Na ponorkách není internet, rádio ani televize. Jediné spojení se světem vede skrze velitele, který komunikuje s nadřízenými vysílačkou. Ti ale francouzské posádky v rámci udržení morálky o ničem neinformovali. 

"Nevědí to. Naši chlapci musí být plně k dispozici pro svou misi," vysvětlil francouzský admirál Dominique Salles agentuře AP. "Ti, kteří jsou teď na moři, tuto informaci k ničemu nepotřebují," dodal s tím, že pravdu o stavu světa jim nadřízení povědí až při návratu do přístavu těsně před koncem mise.

Taková mise na francouzské ponorce trvá zhruba 60 až 70 dní. Po celou dobu může být na palubě ponorky až 110 členů posádky. Námořníci, kteří se nalodili v únoru, se na břeh vrátí na konci dubna.

Pro představu, jaký šok je čeká: prvního března měla Francie něco málo přes 100 nakažených a dva mrtvé. Po měsíci počet infikovaných přesáhl 40 tisíc a přes dva tisíce Francouzů už na nemoc Covid-19 zemřelo.

V izolaci za polárním kruhem

Na světě už není moc míst, kde by se člověk ocitl v takové izolaci, aby ho informace o pandemii koronaviru minula. K situaci námořníků na ponorkách se však velmi blíží účastníci polární expedice, která právě probíhá v Arktidě.

Z polární expedice MOSAiK, která 270 kilometrů od severního pólu zkoumá arktické klima, se právě vrací skupina vědců z několika zemí světa. V Arktidě strávili čtyři měsíce a v dubnu je má vystřídat druhý vědecký tým. Po tak dlouhé době v naprosté izolaci se polárníci vracejí do úplně jiného světa, než ze kterého v prosinci vypluli. Než se vydali na severní pól, nemoc Covid-19 ani neměla jméno.

Nový tým, který polárníky na expedici vystřídá, čeká naopak únik od pandemie na minimálně tři měsíce. Aby střídání proběhlo bezpečně, budou muset jeho členové podstoupit přísná hygienická opatření. Všichni musí dvakrát projít testem na koronavirus: poprvé předtím, než se vydají na cestu, a podruhé v cíli, než se vylodí na německém ledoborci Polarstern v centrální Arktidě.

"Šířící se infekce je pro tuto expedici obrovskou výzvou," popsal šéf expedice Markus Rex. "Rychle jsme na pandemii zareagovali komplexními bezpečnostními opatřeními."

Mise MOSAiK je dosud vůbec největší polární vědeckou expedicí. Začala loni v září a skončit má letos v říjnu. Během té doby - a to včetně období polární noci - vědci z 19 zemí světa na ledoborci Polartern studují dopady klimatických změn v oblasti severního pólu. Ohrozit expedici by bylo velmi drahé. Účastní se jí 300 vědců a všechny zapojené země stála v přepočtu 3,6 miliardy korun.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 5 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy