Mladý americký pár se na začátku března vydal na skoro měsíční cestu, během které na raftu sjížděli řeku Colorado. Po 25 dnech strávených uprostřed přírody v Grand Canyonu na ně na břehu čekal řidič, který přijel vyzvednout zapůjčené vybavení. Mladí lidé poprvé zapnuli telefony a podívali se na internet. To, co se dělo, nedokázali pochopit. V obchodech docházel toaletní papír, televizní moderátoři mluvili o zavřených hranicích a přeplněných nemocnicích.
"Bylo to okamžité přepnutí ze štěstí do zmatení a strachu," popsala své pocity Kate Condinová televizní stanici CNN.
Podobný šok zažil i americký hudebník a herec Jared Leto, který strávil skoro dva týdny meditací uprostřed pouště, kde byl úplně izolován od okolního světa. Když se v polovině března vrátil zpátky do civilizace, platilo už v USA nařízení o omezování styků mezi lidmi a doporučení nechodit ven.
"Wow," vyjádřil své prozření hollywoodský herec na sociálních sítích. "Je to ohromující. Včera jsem vstoupil do úplně jiného světa."
Wow. 12 days ago I began a silent meditation in the desert. We were totally isolated. No phone, no communication etc. We had no idea what was happening outside the facility.
— JARED LETO (@JaredLeto) March 17, 2020
Stejně na tom byli soutěžící německé televizní reality show Big Brother. Do soutěžního domu prošpikovaného kamerami vstoupili 6. února, kdy se v médiích psalo o koronaviru jako o nebezpečné infekci, která se pomalu šíří za hranice Číny. Více než měsíc žili bez přístupu k internetu. Až v polovině března jim moderátor prozradil, že koronavirus způsobil pandemii, na kterou umřely desítky tisíc lidí po celém světě.
K ničemu jim to nebude
Zvládnout šok, zděšení a strach v momentu, kdy se člověk najednou dozví o pandemii, je podle psychologů velmi náročné. Obzvlášť, když je vystaven jiné extrémní situaci - například je členem posádky ponorky, která křižuje oceán. Je proto zvykem, že námořníci trávící čas ve stísněných podmínkách hluboko pod mořskou hladinou jsou obvykle ušetřeni špatných zpráv z venkovního světa.
Členové francouzského námořnictva, kteří se nalodili na ponorky ještě předtím, než se koronavirus rozšířil, tak o současné situaci nic nevědí. Na ponorkách není internet, rádio ani televize. Jediné spojení se světem vede skrze velitele, který komunikuje s nadřízenými vysílačkou. Ti ale francouzské posádky v rámci udržení morálky o ničem neinformovali.
"Nevědí to. Naši chlapci musí být plně k dispozici pro svou misi," vysvětlil francouzský admirál Dominique Salles agentuře AP. "Ti, kteří jsou teď na moři, tuto informaci k ničemu nepotřebují," dodal s tím, že pravdu o stavu světa jim nadřízení povědí až při návratu do přístavu těsně před koncem mise.
Taková mise na francouzské ponorce trvá zhruba 60 až 70 dní. Po celou dobu může být na palubě ponorky až 110 členů posádky. Námořníci, kteří se nalodili v únoru, se na břeh vrátí na konci dubna.
Pro představu, jaký šok je čeká: prvního března měla Francie něco málo přes 100 nakažených a dva mrtvé. Po měsíci počet infikovaných přesáhl 40 tisíc a přes dva tisíce Francouzů už na nemoc Covid-19 zemřelo.
V izolaci za polárním kruhem
Na světě už není moc míst, kde by se člověk ocitl v takové izolaci, aby ho informace o pandemii koronaviru minula. K situaci námořníků na ponorkách se však velmi blíží účastníci polární expedice, která právě probíhá v Arktidě.
Z polární expedice MOSAiK, která 270 kilometrů od severního pólu zkoumá arktické klima, se právě vrací skupina vědců z několika zemí světa. V Arktidě strávili čtyři měsíce a v dubnu je má vystřídat druhý vědecký tým. Po tak dlouhé době v naprosté izolaci se polárníci vracejí do úplně jiného světa, než ze kterého v prosinci vypluli. Než se vydali na severní pól, nemoc Covid-19 ani neměla jméno.
Nový tým, který polárníky na expedici vystřídá, čeká naopak únik od pandemie na minimálně tři měsíce. Aby střídání proběhlo bezpečně, budou muset jeho členové podstoupit přísná hygienická opatření. Všichni musí dvakrát projít testem na koronavirus: poprvé předtím, než se vydají na cestu, a podruhé v cíli, než se vylodí na německém ledoborci Polarstern v centrální Arktidě.
"Šířící se infekce je pro tuto expedici obrovskou výzvou," popsal šéf expedice Markus Rex. "Rychle jsme na pandemii zareagovali komplexními bezpečnostními opatřeními."
Mise MOSAiK je dosud vůbec největší polární vědeckou expedicí. Začala loni v září a skončit má letos v říjnu. Během té doby - a to včetně období polární noci - vědci z 19 zemí světa na ledoborci Polartern studují dopady klimatických změn v oblasti severního pólu. Ohrozit expedici by bylo velmi drahé. Účastní se jí 300 vědců a všechny zapojené země stála v přepočtu 3,6 miliardy korun.
