Džuba -  King Kong - to byl první film vysílaný v novém kině v Džubě, metropoli Jižního Súdánu. Pro mnohé z návštěvníků první snímek v životě, který viděli na velkém plátně.

Jak uvádí britská stanice BBC, nedávné otevření kina je znakem toho, že se život v regionu po letech válek vrací k normálu. „Válka zničila vše, ale otevření kina ukazuje, že doba míru přichází," říká William Amača, který provozoval kino ještě v předválečné době.

Mír je však velmi křehký. Súdán prochází důležitým obdobím a v blízké budoucnosti zemi čeká několik událostí, které rozhodnou o tom, zda jsou slova Williama Amači pravdivá. Tedy zda doba míru skutečně přichází.

Odtrhne se jih?

Čtyřicetimilionový Súdán, který je rozlohou více než třicetkrát větší než Česko, sužovala 22 let občanská válka mezi převážně arabským, muslimským severem a převážně černošským a křesťanským jihem.  Na následky konfliktu (jako podvýživa a nemoci) zemřelo asi 1,5 až 2 miliony lidí.

V lednu 2005 byla uzavřena mírová dohoda, která stanovila složení centrální vlády, rozdělování zisků z těžby nerostných surovin a na základě které vznikl autonomní region Jižní Súdán.

Podle dohody by obyvatelé Jižního Súdánu měli v roce 2011 v referendu rozhodnout o tom, zda se od zbytku země odtrhnou.

Stále však trvá konflikt v dalším súdánském regionu - Dárfúru.

V regionu Dárfúr trvá konflikt mezi vládní armádou a několika ozbrojenými skupinami. Mezi severem země a dosti odlišným Jižním Súdánem trvá nedůvěra - po letech války je ale až na občasné incidenty dodržován mír. Nestabilní je také odlehlý východ země | Foto: Aktuálně.cz

Odborníci varují před rizikem znovuvypuknutí konfliktu

V posledních dnech byly zaznamenány střety mezi armádou Jižního Súdánu, a přívrženci Gabriela Tanga, jehož milice během minulé občanské války podporovala vláda ze severu země. Ke střetům došlo v jednom z klíčových měst Malakal, které leží nedaleko hranice severní a jižní části země. Zemřelo nejméně 50 lidí a dalších 100 bylo zraněno.

Jeden z ministrů Jižního Súdánu následně obvinil centrální armádu, že se snaží vyprovokovat novou občanskou válku. Gabriel Tang naopak tvrdí, že útočit začali ozbrojenci Jižního Súdánu.

Think-thank specializovaný na mezinárodní vztahy Chatham House ve své nedávné analýze upozorňuje mezinárodní společenství, že vztahy mezi centrální vládou a odlehlými oblastmi nejsou zdaleka vyřešené a selhání mírové dohody mezi jihem a severem, jejíž dodržování nyní střeží mise OSN, „by mohlo vést k takovému druhu rozvratu, jaký nyní vidíme v Dárfúru".

Mezinárodní společenství musí vzít na vědomí vážná rizika, kterým budou civilisté čelit, jestliže náročný súdánský plán selže, a mělo by si ujasnit, jak v takovém případě reagovat, píše se v analýze.

Situaci dále komplikuje celosvětový pokles cen ropy. Vláda Jižního Súdánu čelí vážným ekonomickým potížím - objevují se zprávy, že region je na pokraji ekonomického kolapsu. Rozpočet jižní autonomní oblasti je na příjmech z ropy závislý z více než 90 procent.

Není například jisté, zda bude vláda schopná v dalších měsících vyplatit mzdy příslušníkům bezpečnostních složek.

Zatykač na prezidenta kvůli genocidě?

List The Economist  ve svém nedávném článku upozornil na další aspekty důležité pro další vývoj v této nejrozlehlejší africké zemi. Nadějí na změnu v pozitivním směru mohou být podle The Economist  nadcházející volby i nástup nového amerického prezidenta Baracka Obamy - v Obamově týmu je podle tohoto listu řada lidí, kteří v posledních letech stáli za kampaní proti represivnímu súdánskému režimu a jeho údajným zločinům v Dárfúru.

Podle The Economist se vláda chystaných voleb obává, protože pokud je nezmanipuluje, reálně jí hrozí porážka.

Pro dění v zemi bude důležitý také další vývoj jednání o míru v Dárfúru a zejména rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, zda vydá zatykač na súdánského prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra a následné události: zda případné uvalení zatykače uvrhne zemi do většího chaosu nebo například napomůže k odstavení současného prezidenta od moci.

Súdánský prezident mimo jiné čelí obvinění z genocidy.

O tom, zda bude na Bašíra vydán zatykač, by se mělo rozhodnout ve středu, 4. března.