Aulnay-Sous-Bois – Odpovědí na smrt sedmnácti lidí, které zavraždili teroristé před třemi týdny, je ve Francii boj s radikálním islámem a posílení sekulární tradice.
V takzvaných cités - čtvrtích na okrajích velkých měst - to ale mnozí vidí jako hledání obětního beránka po letech nezájmu a chátrání.
"Nejsme všichni drogoví dealeři, bankovní lupiči a už vůbec ne džihádisté," říká na pařížském předměstí Aulnay-Sous-Bois osmadvacetiletý Jamin Ouassini, jehož prarodiče do Francie emigrovali ze severní Afriky.
Tvrdí, že před deseti lety se v Aulnay-Sous-Bois, které leží asi půl hodiny jízdy autem na severozápad od metropole, zúčastnil protestů proti beznadějnému životu, který tady panuje.
Ačkoliv má technickou kvalifikaci, stále hledá práci a nic se podle něj za posledních deset let nezměnilo.
"Francouzským problémem není rozpor mezi sekularismem a islámem. Je to nezaměstnanost. To je příčina mnoha problémů a neměli bychom ji skrývat za jiné věci," říká Ouassini.
Aulnay zachvátily v roce 2005 velké nepokoje. Měly za cíl upozornit na problémy, být jakýmsi budíčkem.
Většina zdejších lidí je severoafrického nebo subsaharského původu. Téměř každá rodina je nekompletní, obvykle chybí otec. Každý pátý člověk nemá práci, mezi mladými do čtyřiadvaceti let je to každý třetí.
Na jednom z místních plácků hrají kluci fotbal v době, kdy by měli být ve škole.
Ne že by tady stát v uplynulých letech žádné peníze neutratil. Některé paneláky byly strženy a místo nich vyrostly bloky nižších domů. Státní audit v roce 2012 ukázal, že rekonstrukce obytných domů v těchto lokalitách stály po celé Francii více než 42 miliard eur.
V "cités" ale převládá pocit, že se stát o tato místa moc nestará. Jeden z problémů tkví ve vzdělávacím systému, který nasměrovává teenagery k manuálním zaměstnáním spíše než k nějaké profesi.
V některých oblastech je zoufale málo učitelů a místní správa je tak přetížená, že domy se sociálním bydlením chátrají.
"Máme za úkol vysvětlovat studentům francouzské hodnoty, a že všichni občané jsou si rovni. Ale realita, kterou vidí před sebou, je jiná. Vidí velkého bratra, který pro ně nemá práci, nebo rodiče, kteří horko těžko bojují o uživení rodin," říká v Aulnay místní učitel dějepisu a zeměpisu Lahoucine Belkaid.
"Vyrostl jsem tu, ale mám čím dál větší pocit, že studenti jsou nedotčeni tím, co jim učitelé říkají. Žijí v jiném světě," myslí si učitel.
Snaha vlády prezidenta Francoise Hollanda omezit státní výdaje vedla ke snížení grantů na rozvoj lokalit, jako je Aulnay. Místní aktivisté se snaží vytvořit nějaké struktury, které fungují alespoň jako prevence, aby se mladí nedali na kriminální dráhu.
Mohammed Hammou organizuje výlety na sídlišti Mille-Mille, kde před třemi měsíci uzavřeli sportovní klub.
"Je to obtížné, protože mnoho lidí tady postrádá motivaci a naději na lepší budoucnost. Děláme to v malém měřítku, to nestačí," říká.
Senátorka alžírského původu za Socialistickou stranu Samia Ghaliová, která vyrostla na přistěhovaleckém předměstí Marseille, vyzývá k akci armádu. Měla by podle ní některá velmi problémová místa "vyčistit".
Podle ní tam bují obchodování s drogami, zbraněmi a ženami. Do některých oblastí se policie po setmění neodvažuje. Panuje tam takzvaná kultura přežití, kdy mladí lidé nerozlišují mezi dobrým a špatným.
"Máte tam rodiny, které žijí v bídě a strádají. A vy je žádáte, aby se cítili jako Francouzi?" reagovala na dotaz agentury Reuters, proč se někteří obyvatelé těchto čtvrtí odmítli připojit k minutě ticha za oběti vražd v Paříži.
"V čím větším marasmu jste, tím víc hledáte něco, co vám pomůže cítit se lépe. Někdo sahá po drogách, jiný po náboženství," vysvětluje.
Francouzské vlády - pravicové i levicové - v posledních třiceti letech slibovaly velké změny pro sídliště a předměstí. Ale ty nenastaly. Ani sliby Francoise Hollanda, že navýší peníze pro školy a nesáhne na rozpočet pro veřejné služby, nebyly dodrženy.
Útoky na začátku ledna ale politické elity probudily a vypadá to, že Francouzi si uvědomují sociální okolnosti, za kterých se ze tří občanů jejich země stali džihádisté.
Francouzský premiér Manuel Valls řekl, že nadešel čas ukončit geografický, sociální a etnický apartheid na předměstích. Speciálně ustavený vládní výbor má za úkol bojovat proti ghettoizaci a segregaci.
Sedmadvacetiletý zaměstnanec banky Robert Ebode, který bydlí v Aulnay-Sous-Bois, vidí problém v přístupu k přistěhovalcům. Podle něj jsou vnímaní buď jako lidé na nejhorší manuální práce, nebo jako potížisté.
"Ve Francii existuje mnoho ignorance a mnoho klišé. Tam nahoře, tam žijí v jiné dimenzi. Chodili do nejlepších škol a nemají pocit, že by někomu měli naslouchat."
