Úbytek se týká nejen pitné, ale také užitkové vody. Vysychání přehrad se projevuje v nedostatku elektřiny pro základní infrastrukturu, jako je zdravotnictví. Česká humanitární organizace Člověk v tísni informovala, že v Sýrii nedostatek vody dopadá na pět milionů lidí, v Iráku na sedm milionů. V důsledku sucha může být zničeno 400 kilometrů čtverečních zemědělské půdy.
V provinciích na severu Sýrie přibývá kvůli znečištěné vodě onemocnění. V Iráku chybějí zásobárny pitné vody a pro velkou část úrodné půdy, rybolov a energetické využití jsou vodní zdroje často vyčerpány. V letošním roce se to podle předpokladů projeví snížením úrody pšenice.
"Brzy dojde k naprostému kolapsu, bez vody a potravin budou miliony lidí v Sýrii i v Iráku. Nadcházející vodní krize bude znamenat bezprecedentní katastrofu, která vyžene z domovů ještě více lidí," řekl Carsten Hansen z Norské rady pro uprchlíky.
CNN uvádí, že Urmijské jezero v 90. letech zabíralo plochu 5400 kilometrů čtverečních, zatímco dnes je to pouze 2500 kilometrů. Irák, Írán a Jordánsko odebírají množství podzemní vody k zavlažování, přičemž v těchto zemích méně prší, upozornil ředitel Ústavu světových zdrojů (WRI) Charles Iceland. "Využívají více vody, než běžně přináší déšť, takže se podzemní zásoby tenčí, srážky je nedoplňují," dodal Iceland.
Vyšší poptávka po vodě a méně deště podle něj vedou k vysušování jezer, řek a mokřadů, což může z mnoha oblastí učinit neobyvatelná místa. Kromě toho to zvýší politické napětí při sporech o sdílení vod.
V Íránu už se nedostatek vody promítl do červencových nepokojů na jihozápadě země - zemřeli při nich nejméně tři účastníci. Ředitel střediska výzkumu klimatických změn na univerzitě v Saúdské Arábii Mansúr Mazrúí řekl, že problém je především oteplování. "Ať naprší jakékoli množství vody, v horku se vypaří," řekl. Poukázal i na to, že často nejde o běžný déšť, ale "o extrémní srážky, které způsobí záplavy", jak tomu bylo letos v Číně, Belgii nebo Německu.
