NATO se usmířilo s Rusy a natáhne si boj v Afghánistánu

Zahraničí Zahraničí
21. 11. 2010 0:22
V Lisabonu skončil summit NATO: schválil protiraketový štít i afghánskou strategii
Klíčový stisk rukou. Americký prezident Barack Obama se na summitu NATO v Lisabonu zdraví s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím. Přihlíží generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Klíčový stisk rukou. Americký prezident Barack Obama se na summitu NATO v Lisabonu zdraví s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím. Přihlíží generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. | Foto: Reuters

Lisabon - Severoatlantická aliance na svém klíčovém summitu v Lisabonu urovnala v posledních dvou letech pošramocené vztahy s Ruskem.

Zapomenuty byly spory o rusko-gruzínskou válku z roku 2008, představitelé NATO se s ruským prezidentem domluvili, že budou spolupracovat při budování protiraketové obrany.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen to označil za historický milník, neboť NATO a Rusko budou podle něj poprvé pracovat na společné obraně.

Ruský prezident mu jen přizvukoval. „Máme rozsáhlé plány, budeme spolupracovat ve všech oblastech, včetně protiraketové obrany," řekl Dmitrij Medveděv.

Rusko pomůže s Afghánistánem

Rusko se alianci rozhodlo vyjít vstříc i v další věci: ještě intenzivněji jí vypomůže s nejdůležitější misí, v níž je angažována, tedy v afghánské válce. Rusko poskytne své území pro přepravu většího množství materiálu potřebného pro jednotky rozmístěné v Afghánistánu. Pro alianci jde o klíčový krok, Rusko je ideální trasou pro logistickou podporu.

NATO se pokusilo v Lisabonu nakreslit konec pro afghánskou misi, která je po devíti letech letos ve svém vůbec nekrvavějším roce.

Aliance si stanovila cíl, že kontrolu nad bezpečností v zemi předá afghánským ozbrojeným silám do konce roku 2014. Generální tajemník Rasmussen vyjádřil přesvědčení, že je to realistický cíl a že ke stejnému datu by měly skončit pro jednotky NATO bojové operace v zemi.

Konec roku 2014 je termín i pro Obamu

Prosinec 2014 si jako datum, kdy by měly hlavní bojové úkoly skončit pro americké vojáky, stanovil i Barack Obama. Pro prezidenta jde o poměrně významný posun v uvažování. Až dosud zmiňoval jako klíčové referenční datum červenec příštího roku, kdy mělo začít postupné stahování amerických jednotek. Nyní hovoří o závěru roku 2014 jako chvíli, když se uzavřou bojové operace a domů odejde velká část vojsk.

Jak Rasmussen, tak Američané však zdůraznili, že termín bude platit pouze v případě, že to bezpečnostní situace v Afghánistánu umožní.

Sám Obama dal jasně najevo, že protiteroristické operace budou v zemi pokračovat, významná část jednotek tedy v zemi zůstane i po lednu 2015.

„Jestli si nepřátelé myslí, že si jen mohou počkat na to, až my odejdeme, pak se pletou," potvrdil i generální tajemník Rasmussen, že zdaleka ne všech 150 tisíc zahraničních vojáků v prosinci 2014 odejde.

Prezident Hamíd Karzáí s termínem rovněž souhlasil, podtrhl však, že proces předávání kontroly pod afghánské bezpečnostní síly začne v některých provinciích už během příštího roku.

Co je reálné

Postoje afghánského prezidenta snahy NATO v poslední době spíš podrývaly. I v průběhu jeho pobytu v Lisabonu byl zveřejněn rozhovor, v němž prohlásil, že zvyšování počtu vojsk NATO na jihu Afghánistánu ničemu nepomůže. Karzáí je zásadně proti nočním raziím amerických speciálních sil, při nichž bylo podle NATO za minulé tři měsíce zabito nebo zajato 368 výše postavených členů Talibanu.

Analytici mají vážné pochybnosti o připravenosti afghánské armády a policie převzít bezpečnostní kontrolu bez pomoci západních jednotek.

„Říct, zda je termín konce roku 2014 dosažitelný, je těžké," varoval analytik BBC Jonathan Marcus. „Spolehlivost afghánských jednotek je proměnlivá. NATO tak na jednu stranu hovoří o konečném datu, zároveň však zdůrazňuje, že předání pravomocí bude v každé provincii záležet na konkrétních místních podmínkách," doplnil Marcus.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Basketbalisté podlehli Dánsku a potřetí za sebou neuspěli

Čeští basketbalisté podlehli v kvalifikaci mistrovství Evropy ve Vilniusu Dánsku 90:91 a připsali si třetí porážku za sebou. Dánové oplatili výběru trenéra Ronena Ginzburga únorovou prohru z Pardubic 71:75 a po úvodních dvou neúspěších zvítězili podruhé za sebou. Radovali se především díky výkonu Gabriela Lundberga, který nastřílel 38 bodů.

Nejlepší střelcem českého týmu byl s 24 body pivot Martin Peterka, který si připsal i osm doskoků a dvě asistence. Sekundu před koncem měl možnost dát vítězný koš, ale trojkový pokus neproměnil.

Zbývající zápasy kvalifikace o šampionát v roce 2022, na kterém mají čeští reprezentanti díky pořádání jedné ze skupin v Praze účast jistou, čekají Ginzburgův výběr v únoru proti Litvě a Belgii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy