Lisabon - Severoatlantická aliance na svém klíčovém summitu v Lisabonu urovnala v posledních dvou letech pošramocené vztahy s Ruskem.
Zapomenuty byly spory o rusko-gruzínskou válku z roku 2008, představitelé NATO se s ruským prezidentem domluvili, že budou spolupracovat při budování protiraketové obrany.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen to označil za historický milník, neboť NATO a Rusko budou podle něj poprvé pracovat na společné obraně.
Ruský prezident mu jen přizvukoval. „Máme rozsáhlé plány, budeme spolupracovat ve všech oblastech, včetně protiraketové obrany," řekl Dmitrij Medveděv.
Rusko pomůže s Afghánistánem
Rusko se alianci rozhodlo vyjít vstříc i v další věci: ještě intenzivněji jí vypomůže s nejdůležitější misí, v níž je angažována, tedy v afghánské válce. Rusko poskytne své území pro přepravu většího množství materiálu potřebného pro jednotky rozmístěné v Afghánistánu. Pro alianci jde o klíčový krok, Rusko je ideální trasou pro logistickou podporu.
NATO se pokusilo v Lisabonu nakreslit konec pro afghánskou misi, která je po devíti letech letos ve svém vůbec nekrvavějším roce.
Aliance si stanovila cíl, že kontrolu nad bezpečností v zemi předá afghánským ozbrojeným silám do konce roku 2014. Generální tajemník Rasmussen vyjádřil přesvědčení, že je to realistický cíl a že ke stejnému datu by měly skončit pro jednotky NATO bojové operace v zemi.
Konec roku 2014 je termín i pro Obamu
Prosinec 2014 si jako datum, kdy by měly hlavní bojové úkoly skončit pro americké vojáky, stanovil i Barack Obama. Pro prezidenta jde o poměrně významný posun v uvažování. Až dosud zmiňoval jako klíčové referenční datum červenec příštího roku, kdy mělo začít postupné stahování amerických jednotek. Nyní hovoří o závěru roku 2014 jako chvíli, když se uzavřou bojové operace a domů odejde velká část vojsk.
Jak Rasmussen, tak Američané však zdůraznili, že termín bude platit pouze v případě, že to bezpečnostní situace v Afghánistánu umožní.
Sám Obama dal jasně najevo, že protiteroristické operace budou v zemi pokračovat, významná část jednotek tedy v zemi zůstane i po lednu 2015.
„Jestli si nepřátelé myslí, že si jen mohou počkat na to, až my odejdeme, pak se pletou," potvrdil i generální tajemník Rasmussen, že zdaleka ne všech 150 tisíc zahraničních vojáků v prosinci 2014 odejde.
Prezident Hamíd Karzáí s termínem rovněž souhlasil, podtrhl však, že proces předávání kontroly pod afghánské bezpečnostní síly začne v některých provinciích už během příštího roku.
Co je reálné
Postoje afghánského prezidenta snahy NATO v poslední době spíš podrývaly. I v průběhu jeho pobytu v Lisabonu byl zveřejněn rozhovor, v němž prohlásil, že zvyšování počtu vojsk NATO na jihu Afghánistánu ničemu nepomůže. Karzáí je zásadně proti nočním raziím amerických speciálních sil, při nichž bylo podle NATO za minulé tři měsíce zabito nebo zajato 368 výše postavených členů Talibanu.
Analytici mají vážné pochybnosti o připravenosti afghánské armády a policie převzít bezpečnostní kontrolu bez pomoci západních jednotek.
„Říct, zda je termín konce roku 2014 dosažitelný, je těžké," varoval analytik BBC Jonathan Marcus. „Spolehlivost afghánských jednotek je proměnlivá. NATO tak na jednu stranu hovoří o konečném datu, zároveň však zdůrazňuje, že předání pravomocí bude v každé provincii záležet na konkrétních místních podmínkách," doplnil Marcus.
