Juba - Nejméně 40 lidí během minulého víkendu zemřelo při útoku ozbrojenců na nákladní čluny převážející pomoc OSN v autonomním regionu Jižní Súdán. K přestřelkám v některých oblastech země došlo i tento týden.

V posledních měsících boje mezi jednotlivými kmeny, které se často týkají sporů o dobytek, připravily o život několik set lidí a více než 100 tisíc jich opustilo domovy.

V Súdánu je (až na region Dárfúr) udržován křehký klid zbraní od podpisu mírové dohody v roce 2005, která ukončila po dvě desetiletí trvající občanskou válku mezi převážně muslimským severem a převážně křesťanským a animistickým jihem. Mnozí specialisté na dění v oblasti upozorňují, že by křehká mírová dohoda mohla v příštích měsících ztroskotat.

V regionu, kde je stále přítomno velké množství zbraní, dochází k násilnostem, politici se vzájemně obviňují z pokusů o destabilizaci a zemi čekají dvě klíčové události: volby v příštím roce a o rok později referendum o osamostatnění Jižního Súdánu.

Tato nyní autonomní oblast se nyní navíc potýká s tvrdými dopady světové finanční krize.

Co když náročný plán selže?

Podle zvláštního představitele OSN pro Súdán Ašrafa Qaziho násilné střety na jihu země zapříčinily v posledních měsících více úmrtí než konflikt v Dárfúru.

Občanská válka mezi povstaleckými skupinami a vládou a provládními milicemi trvá v západosúdánském Dárfúru od roku 2003, podle OSN se však v posledních měsících stala konfliktem nižší intenzity. Obětí násilností na jihu země však mezitím přibývá.

V regionu Dárfúr trvá konflikt mezi vládní armádou a několika ozbrojenými skupinami. Mezi severem země a dosti odlišným Jižním Súdánem trvá nedůvěra - po letech války je ale až na občasné incidenty dodržován mír. Nestabilní je také odlehlý východ země | Foto: Aktuálně.cz

Jak píše list The Economist, kmenové spory o půdu pro dobytek byly v minulosti zdrojem mnoha krvavých súdánských válek. Jen v samotném Jižním Súdánu žije takřka 50 kmenů hovořící 400 různými dialekty. Jihosúdánský prezident Salva Kiir prohlásil, že očekává, že konfliktů bude před národními volbami - plánovanými na začátek příštího roku - přibývat.

Představitelé OSN podle agentury AFP vyzvali vládu Jižního Súdánu, aby učinila opatření k zastavení násilností mezi jednotlivými kmeny, a nabádají k větší mezinárodní pozornosti ohledně dění v nestabilním regionu.

Aby byla na křehkou situaci ve čtyřicetimilionovém Súdánu, který je rozlohou více než třicetkrát větší než Česko, směřována větší pozornost světových médií a politiků, upozornilo v posledních měsících několik expertů a institucí.

Mezinárodní společenství musí vzít na vědomí vážná rizika, kterým budou civilisté čelit, jestliže náročný súdánský plán selže, a mělo by si ujasnit, jak v takovém případě reagovat, píše se například v analýze think-thanku Chatham House specializujícího se na mezinárodní vztahy. Podle této analýzy by selhání dohody mohlo vést v oblasti k podobné anarchii, jaká v posledních letech nastala v Dárfúru.

Odzbrojování začalo

Politici jihu a severu země se vzájemně obviňují z dodávání zbraní jednotlivým ozbrojeným skupinám a z pokusů destabilizovat zemi.

Rizikovým faktorem je vysoký počet zbraní v regionu, které většinou po občanské válce zůstaly v držení lidí. Podle některých analytiků by tento fakt mohl přispět k rozšíření současných násilností na jihu země.

"Mnoho lidí přesídlilo zpět na jih, je tam však stejná situace, která zapříčinila válku v Dárfúru. Kmenové konflikty, velká vzdálenost od Chartúmu, zbraně jsou velmi levné a lidé je mohou snadno sehnat," cituje britský list The Guardian súdánského novináře Mohameda Kashana, podle kterého se zbraně na jih země dostávají i z Dárfúru, kde se nyní objevují známky míru.

OSN zahájila údajně vůbec největší demobilizační program, který je součástí dohody z roku 2005. Jak uvádí agentura AFP, zbraně by mohlo odevzdat až 160 tisíc bývalých bojovníků.

Mnozí představitelé OSN považují úspěšnou demobilizaci za jednu z klíčových událostí mírového procesu.

Program odzbrojování, jehož součástí má být například i školení bývalých bojovníků v běžných civilních profesích, však nyní podle některých zpráv světových agentur trpí podfinancováním.

Napětí zvyšují dopady finanční krize

Zda se podaří mír udržet, bude záležet také na dalším vývoji kritické situace především jihosúdánské ekonomiky, jejíž příjmy jsou z naprosté většiny financovány z těžby surovin, zejména ropy. Pokles cen na světových trzích v důsledku světové finanční krize zapříčinil vážné výpadky v příjmech autonomní jihosúdánské vlády.

Podle The Economist proto jihosúdánská vláda měsíce neplatí ozbrojeným milicím, učitelé stávkují a nejsou peníze na budování infrastruktury, což dále zvyšuje napětí v oblasti. Přitom jih Súdánu patří k nejchudším regionům světa. Jeden doktor tu podle informací listu The Guardian připadá na 500 tisíc obyvatel a negramotnost žen zde dosahuje 92 procent.