Ruská armáda v těsné blízkosti reaktorů umístila protipěchotní miny a také raketomety, ze kterých útočí na nedaleké ukrajinské pozice. Podle svědectví některých pracovníků ukrajinské společnosti Enerhoatom se ruští vojáci pokoušeli dostat i do strojoven, aby tam rozmístili svou techniku. Tanky, nákladní automobily i zbraně s municí.
"Ruští vojáci požadují od správy ukrajinské atomové elektrárny, aby jim otevřela strojovny v prvních třech blocích. Chtějí tam rozmístit celý svůj armádní arzenál," uvedla firma Enerhoatom s tím, že Rusové se tímto způsobem chtějí pojistit, protože se "hrozně bojí překvapení" ze strany ukrajinských ozbrojených sil.
Ruská armáda kontroluje jadernou elektrárnu od začátku března, podle svědků je kolem ní rozmístěno zhruba pět stovek vojáků. Provoz dvou fungujících reaktorů ale zajišťuje personál Enerhoatomu.
Podle Kyjeva elektrárnu ostřelují samotní Rusové, ale obviňují z toho ukrajinskou armádu a chtějí mít záminku k tomu, aby přerušili dodávky energie z reaktorů na území pod kontrolou ukrajinské vlády. Americký deník Wall Street Journal s odvoláním na ukrajinské pracovníky elektrárny napsal, že na místě už byli experti ruské společnosti Rosatom a zajímali se o to, jak dodávky přesměrovat na Krym a na část Ukrajiny okupovanou Kremlem.
"Ruským cílem je odstřihnout Ukrajinu od energie ze Záporožské jaderné elektrárny a obvinit z toho ukrajinskou armádu," uvedl Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Rusové tvrdí, že ukrajinská palba směrem k reaktorům je vedena z Nikopolu. Města, které leží zhruba na opačném břehu řeky Dněpr zhruba dvacet kilometrů od Enerhodaru, kde stojí elektrárna.
Šéf regionální administrativy v Nikopolu Jevhen Jevtušenko to označil za nesmysl. "Na protějším břehu pokračuje inscenace ruských vojsk pod názvem 'Ukrajinské ozbrojené síly ostřelují město Enerhodar z města Nikopol'. Ve skutečnosti ostřelování provádějí ruští vojáci," napsal na sociální platformě Telegram.
Moskva odmítá návrat elektrárny pod ukrajinskou kontrolu i demilitarizaci území kolem ní. Ruská vláda nepřistoupila ani na návrh, aby Enerhodar navštívili pracovníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
S jadernou nehodou, způsobenou válečnými operacemi nebo ostřelováním, svět zatím zkušenosti nemá. "Bloky jsou vybavené plnotlakými kontejnmenty, ochrannými obálkami, které jsou třeba projektovány na to, aby odolaly pádu stíhačky Suchoj nebo zásahu raketou země-země. To znamená, že opravdu by k zasažení reaktoru musel být veden velmi cílený a velmi intenzivní útok," řekla Českému rozhlasu předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Úřad také v úterý vydal k situaci v Záporoží stanovisko, že Česku vážné nebezpeční nehrozí. "Nicméně i za velmi dramatických okolností lze nyní předpokládat, že přijímání ochranných opatření pro obyvatelstvo bude nezbytné maximálně do vzdálenosti několika stovek kilometrů. České hranice jsou od Záporoží více než 1000 kilometrů daleko," uvádí.
Ruští vojáci Záporožskou jadernou elektrárnu okupují od 3. března, kdy k ní přijeli s deseti obrněnými vozy a dvěma tanky. Když na konvoj ukrajinská armáda začala pálit protitankovými střelami, Rusové spustili střelbu i z raketometů a granátometů. V jejím důsledku vypukl nedaleko reaktorů v budově požár, který se podařilo uhasit až po šesti hodinách.
