A kolik tam bylo lidí? Nejčastější otázka po dovolených vystihuje novodobý problém

ČTK Aktuálně.cz ČTK, Worldcrunch, Aktuálně.cz
22. 9. 2019 22:34
Turistika přináší zisky a vytváří nové pracovní příležitosti. Přesto ji některé destinace na celém světě vnímají spíše jako velký problém. A tak postupně přibývá míst, které turistický ruch začínají opatrně omezovat.
Dubrovník
Dubrovník | Foto: Reuters

Mnoho lidí se po dovolených vrátilo zpět do práce, kde je čas podělit se o svá dobrodružství, napsal zpravodajský server Worldcrunch. A jedna otázka se opakuje stále častěji: kolik tam bylo lidí?

Cesty do oblíbených turistických destinací stoupají po celém světě. Loni podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) vyrazilo v celém světě do zahraničí odhadem 1,4 miliardy turistů. A odhady na letošek předpovídají nárůst o tři až čtyři procenta. Jen pro srovnání - v roce 1950 každý rok cestovalo po celém světě 25 milionů lidí. Definice pojmu overturismus z toho vyplývá víc než jasně. 

Turistika přináší zisky a vytváří nové pracovní příležitosti, ale zároveň se rozšiřuje seznam potíží, které se s návštěvníky pojí: davy, odpadky, rostoucí ceny bytů a pozemků, skryté náklady na zlepšení infrastruktury, aby splnila turistické požadavky, a finanční zátěž spojená s nutností chránit něco, co už je stejně poškozené - tedy přírodní prostředí a památky. Stoupá také širší povědomí o tom, jak cestování přispívá k emisím skleníkových plynů.

To vše se sčítá v "neviditelném břemenu", což je termín, který používá charitativní Nadace cestování (The Travel Foundation). Ta se snaží propagovat různé způsoby, jak zabránit zahlcování jednotlivých míst hromadnými příjezdy turistů.

Kroky proti sílícím davům návštěvníků už přijala řada světových destinací. Před časem přibyla na interaktivní mapu "míst trpících pod tlakem nadměrné turistiky" na webových stránkách Cestujte zodpovědně (Travel Responsible) dvě místa na Novém Zélandu - Waitangi a Matapōuri Mermaid Pools (Tůně mořské víly).

Matapōuri, která je posvátná pro místní obyvatele, už je od letošního jara na neurčito uzavřená, protože byla znečištěná opalovacím krémem a močí, informoval novozélandský zpravodajský server Stuff.

Novozélandská vláda přijala i celonárodní kroky. Od 1. července musí každý turista přilétající na Nový Zéland zaplatit turistický poplatek 35 novozélandských dolarů (cca 525 Kč) pro zahraniční návštěvníky na ochranu přírody. Tento poplatek pomůže bojovat proti ekologickým škodám, které nadměrná turistika působí světově proslulým místům v zemi.

Zavřená pláž i zákaz sezení na schodech

Velmi odlišný přístup k přílivu turistů na Machu Picchu přijala peruánská vláda. Toto pradávné incké sídlo je klíčovým bodem místní ekonomiky, a vláda nedávno schválila výstavbu nového letiště v oblasti Cuska. Doufá, že tím zdvojnásobí počet turistů na místě, které už teď navštíví ročně více než milion cestovatelů.

Netrvalo dlouho a UNESCO poslalo peruánským úřadům varování, aby chránily inckou citadelu, která je už dlouho na seznamu památek světového dědictví. Každá stavba, která by mohla mít vliv na chráněnou oblast, musí být schválena touto agenturou OSN.

Heslem "zoufalé časy si žádají zoufalá opatření" se začalo řídit italské město Benátky, které každoročně praská ve švech pod náporem 36 milionů zahraničních turistů. Zavedlo proto novou sérii pravidel včetně pokut od 25 do 500 eur (650 až 13.000 Kč) a trvalého zákazu vstupu do centra města pro turisty, kteří budou vykazovat "antisociální chování".

Mezi chováním, které je na základě těchto pravidel možné trestat, je například konzumace jídla a nápojů mimo vyhrazené oblasti, chůze po ulici v koupacím oděvu nebo s nahým hrudníkem, zpěv, křik nebo poslouchání hudby bez sluchátek od 23:00 do 08:00 a od 12:00 do 17:00. Italský deník Il Giornale informoval o dvou německých batůžkářích, kteří dostali pokutu 950 eur a pak byli vykázáni z města za to, že si vařili kávu na cestovním vařiči na schodech mostu Rialto.

Také v italské metropoli Římě turisty omezují. Místní radnice zakázala sedět na Španělských schodech kvůli obavám z poškození této vzácné památky. Každému, kdo zákaz poruší, hrozí pokuta v rozmezí 160 až 400 eur, tedy zhruba čtyři až deset tisíc tisíc korun. Město rovněž vykázalo umělce, kteří se oblékali do historických postav, a ukončilo prodej alkoholu po 2. hodině. 

V chorvatském Dubrovníku si stěžují na už nesnesitelný počet turistů, zvlášť od doby, kdy se město objevilo ve slavném seriálu Hra o trůny. Radnice udělala první krok na omezení turistiky, a to že omezila počet výletních lodí, které mohou kotvit v přístavu. Příští rok chce toto opatření ještě rozšířit. 

Kvůli filmařům se také v nebývalém množství sjížděli lidé z celého světa na thajskou pláž Maya Bay. Natáčel se zde totiž film Pláž s Leonardem Dicapriem. Došlo to tak daleko, že pláž je zatím do roku 2021 turistům uzavřena. 

Overturismus zachvacuje i česká města a hory

Také v České republice jsou místa, která s turisty "bojují". Praha například podle analýzy Destination 2010: Global Cities´Readiness for Tourism Growth je overtourismem hodně ohrožena. Není totiž připravená na návaly turistů a obyvatelé problémy pravděpodobně teprve pocítí. 

Jednat začal Český Krumlov. Ten patří k nejnavštěvovanějším místům už dlouhá léta. Všechny turistické autobusy přivážející turisty nyní zaplatí za jejich vyložení a naložení poplatek, a to dvakrát 750 korun. Poplatek má plnit regulační funkci. Vedení města chce tak omezit krátkodobé návštěvy turistů. Zároveň město hodlá získat větší kontrolu a přehled o počtu autobusů a turistů, kteří se pohybují po Krumlově. V současnosti přijíždí do města zapsaného na seznamu UNESCO patnácti tisíc zájezdových autobusů ročně.

Velkou turistickou atrakcí jsou také Adršpašsko-teplické skály. S návaly turistů se potýkají dlouhodobě (jak to tam vypadá, se podívejte zde). Doprava v okolí oblíbeného turistického cíle několikrát za sezonu zkolabuje, a to přesto, že hradecký kraj před posílil na sezonu vlaky do Adršpachu z Trutnova, Polska a Teplic nad Metují a v okolí skal přibyla parkovací místa.

Podobně je na tom v poslední době také Šumava, kde jsou některé turistické trasy zaplněné lidmi. Starosta Modravy by byl pro zpoplatnění některých tras, aby se místo trochu ulevilo. Podle starosty Kvildy Václava Vostradovského by se Šumava mohla inspirovat v polském Bělověžském pralese, kam chodí lidé za poplatek s průvodcem a provoz má na starosti soukromá agentura.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy