Berlín - Když se spolková vláda letos na jaře rozhodla do roku 2022 definitivně opustit jadernou energetiku v Německu, otevřely se nové možnosti pro výstavbu větrných parků. Tím spíše, že kabinet kancléřky Angely Merkelové byl ochoten do využívání obnovitelných zdrojů energie náležitě investovat.
Jen o půl roku později je ale všechno jinak. Budování větrných elektráren se prodražuje, a jelikož finanční krize nutí německou vládu šetřit, musí část nákladů hradit občané.
Již dnes platí každá německá domácnost "ekologický příplatek" ve výši deset eur (250 Kč) měsíčně. Od roku 2013 si budou muset Němci připlatit každý měsíc několik eur navíc a tato suma bude postupně narůstat.
Podle zprávy, kterou nyní předložila Evropská komise a ze které cituje deník Financial Times, by totiž cena elektřiny mohla díky obrovským nákladům vynaloženým při využívání obnovitelných zdrojů do roku 2050 stoupnout až o sto procent.
EU počítá s tím, že do roku 2050 bude jen energie větru zajišťovat polovinu spotřeby - oproti dnešním pěti procentům. Německo je celoevropským motorem snah o postupné opuštění klasických zdrojů, jako je jádro a uhlí.
Poté, co se větrné parky začaly v Evropě ve zvýšené míře budovat v roce 2008, nastal v následujících dvou letech částečný útlum. Větrníkům dodala nový impuls až letošní havárie v jaderné elektrárně Fukušima.
Do roku 2015 by proto měl instalovaný výkon elektráren využívajících v Německu obnovitelné zdroje stoupnout ze současných 65 na 86 gigawattů. Devadesát procent tohoto objemu má připadat na větrné a solární elektrárny.
V současnosti zajišťují větrné parky ve Spolkové republice 7,5 procenta spotřeby elektřiny, spalování biomasy 5,6 procenta, fotovoltaika 3,5 procenta, vodní elektrárny 3,3 procenta a ostatní obnovitelné zdroje 0,8 procenta.
Výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů spolková vláda mohutně dotuje. Od roku 2000 do ní investovala 65 miliard eur.
Se stejnými problémy jako Německo se potýká Nizozemsko. Tamní vláda minulý týden oznámila, že podobně jako spolkový kabinet není schopna dotovat z rozpočtu osmnáct centů za každou kilowatthodinu, kterou do sítě dodají výrobci. Tato suma se loni vyhoupla na 4,5 miliardy eur.
Část nákladů budou proto muset převzít občané a průmyslové podniky.
