Jihoafrický prezident Jacob Zuma týden před koncem MS oznámil světu, že miliardové investice do pořádání turnaje se JAR bohatě vrátí. "Je jisté, že 33 miliard randů (4,28 miliardy dolarů - pozn.red) investovaných do dopravní infrastruktury, telekomunikací a stadionů má dobrou návratnost," prohlásil na obědě pro novináře prezident.

Jihoafrické ministerstvo financí před turnajem odhadovalo, že měsíční událost zvedne letošní HDP země o 0,4 procenta. Analytici nyní ovšem upřesňují, že přímo do ekonomiky padesátimilionové země, v níž většina obyvatel žije v chudobě, přiteče od zahraničních návštěvníků a investorů nakonec jen 13 miliard randů. Tedy mnohem méně než vládou oficiálně očekávaných 40 miliard.

Diváků zkrátka nedorazilo dost, zejména kvůli příliš drahému cestování v době krize a také kvůli bezpečnostním obavám. JAR odhadovala 450 tisíc fanoušků, po prvních třech týdnech však těch ze zahraničí bylo jen kolem 200 tisíc.

Předpovídaná vlna násilností ani hrozba teroristického útoku nicméně zatím - naštěstí - také nepřišly. Možná také proto, že fotbal milují i radikálové včetně tolik obávaných muslimských. Hezky to vypočítal magazín Newsweek, podle kterého třeba:

- Ismajl Haníja, lídr Hamásu a faktický premiér Gazy, v mládí úspěšně hrál za místní klub Al-Shate

- Hizballáh, spojenec Hamásu v Libanonu, je fotbalem posedlý: když v roce 2008 vyhrál místní ligu bejrútský tým Al-Ahed, pomohl mu k tomu hlavní sponzor Al-Manar; tedy oficiální televize Hizballáhu

- Samotný Usáma bin Ládin je vášnivý fanoušek, jako hráč nejraději na hřiště vybíhá jako centr forward. "Po džihádu je fotbal jejich zdaleka nejoblíbenější věcí," tvrdí Scott Atran, který dlouhodobě studoval skupiny radikálních teroristů a jejich - často organizovaný - zápal pro fotbal

Faktem je, že několik nešťastných událostí - například červnový útok islamistických ozbrojenců v somálském Mogadišu, kde kvůli "bezbožnému" sledování přenosu z fotbalového mistrovství dva lidi zabili a ostatní diváky rozehnali - řadu evropských fanoušků znejistělo, a do JAR tak nakonec nedorazili.

Tržby "podle plánu" prozatím hlásí jen minimum místních podnikatelů. Světlou výjimkou jsou prostitutky, které si pochvalují "nebývalou sezónu". "Obchodu se dařilo. Do Kapského města přijely za výdělkem dokonce i sexuální pracovnice z okolních zemí. Během mistrovství jsme měli denně tři či čtyři klienty," říká Aneqvah, který vede eskortní agenturu: "Velký zájem byl o bílé i barevné dívky, protože všichni fandové tady byli z Evropy. Nejlepší kšefty jsme udělali s Brity."

Když už to Angličanům - tradičně - nevyšlo na trávníků, zanechali tedy zjevně mistrovskou stopu alespoň v nevěstincích. Podle organizací, snažících se v AIDS zaplavené Jihoafrické republice bojovat proti dalšímu šíření HIV, bude během MS spotřebován milion kondomů.

"Bojíme se ale, že s koncem world cupu obchod zase upadne," svěřil se majitel eskortní služby Aneqvah. což je obava, která v JAR nesvírá zdaleka jen malé obchodníky se štěstím či neřestí. I když prezident Zuma tvrdí opak, místní chmurně vyhlížejí například budoucnost chlouby mundialu - výstavních stadionů.

V posledních týdnech praskaly pod náporem fanoušků a vuvuzel, ale co bude dál? Agentura Bloomberg připomíná: Ano, fotbal je nejpopulárnějším sportem v zemi, avšak pro chudou černošskou většinu. Bohatá bílá populace pěstuje rugby a kriket.

Jenom údržba deseti chrámů pro world cup podle odhadů spolkne 350-500 milionů randů (asi 45-60 milionů dolarů - pozn.red). Podle spoluautora projektu na jejich další využití Udeshe Pillaje musí každý stadion ročně hostit 12 až 15 vyprodaných akcí, aby se zaplatil. Cena lístků přitom musí být v průměru 200-250 randů.

Lístky na mistrovství, hojně navštěvované i černošskou populací, stály 40 randů. Budoucí ceny tak nebudou pro každého - a záchranou fotbalových megastaveb by se překvapivě mohlo stát právě minoritnější rugby. Lístky na mezinárodní zápasy se v JAR, která platí za světovou špičku, prodávají mezi 100 a 400 randy.

"Potíž s fotbalem v Jižní Africe je, že to není sport pro movitější diváky, a tudíž ani zajímavé zboží pro sponzory," upozornil Jean-Francois Mercier z johannesburské pobočky Citigroup: "Rugby takovým sportem je. To by stadionům mohlo pomoct." Jestli to bude stačit alespoň na sanování 16miliardové investice do těchto staveb, toť otázka.

Zatím to tedy vypadá, že spíše než hromady randů navíc bude jihoafrická ekonomika na mnoha místech počítat ztráty. Narozdíl od zahraničních zemí, které jí podle původních předpokladů měly bohatství přinést.

Říkají vám něco značky "Yingli Green Energy Holding Co", "Seara" nebo "Mahindra Satyam"? Pokud ještě ne, dívejte se při příštím přenosu pozorně na reklamní panely kolem hřišť. A pomalu si ty názvy zapamatujte, protože právě tyhle firmy si ekonomický přínos mistrovství nemohou vynachválit.

Yingli se stala vůbec prvním čínským sponzorem MS a stejně jako brazilská obalová značka Seara a indická softwarová společnost Mahindra chtějí reklamy během mistrovství využít ke globální expanzi.

"Masivní investice do sponzoringu MS naznačuje, že se tyto firmy pokusí posílit svou nadnárodní roli," míní Alan Gould z ratingové agentury Nielsen. Například Yingli dnes ovládá 7 procent globálního trhu se solární energií, v příštích třech letech chce svou kapacitu ztrojnásobit.

Na MS její celosvětové tažení začalo - a sponzoring se firmě vrátil například v okamžiku, kdy Uruguajec Suárez vyboxoval z opuštěné branky jasný gól, který by poslal dál Ghanu, a naopak jeho tým domů.

Tento moment se stal jedním z nejsledovanějších v dosavadním průběhu a při každé repríze za bránou svítilo logo čínské firmy. "V takových chvílích dávají lidé pozor," zaradovala se Judy Lee, mluvčí Yingli: "Je to takový ten úžas: Naše logo právě viděly miliony lidí! Lidé nás začnou rozpoznávat!"

Tak schválně - vybavíte si za tři roky lépe, co je to Yingli, anebo Loftus Versfeld?