Na mořském dně našli velké množství ropy z vrtu BP

Radim Klekner Radim Klekner
15. 9. 2010 11:35
Tým z Georgijské univerzity objevil ropnou sraženinu na dně v hloubce 1500 metrů
Na břeh se zatím dostala jen část uniklé ropy a vědci se přou o to, kam se poděl zbytek.
Na břeh se zatím dostala jen část uniklé ropy a vědci se přou o to, kam se poděl zbytek. | Foto: Reuters

New Orleans - Počátkem srpna přišel americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) se senzačním zjištěním, podle kterého většina ropy, která vytekla z havarovaného vrtu koncernu BP, byla odbudována "přirozenou cestou".

Tým vědců kolem Samanthy Joyeové z Georgijské univerzity teď ale narazil na dně Mexického zálivu na sedimenty s vysokým obsahem těžkých ropných frakcí, o nichž se domnívá, že by mohly pocházet právě z inkriminovaného vrtu.

Ten se expertům BP mezitím podařilo ucpat. Koncern se nyní pře s dalšími společnostmi, které se na vrtných pracech podílely, o to, kdo má na havárii větší podíl viny.

Odborníci z celé řady souvisejících oborů zase hloubají nad tím, kam se ropa, jež unikla do moře, poděla.

Vědci zpochybňují závěry NOAA

Část ropné skvrny plovoucí na hladině se mohla v horku odpařit, přibližně šestinu uniklého množství suroviny, odhadovaného na pět milionů barelů, zachytili nebo spálili technici BP likvidující havárii. Část se rozložila v rámci chemických procesů probíhajících v moři, část "odbouraly" baktérie živící se uhlovodíky.

Následky na životním prostředí se podle celé řady odborníků projeví až po letech
Následky na životním prostředí se podle celé řady odborníků projeví až po letech | Foto: Reuters

Řada vědců ale zpochybňuje závěry NOAA, podle nichž jsou nyní zlikvidovány až tři čtvrtiny uniklé ropy. A domnívají se, že následky havárie se projeví na životním prostředí až po letech.

Ropné usazeniny o síle pěti centimetrů, které vědci z Georgijské univerzity objevili na dně, tuto teorii potvrzují. V hloubi Mexického zálivu se navíc i nadále vznáší velké množství ropy tvořící amorfní útvar v délce více než sto kilometrů.

Čtrnáct sond do hloubky 1500 metrů

Na břeh se zatím dostala jen část suroviny. Přesto zde již stačila napáchat velké škody. Odhaduje se, že náklady spojené s likvidací havárie přijdou koncern BP na nejméně dvacet miliard dolarů.

"Očekávala jsem, že v každém případě v téhle hloubce na ropu narazíme," řekla Joyeová agentuře AP. "Nepočítala jsem ale s tím, že to bude takové množství a že vrstva usazeniny bude mít takovou tloušťku."

Její tým má k dispozici výsledky z celkem čtrnácti sond provedných v hloubce 1500 metrů, některé z nich ve vzdálenosti až 130 kilometrů od havarovaného vrtu.

Teď budou vzorky podrobeny chemické analýze, aby se mohlo s určitostí říct, že pocházejí z vrtu BP.

Joyeová je přesvědčena, že sraženina, na kterou v hloubce u dna narazila, nepochází z ropy vyvěrající z výchozů ložisek, z nichž každoročně unikne na 730 000 barelů suroviny.

"Usazeniny mají zčásti vyšší teplotu než okolní sedimenty, tahle ropa se sem musela dostat teprve nedávno," tvrdí.

 

Právě se děje

Další zprávy