Odůvodnila to informacemi o státním převratu, který podle ní osnovala část vedení ozbrojených sil.
Jediná katolická země v Asii se sedmdesáti milióny obyvatel zažila ve své historii už bezpočet převratů či pokusů o puč. Tentokrát mělo jít podle Arroyové o plán na svržení její vlády ze strany velitelů elitních vojenských jednotek, známých jako Scout Rangers.
Ti měli využít dnešních velkých demonstrací proti prezidentce a chopit se moci. Velké protesty se měly uskutečnit u příležitosti dvacátého výročí svržení dlouholetého diktátora Ferdinanda Marcose, který v roce 1986 po povstání uprchl do exilu i s velkou částkou peněz ze státní pokladny.
Zatýkání elitních vojáků
"Vyhlásila jsem výjimečný stav. Je to varování všem, kteří se snaží cokoliv udělat proti vládě," oznámila prezidentka v projevu vysílaném v přímém přenosu rozhlasem a televizí.
Výjimečný stav dává policii a armádě právo zatknout kohokoliv kdykoliv bez udání důvodu. Náčelník generálního štábu už ráno oznámil, že čtyři příslušníci elitních jednotek byli zatčeni a čeká je obvinění z pokusu o převrat.
Více než deset autobusů s demonstranty policisté nepustili do metropole Manily.
Pokus o puč v průměru každý druhý rok
První pokus o svržení Arroyové se odehrál už v roce 2003, ale skupina rebelujících důstojníků nezískala v armádě dostatečnou podporu a skončila ve vězení. Celkem v posledních dvaceti letech došlo ke zhruba deseti menším či větším pokusům o uchvácení moci násilím.
Arroyová čelí kritice za to, že v posledních prezidentských volbách si ke zvolení dopomohla falšováním výsledků. Sama se dostala k moci poté, co předchozí prezident Joseph Estrada rezignoval kvůli korupci.
Bezpečnostní situce na Filipínách je dlouhodobě špatná, protože vláda čelí současné dvěma povstaleckým skupinám. Na ostrově Mindanao na jihu zemí působí muslimští separatisté.
Na severu a východě soustroví bojují příslušníci tzv. Nové filipínské armády, kteří vyznávají marxisticko-leninskou ideologii a chtějí nastolit komunistickou diktaturu.
