Jde o další vystupňování ruské rétoriky v souvislosti s americkými plány postavit v Polsku a České republice základnu protiraketové obrany s radarem.
Za hrozbu pro Rusko označil základnu minulý týden také prezident Vladimir Putin. Pohrozil účinnými protiopatřeními a novými zbraněmi, vůči kterým prý protiraketový štít bude bezmocný. Další ruští představitelé v tomto kursu pokračují.
A tak je celkem na místě oprášit titul knihy bývalého československého komunistického funkcionáře Zdeňka Mlynáře o událostech roku 1968: Mráz přichází z Kremlu.
Generál Balujevskij dnes uvedl, že Rusko bude muset přehodnotit svoji politiku vůči Washingtonu.
"Naše spolupráce se Západem na základě formování společných či blízkých strategických zájmů nenapomohla naší vojenské bezpečnosti," uvedl Balujevskij.
Dodal, že Ruská federace potřebuje novou vojenskou doktrínu.
Ministr obrany: Rakety poletí jinudy
Obdobně se vyjádřil po dnešní neformální schůzce ministrů zahraničí NATO v Seville ruský ministr obrany Sergej Ivanov.
"Vyvineme vlastní strategické systémy, které budou schopny překonat jakýkoli obranný systém," prohlásil před novináři.
Stavět základnu a radar v Polsku a České republice na obranu proti Íránu nebo Severní Koreji považuje za nesmysl, protože balistické střely vypálené z těchto zemí na USA by podle něj letěly úplně jiným směrem.
"Je to další signál sílícího ochlazování v rusko-amerických vztazích," tvrdí ve své analýze agentura AP.
Přátelství Bushe a Putina chladne
Spor o základnu a radar ve Střední Evropě dokumentuje, nakolik se od sebe Vladimir Putin a jeho americký protějšek George Bush vzdálili.
Když Bush nastoupil na začátku roku 2001 do prezidentské funkce, označoval od prvního setkání Putina jako přítele. Oslovovali se Georgi a Vladimire a po 11.září Washington považoval Moskvu za spojence v boji proti terorismu.
Putin se také snaží mnohem více než jeho předchůdce Boris Jelcin obnovit vliv Ruska na Blízkém Východě. Už v neděli jede jako vůbec první představitel Ruska či bývalého Sovětského svazu na návštěvu Saúdské Arábie.
Předloni na rusko-americkém summitu v Bratislavě už mezi oběma politiky bylo znatelné napětí, když Bush dal Putinovi najevo své obavy z posunu Ruska zpět k totalitě. "Mluvil jsem jasně a hlasitě. Vladimir mne dobře slyšel," prohlásil tehdy Bush.
Snaha umístit raketovou základnu a radar nedaleko západních hranic Ruska Moskvu ještě více pobouřila. Přestože Američané zdůrazňují, že základna je namířena proti hrozbám z Blízkého Východu, nikoliv z Ruska.
V rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel dal průchod svému hněvu také šéf ruské diplomace Sergej Lavrov.
"To, co Američané chtějí v Evropě nainstalovat, je srovnatelné s útočnými balistickými střelami. Žádame vysvětlení, o co tady vlastně jde. Nevidíme žádné rozumné zdůvodnění amerického kroku," uvedl ruský ministr zahraničí.
Lavrov také znovu odmítl námitky proti ruskému prodeji zbraní Íránu. Podle něj neexistuje důkaz, že Teherán usiluje o jadernou bombu.
