Vztahy mezi Ruskem a EU zhoršilo dění kolem opozičního předáka Alexeje Navalného a některé unijní země volají po uvalení postihů na spolupracovníky ruského prezidenta kvůli uvěznění kritika Kremlu.
"Vycházíme z toho, že jsme připraveni," odvětil Lavrov na dotaz moderátora, zda Rusko míří k přerušení vztahů s Evropskou unií. "V případě, že znovu uvidíme uvalení sankcí v některých oblastech, což vytváří rizika pro naši ekonomiku, včetně těch nejcitlivějších sfér, tak ano. Nechceme se izolovat od světového života, ale musíme na to být připraveni. Pokud chcete mír, připravte se na válku," prohlásil šéf ruské diplomacie.
Mluvčí ministerstva zahraničí Ruské federace ve čtvrtek novinářům řekla, že Rusko bude reagovat na případné zavedení sankcí "přiměřeně".
Německou diplomacii Lavrovova slova znepokojila. "Tato prohlášení jsou skutečně znepokojující a nepochopitelná," řekla mluvčí ministerstva zahraničí. Upozornila rovněž na to, že šéf diplomacie Heiko Maas sice sankce nevyloučil, ale zároveň zdůraznil důležitost dialogu s Ruskem, podotkla agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu zároveň kritizoval některé novináře, kteří podle něj vytrhli Lavrovovo prohlášení z kontextu. "Význam je ten, že to nechceme. Chceme rozvíjet vztahy s Evropskou unií. Ale jestli se EU vydá touto cestou (sankcí), tak potom ano, budeme připraveni," uvedl Dmitrij Peskov. Rozhovor později okomentovalo i samotné ministerstvo zahraničí. "Jsme připraveni k přerušení vztahů, pokud k němu dojde z iniciativy EU," citovala ruskou diplomacii agentura Ria Novosti.
Už několik let narušené vztahy mezi EU a Ruskem dále zhoršila loňská otrava Navalného jedovatou látkou ze skupiny novičok, jeho nedávné zatčení, změna jeho dříve uloženého podmíněného trestu na nepodmíněný a represe tisíců Rusů, kteří protestovali proti tomuto vývoji. Řada západních zemí počínání ruských úřadů kritizovala a vyzvala k propuštění Navalného. Moskva reagovala podrážděně a mluví o vměšování Západu do svých vnitřních záležitostí.
Do ruské metropole se minulý týden vypravil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, Moskva však za jeho návštěvy vyhostila tři unijní diplomaty ze Švédska, Německa a Polska kvůli jejich údajné účasti na nepovolených protivládních demonstracích. Borrell později napsal, že se o tomto kroku dozvěděl ze sociálních sítí na konci schůzky s Lavrovem.
Toto poslední dění zvýšilo tlak některých unijních zemí na uvalení sankcí vůči Moskvě. Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na tři diplomatické zdroje uvedla, že EU v reakci na uvěznění Navalného zřejmě uvalí postihy na některé spolupracovníky ruského prezidenta Vladimira Putina.
Sankce které mají zahrnovat zákaz cestování a zmrazení majetku v EU, by mohly být první v rámci nového sankčního systému schváleného v prosinci, jenž bloku umožňuje trestat porušování lidských práv kdekoliv ve světě.
Německo a Francie nicméně nechtějí podpořit tvrdší přístup, například některými zeměmi navrhované zastavení energetického projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře dopravovat plyn z Ruska do Německa.
Vztahy mezi Moskvou a Bruselem prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny v roce 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin.
Loni EU zavedla postihy zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta - učinila tak v reakci na otravu Navalného, kterou opozičník připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá.
