Kišiněv - Moldavané jdou po třech měsících dnes znovu k parlamentním volbám.
Výsledky předchozího dubnového hlasování totiž přinesly pat: nikdo neměl většinu, potřebnou ke zvolení prezidenta. A nikdo nechtěl ustoupit.
Politická krize rozděluje nejen společnost, ale i dva nyní již bývalé kolegy a členy jedné politické strany.
Těsně po dubnových volbách se k nečekanému kroku rozhodl nyní již bývalý předák Komunistické strany Marian Lupu, který přijal nabídku postavit se do čela opoziční Demokratické strany.
Jeho rozhodnutí bylo o to nečekanější, že stranu opouštěl ve chvíli, kdy se nacházel na vrcholu kariéry.
Komunistická dráha jej v roce 2003 vynesla na pozici ministra obchodu a od roku 2005 do roku 2009 se v barvách strany stal mluvčím parlamentu.
Přeběhlík Lupu
Při náhlém "převlečení kabátu" je tento třiačtyřicetiletý politik často konfrontován s otázkou, proč stranu, která mu pomohla k raketové kariéře, opustil.
"Pro mě je důležitá týmová práce a společné rozhodování," řekl Lupu novinářům na dotaz, proč se rozhodl pro rychlý a pro většinu Moldavanů nečekaný odchod ze strany. "A to bohužel v Komunistické straně nebylo možné."
Komunismus s lidskou tváří
Lupu podle svých slov dospěl k názoru, že současnou vládnoucí stranu Moldavska nelze reformovat a tak přijal nabídku postavit se do čela opoziční Demokratické strany.
"Když jsem do strany vstoupil, domníval jsem se, že se o důležitých věcech rozhoduje pomocí kompromisu, ale podle všeho jsem měl jiné představy, než moji kolegové," objasňuje záležitost odchodu Marian Lupu, jenž v minulosti pracoval pro Mezinárodní měnový fond a Světovou obchodní organizaci.
"Chtěl jsem, aby naše strana měla lidskou tvář, aby se na ní lidé mohli spolehnout, a více jsme se jako země přiblížili Evropě," dodává mnohými analytiky uznávaný řečník Lupu.
"Voronin nebo já"
S blížícím se dnem voleb rostly Demokratické straně (DS) v předvolebních průzkumech veřejného mínění preference a všeobecně se očekává, že DS bude volit deset procent Moldavanů. Komunistické straně průzkumy předpovídají třicet procent.
Vyhrají-li komunisté, Lupu, na rozdíl od dalšího opozičního předáka, starosty Kišiněva Dorina Chirtoacy, který odmítá jakoukoli spolupráci s komunisty, není tak nekompromisní.
"Do bilaterální spolupráce s komunisty bych nevstoupil, ale velkou koalici utvořenou komunisty a co největším počtem stran bych přijal," řekl Lupu Aktuálně.cz. "Budu ale žádat, aby někteří členové Komunistické strany z vlády odešli, včetně prezidenta Vladimira Voronina. Ten už dlouho přesluhuje."
Tři varianty
Nečekaný Lupuův úprk ze strany si mnozí vysvětlují kombinací vysokých ambic politika a ztráty iluzí o způsobu vedení země Komunistickou stranou. Starosta Kišiněva Dorina Chirtoacy nabízí tři možné varianty.
"Sám má malé děti a po dubnových událostech, kdy policisté zmlátili stovky mladých lidí, si uvědomil, že pro ně chce lepší budoucnost," řekl člen Liberální strany Chirtoaca novinářům den před parlamentními volbami.
"Nebo má ambice stát se prezidentem a zklamalo ho, že si jej Voronin nevybral za kandidáta. Anebo to je všechno jen hra a po volbách se s komunisty opět spojí," spekuluje kišiněvský starosta. "Doufám, že se jedná o tu první možnost," dodává s úsměvem.
Sporné rumunské pasy
Ačkoli se v předčasných parlamentních volbách podle nynějšího šéfa DS v televizních předvolebních debatách staly hlavním tématem "nešťastné dubnové události", rezonuje u moldavské společnosti ještě další téma, s oblibou zmiňované vládnoucí garniturou: Rumunsko.
Odcházející prezident Voronin několikrát obvinil opozici z toho, že je napojena na rumunskou vládu a Rumunsko se chystá čtyřmilionové Moldavsko "pohltit". Proto podle vysvětlení komunistů začalo Rumunsko nabízet moldavským občanům s rumunskými kořeny rumunské pasy. Jinak to vidí Marian Lupu.
"Vysoký počet žádostí o (rumunské) pasy neznamená, že Moldavané se staví proti vlastní zemi a chtějí prchnout do Rumunska," říká Marian Lupu.
"Kromě toho, že mnoho z nich má dvojí občanství, od ruského po ukrajinské, Rumunsko je pro ně zdrojem pracovních příležitostí, neboli brána do Evropské unie," dodává Lupu, sám s rumunskými kořeny.
V zahraničí, převážně v evropských zemích pracuje bezmála milion Moldavanů.
Historická středa
Toho samého názoru byla i žadatelka, čekající před rumunskou ambasádou. "Ano, čekám tu na rumunský pas. Brala bych ale jakýkoli, český nebo slovenský, to je jedno," řekla Aktuálně.cz asi padesátiletá Silvia, jejíž měsíční příjem činí kolem sto padesáti eur.
A právě Moldavany, kteří byli nuceni své rodné země opustit a najít si lépe placenou práci v zahraničí, se podle Mariana Lupu komunisté snažili z voleb "vyšachovat" tím, že volby stanovili na pracovní den.
Mnoho z nich nebude moci se na ambasády dopravit, například Moldavané pracující ve Španělsku mají nejbližší ambasádu v Paříži.
"V celé volební historii Moldavska se volby budou konat poprvé ve středu, a ne v neděli. Nejedná se o náhodu, že velká část Moldavanů k urnám nebude moci přijít," upozorňuje na neobvyklé rozhodnutí komunistů Marian Lupu.
