Řeč je především o fentanylu. Látce, která ve Spojených státech způsobuje vážnou zdravotní krizi a v Mexiku mění drogové kartely ve výdělečné podniky.
Rostliny máku schovávali farmáři do polí mezi kukuřici a fazole zhruba od 70. let. Žádná jiná plodina jim od té doby nevydělávala tolik peněz. V 90. letech klesly kvůli dohodě o volném obchodu s USA ceny kávy i kukuřice, pro mexické farmáře tradiční vývozní plodiny. Políčka s mákem se tak stala pro místní chudé obyvatele jedinou možností, jak například zaplatit dětem cestu do školy.
"Věděl jsem, že je to nelegální, ale riskl jsem to. A díky tomu jsem uživil rodinu," svěřil se v roce 2019 novinářům listu The Guardian padesátiletý Pedro García. Dvakrát do roka si pro sklizeň přijeli obchodníci a odvezli zboží do laboratoří, kde se z vypěstovaného máku vyráběl heroin. Mexiko stále platí za jednoho z hlavních dodavatelů heroinu do Spojených států. V 90. letech po něm stoupla poptávka, v posledních letech ho ale nahrazují jiné opioidy.
"Mysleli jsme si, že to bude trvat navždy, nikdy by nás nenapadlo, že by cena mohla klesnout," popsal zklamání García, kterého rozmach syntetických drog připravil stejně jako ostatní zchudlé rolníky o výdělek.
Obchod s drogami se jako jakýkoliv jiný byznys řídí základním pravidlem, kterým je maximalizace zisku. Mexické drogové kartely, které před lety začínaly s prodejem marihuany a kolumbijského kokainu do USA, se přizpůsobily trhu a místo chudých farmářů z horských vesnic si teď najímají vystudované chemiky a profesionální obchodníky. Políčka nahradily laboratoře, hlavním vývozním artiklem se stal fentanyl.
Seriál Nejmocnější drogové kartely
Seriál Aktuálně.cz Nejmocnější drogové kartely mapuje řádění narkomafie v Latinské Americe. Popisuje historii vzkvétajícího obchodu s drogami, současnou situaci i jeho hlavní tváře. Již publikované díly najdete níže.
- "Válka je prohraná." Nejmocnější drogoví lordi řádí i po Escobarovi
- Nejdřív zabíjejí, až pak vyslýchají. Děti narkobarona Prcka ovládly obchod s drogami
- Z Ekvádoru se stala klíčová trasa pro pašování drog. V kdysi bezpečné zemi řádí gangy
- Místo stovek polí s mákem stačí kuchyň. Jak mexické kartely bohatnou na fentanylu
Nejsmrtelnější droga v americké historii
Výroba a prodej fentanylu je výnosný byznys. Podle odhadů amerického Úřadu pro potírání drog dokáže mexický kartel jednu fentanylovou pilulku vyrobit za deset amerických centů. Velkoobchodní cena, za kterou ji prodá ve Spojených státech, je padesát amerických centů. Přímo na ulici ji pak někteří dealeři prodají klidně za několik dolarů. K výrobě této lukrativní drogy navíc není třeba žádná půda, není nutné schovávat žádná pole ani spolupracovat se stovkami rolníků. Stačí malá laboratoř, někdy jen rodinná kuchyň a několik chemiků.
O fentanylu se v amerických médiích mluví jako o nejsmrtelnější droze, se kterou se Spojené státy ve své historii setkaly. Za jediný rok, od srpna 2021 do srpna 2022, zemřelo v důsledku závislosti na této látce přes sto tisíc lidí.
Opioidová epidemie, jak se krizi spojené s narkotiky v USA přezdívá, trvá už přes dvacet let. V 90. letech ji odstartovaly léky na předpis. Američtí lékaři začali předepisovat tablety na tlumení chronické bolesti, o kterých farmaceutické firmy tvrdily, že nejsou návykové. Ukázalo se, že to nebyla pravda.
Asi nejznámějším případem byl lék OxyContin, jenž se stal symbolem opioidové krize. Právě s jeho nástupem na trh v polovině 90. let zaznamenalo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí první výrazný nárůst předávkování opioidy, mezi které patří například heroin nebo morfin. Za dvacet let se ve Spojených státech předávkovalo na půl milionu lidí, polovina z nich ovšem opioidy předepsanými lékaři, třeba na chronickou bolest zad.
S nárůstem lidí závislých na těchto látkách, které lidé sehnali jen na předpis, se začalo dařit dealerům drog. Tablety z lékárny se daly nahradit levným heroinem a brzy také až padesátkrát účinnějším fentanylem. V roce 2014 skokově narostl počet smrtelných předávkování tímto syntetickým opioidem, který se nejprve začal objevovat namíchaný v heroinu a kokainu.
Cesta vede z Číny přes Mexiko
Stopy po původu fentanylu, který zabíjí Američany, vedou napříč kontinenty. Fentanyl vzniká sice v tajných laboratořích v severních státech Mexika, potřebné chemikálie na jeho výrobu ale místní kartel nakupuje v Číně. Odtud původně pocházela naprostá většina fentanylu prodaného v USA, přísná opatření z roku 2019 ze strany Pekingu ale cestu této drogy z asijské země přímo do Spojených států zkomplikovalo. Na scénu tak přišli Mexičané. Zatímco Čína zůstala hlavním producentem potřebných chemikálií, Mexiko slouží jako zprostředkovatel, výrobce a prodejce drogy do USA.
Pro Mexiko je pašování fentanylu do Spojených států mnohem jednodušší než u jakékoliv jiné drogy. Tak například k tomu, zásobit americký trh heroinem na celý rok, je potřeba propašovat přes hranice celkem asi 125 tun, u kokainu je to ještě víc. Zato fentanylu stačí k uspokojení celého trhu prodat jen pět tun, zjistil loni americký list Finacial Times. Takové množství se vejde do jediného kamionu.
Mexické kartely se tak rychle adaptovaly na měnící se situaci na trhu a jejich chapadla teď sahají mnohem dál. Peníze začaly vydělávat i jinak, vedle prodeje drog i pašováním lidí přes hranice, obchodem se zbraněmi, únosy a vydíráním. Podle odhadů ale tvoří prodej drog zhruba 40 procent všech příjmů kartelu Sinaloa. Z toho více než polovinu tvoří právě syntetické drogy.
Drogové kartely fungují jako mafie
Mexické drogové kartely se v dnešní době podobají spíše mafii. Policie a státní moc se ale stále soustředí na jejich obchod s narkotiky. Hlavním důvodem je pomoc Spojených států, které vedou válku proti drogám. Mexická vláda a její strategie potírání organizovaného zločinu však tamním kartelům paradoxně pomáhá.
Takzvanou mexickou drogovou válku odstartoval v roce 2006 tehdejší prezident Felipe Calderón, když do ulic vyslal tisíce těžce ozbrojených policistů v naději, že ukončí vlnu násilí a rozbije drogové kartely. Výsledkem bylo ale ještě větší krveprolití. Neuspěla ani strategie, podle které se policie snažila pozatýkat šéfy jednotlivých kartelů, tedy ty nejmocnější drogové dealery v zemi. Podařilo se sice chytit několik významných narkobaronů, včetně Prcka (El Chapo) v roce 2016, který byl v té době považován za nejmocnějšího drogového vůdce na světě.
Zatčení narkobaronů však k míru nepřispělo. Podle mnohých odborníků má tento hon na hlavy organizovaného zločinu přesně opačný efekt. Kartely se tím, že přijdou o své vůdce, rozdělí a mezi jednotlivými frakcemi se rozpoutá boj o moc, což způsobí další násilí. Například právě po zadržení Prcka Mexiko porazilo svůj dosavadní rekord v počtu vražd za jediný rok, násilnou smrtí zemřelo skoro 36 tisíc lidí.
Mezinárodní krizová skupina, nevládní organizace zabývající se prevencí a řešením konfliktů ve světě, v tomto období také zaznamenala výrazný nárůst gangů v Mexiku. Zatímco v roce 2010 jich bylo kolem sedmdesáti, o deset let později už šlo o 200.
Navíc i samotný kartel Sinaloa po Prckově zatčení dál funguje a obchodu s drogami ve středoamerickém státě dominuje. Právě tento kartel ovládl obchod s fentanylem.
