Bogota – Historický proces mírových jednání, který má ukončit desítky let trvající konflikt v Kolumbii, stále pokračuje. Po obnovených rozhovorech s gerilou FARC měl začít ve čtvrtek i dialog s bojovníky ze skupiny Národní osvobozenecká armáda (ELN).
Probíhat má na území sousedního Ekvádoru a povede jej Juan Camilo Restrepo, bývalý ministr zemědělství současného kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose, který byl letos oceněn Nobelovou cenou míru.
Cestu svých vyjednávačů do Ekvádoru však prezident ve čtvrtek odložil. Zdůvodnil to podle agentury AFP tím, že guerilla nepropustila jednoho zajatce, jak žádá Bogotá. "Vyzval jsem tým vyjednávačů s ELN, aby odložil svou cestu do Quita. Formální zahájení dialogu s touto skupinou bude zpožděno, dokud nebude v pořádku propuštěn (zajatec guerilly) Odín Sánchez," prohlásil dnes kolumbijský prezident. Rozhovory měly podle agentury Reuters začít v 18:00 místního času (24:00 SELČ).
Šéf ELN Pablo Bertrán se proti Sánchezovu tvrzení vzápětí ohradil. "Dodržujeme vše, co bylo dojednáno," zdůraznil velitel.
Podle agentur AP a AFP se propuštění bývalého kolumbijského poslance Sáncheze asi zpozdilo jen z organizačních důvodů. Šéf kolumbijských vyjednávačů Juan Camilo Restrepo totiž krátce po vyjádření Santose sdělil, že podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) proces osvobození Sáncheze již začal, a to za pomoci představitelů katolické církve.
Povstalci z ELN ale k celé akci nepřistupují s velkým nadšením. Jen deset dní před plánovaným čtvrtečním zahájením jednání proti nim kolumbijská armáda zaútočila v severním regionu Casanare. Jednoho člena gerily zabila a čtyři další zatkla.
El ambiente es de optimismo #VamosPorLaPaz #PazALaCalle https://t.co/Y4BEC0kx6j
— Timoleón Jiménez (@Timochenko_FARC) October 22, 2016
Zato první jednání s FARC, které se uskutečnilo poté, co Kolumbijci v referendu odmítli předpřipravenou mírovou dohodu, podle vůdce gerily Timoleóna Jiméneze proběhlo "optimisticky". Prezident Santos prodloužil příměří až do konce roku.
Mírové dohody mír nezaručí
Šance na dosažení skutečného míru ale v tuto chvíli nezávisí jen na vyjednávání s vůdci místních geril. Zcela zásadní podmínkou bude i to, zda spolu do budoucna dokážou spolupracovat kolumbijské vládnoucí elity. Například nynější dva hlavní političtí aktéři v zemi – prezident Santos a jeho předchůdce a oponent Álvaro Uribe.
Nezdary, které dlouhodobě mařily šance na ukončení bojů, měly totiž kořeny právě v chybějícím konsenzu mezi vládnoucími elitami. Sám Uribe se například postavil proti vyjednané dohodě s FARC – současně ale nepředstavil žádnou možnou alternativu.
Právě nejednota elit, slabý stát a zejména neschopnost centrální vlády udržet si monopol státní moci na celém území Kolumbie byly po celá léta hlavní překážkou na cestě ke stabilizaci demokracie.
V bojích o jednotlivá kolumbijská území, nad kterými centrální vláda ztratila moc, se proti gerilám časem postavily polovojenské jednotky, jež braly spravedlnost do vlastních rukou. Jejich předáci – napojeni na obchod s drogami – ovládli lokální politiku. A vláda v Bogotě nebyla schopna poskytnout svým obyvatelům ochranu před krveprolitím.
Kolumbie tak byla dlouho považována za rozpadající se stát, protože nebyla schopna dostát jedné ze základních funkcí státu – ochrany vlastních občanů.
Až v roce 2008 se Uribemu podařilo paramilitární jednotky odzbrojit.
Nyní tak Bogota stojí před nejdůležitější výzvou. Získat zpět moc i na územích, která již dlouho byla mimo její kontrolu. Výsledek ale nebude záležet jen na dohodách vyjednávaných s gerilami, přestože jejich podoba je jedním z klíčových faktorů. Obchod s drogami totiž nejen bují dál, ale dokonce se rozrůstá. A řada Kolumbijců je na něm závislá.
Vedle geril je tu koka
Už teď se tak dá celkem snadno pojmenovat další překážka, která by mohla stát v cestě za konečným mírem. Je jí malá rostlinka jménem koka.
Její pěstování na kolumbijském venkově podporovala hlavně FARC, která napojením na obchod s drogami financovala svoji činnost. Po navázání spolupráce s vládou ale od toho musela upustit a naopak přislíbit spolupráci na mýcení této rostlinky, která je v Kolumbii díky vlivu Spojených států nelegální.
Mnoho rolníků tím ale přijde o zisk. V odlehlých oblastech na úpatí And jsou místa, kde jsou lidé na pěstování koky zcela závislí. Vláda bude muset těmto lidem poskytnout jiný způsob obživy.
Podle informací BBC budou vládní úředníci likvidovat koková pole až po navázání dialogu s komunitami, kterých se bude opatření týkat. Ušlý zisk bude muset ale stát finančně – avšak jednorázově – kompenzovat.
Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) varuje, že do pěstování koky se v Kolumbii zapojuje stále více lidí. Za minulý rok se produkce zvýšila o 40 procent. To znamená i více rodin závislých na pěstování této plodiny, které potřebují efektivní plán na rozvoj konkrétních oblastí a alternativní způsob obživy.
"Přicházejí k mým dveřím, zaplatí mi a zase odcházejí. Kdyby mi za kávu nebo fazole zaplatili víc, budu pěstovat kávu nebo fazole," vysvětlil jednoduchý systém pro časopis Newsweek 45letý farmář z jihozápadní provincie Cauca. A neplatí málo. Za měsíc si vydělá kolem 600 dolarů.
Na vládě prezidenta Santose bude, aby po odchodu geril zabránila příchodu jiných zájemců o tuto plodinu, kteří doposud čekali na svou příležitost.
"V oblastech, které zůstanou po odchodu FARC opuštěné, musíme okamžitě zaplnit prostor my," řekl kolumbijský ministr obrany Luis Carlos Villegas agentuře Reuters.
