Zprávu o tom, že Miloševič zemřel přirozenou smrtí po srdeční zástavě, oznámil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii na základě dosavadních výsledků soudní pitvy.
"Tribunál dostal krátkou zprávu o výsledcích pitvy. Podle lékařů byl příčinou smrti Slobodana Miloševiče infarkt myokardu," uvádí se ve zprávě ICTY. Lékaři podle dokumentu zjistili dva různé defekty srdce, které mohly vést k jeho selhání.
Pitvu nařídil prezident Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Fausto Pocar poté, co koroner po prvním ohledání nedokázal určit příčinu smrti. Pitvě byl přítomen také patolog ze Srbska, aby se zamezilo spekulacím a dohadům. Dnes ráno se vrátil zpět do Bělehradu.
Bral léky proti lékům
Množí se ale spekulace o okolnostech Miloševičovy smrti, včetně sebevraždy. Podle zijštění nizozemského toxikologa Donalda Ugese ukázal rozbor krve, že Miloševič bral léky anulující účinek jiných léků, které měl užívat na snížení krevního tlaku. "Tento lék bral svévolně, asi aby získal povolení k cestě do Moskvy," dodal podle agentury AFP Uges.
Infobox
Miloševič umřel v cele, příčina se šetří
...Slobodan Miloševič se rozsudku před haagským tribunálem pro válečné zločiny už nedočká. Zemřel ve své cele...
KARIÉRA
1986 Stojí v čele Srbské komunistické strany.
1987 Staví se poprvé do role obránců srbského obyvatelstva v Kosovu. To mu přináší v Srbsku popularitu.
1989 Na shromáždění miliónu Srbů v Kosovu varuje před rozbitím Jugoslávie.
KOMENTÁŘ
Slavomír Goga: Miloševičovo dědictví
...Spíše než psychickou labilitou se tento enfant terrible srbsko-jugoslávské politiky vyznačoval vždy touhou po moci a pragmatickým taktizováním za účelem jejího získání a udržení...
Miloševič už dříve žádal, aby mohl odjet do Ruska na léčení, které mu Moskva nabídla. Miloševičovi kritici tvrdí, že se tak pouze pokoušel prodloužit proces, trvající od roku 2001, a že by možná mohl v Rusku zůstat, a k soudu se nevrátit.
Moskevský lékař Leo Bokeria, který Miloševiče v Haagu dvakrát prohlížel, před touto informací přišel s jiným vysvětlením. Ruské televizi NTV sdělil, že bývalý jugoslávský prezident možná záměrně nebral léky, které dostával na vysoký tlak, a to mohlo způsobit jeho smrt.
"Vím, že ho v Haagu podezírali z toho, že léky záměrně neužívá," uvedl Bokeria.
Miloševič si stěžoval: i v Rusku
Podle Miloševičova právníka Zdenka Tomanoviče si ale bývalý prezident v pátek - den před smrtí - stěžoval na to, že dostal špatné léky, a dopisem vše popisoval ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi a žádal ho o pomoc.
Příbuzní Miloševiče kladou jeho smrt za vinu haagskému tribunálu. Hlavní žalobkyně Carla del Ponteová to odmítla. Připustila ale, že Miloševič mohl spáchat sebevraždu.
Miloševičova manželka Mirjana Markovičová v dnešním rozhovoru pro bělehradské Večernje novosti prohlásila, že příčinou Miloševičovy smrti také může být vyčerpání.
"Byl mimořádně vyčerpán, což mohlo zapříčinit to, co se stalo v sobotu. Nelze ale vyloučit ani jiné příčiny, které ukončily jeho život," prohlásila Markovičová. List místo ani čas pořízení rozhovoru neuvedl.
Co s ostatky Miloševiče?
Tělo mrtvého Slobodana Miloševiče mělo být podle mezinárodního tribunálu dnes předáno jeho rodině. Tribunál předání těla potvrdil, ale neinformoval, kdo tělo převzal.
Podle bělehradského reportéra BBC jsou ve sporu o další osud jeho těla samotní příšlušníci jeho rodiny.
Vdova po čtyřiašedesátiletém srbském politikovi je v Srbsku obžalována a nejspíš zůstane v Rusku, kde v současnosti žije. Společně se synem Markem chce, aby byl Miloševič pochován v Rusku.
To ale odmítá dcera Marija: "Není Rus, aby tam byl pohřben."
Zatím je pouze jasné, že Miloševičovi se nedostane státního pohřbu. Tuto možnost dnes vyloučil srbský prezident Boris Tadič.
S Miloševičem odchází "starý" Balkán
Sobota znamenala pro Balkán velkou změnu. V Haagu zemřel Slobodan Miloševič a EU slíbila na summitu v Salcburku vstřícnost vůči balkánským zemím, které chtějí být jejími členy. Obě události dělilo jen několik hodin.
Slobodan Miloševič byl posledním žijícím politikem, s nímž jsou spojena pro Balkán tragická devadesátá léta plná válek, etnických čistek, masakrů, bombardování a ekonomických blokád.
Chorvatský prezident Franjo Tudjman zemřel v roce 1999, bosenský předák Alija Izetbegovič čtyři roky poté. Letos podlehl rakovině Ibrahim Rugova, prezident kosovských Albánců.
Války v Chorvatsku, Bosně, Kosovu, Makedonii a bombardování Srbska a v roce 1991 i Slovinska si vyžádaly desítky tisíc mrtvých. Povraždění osmi tisíc bosenských muslimů ve Srebrenici v roce 1995 bylo nejhorším masakrem v Evropě od druhé světové války.
Odešly tyto hrůzy s Miloševičem definitivně do minulosti? Je dnešní Balkán hodně odlišný ve srovnání s devadesátými lety?
Pohled na současnost zemí, které tak bolestně vznikly z Titovy Jugoslávie, nabízí spíše kladnou odpověď. Všude vládnou modernější, reformní a méně nacionalističtí politici. Většina zemí se dívá na západ k branám Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Noví vůdci většinou nejsou příliš zatíženi dědictvím komunismu a nikdo už nehovoří o Velkém Chorvatsku nebo Velkém Srbsku.
"Nevěřím tomu, že by se ještě vrátila válka mezi Srby a Chorvaty nebo krveprolévání v Bosně, to už je skutečně minulost. A jsem přesvědčen, že postupné začleňování balkánských zemí do Unie je nejlepším způsobem, jak problém bývalé Jugoslávie definitivně a jednou provždy vyřešit. Není možné, aby celá Evropa byla v Unii a uprostřed Balkánu zela černá díra," řekl deníku Aktuálně.cz bývalý šéf československé diplomacie a později zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiří Dienstbier.
Všichni chtějí na Západ
Po Bulharsku a Rumunsku má šanci na rychlou integraci do euroatlantických struktur Chorvatsko. Loni padla základní překážka, když policie na Kanárských ostrovech zatkla hledaného chorvatského válečného zločince Ante Gotovinu.
Chorvatsko je spolu s Makedonií a Albánií součástí tzv. Jaderské charty, jejíž členové spolupracují s NATO a mají před sebou perspektivu členství.
Ministři zahraničí Evropské unie včera v Salcburku potvrdili slib, že Chorvatsko, Makedonie, Bosna, Srbsko, Černá Hora i Albánie mají právo vstoupit do EU, až budou připraveny. Nikdo z nich není dopředu vyloučen.
"Jasně chceme těmto zemím dát perspektivu členství v EU. To je cíl, kterého se má dosáhnout. Ať to bude zítra, za pět let nebo za patnáct let," řekl ČTK český ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Změnu na Balkáně ukazují i kontakty mezi bývalými znepřátelenými zeměmi. Současní politici Chorvatska, Bosny či Srbska se navzájem běžně navštěvují, což bylo ještě před několika lety nemyslitelné.
Kosovská výjimka
Jedna výjimka existuje. Kosovo. Tam jsou stíny devadesátých let stále přítomné, a mohou-li někde na Balkáně znovu vzplát vášně, pak právě tady.
Ukázal to i salcburský summit. Zatímco politici Evropské unie naznačili, že nezávislost Kosova je téměř hotovou věcí, srbský prezident Boris Tadič ji označil za nepřijatelnou.
Na propast rozdělující Albánce a Srby v Kosovu ukazují i reakce na Miloševičovu smrt. Podle Albánců byl zločinec, který je nenáviděl a ničil jejich životy. Naopak Marko Popovič ze srbské strany města Mitrovica řekl zpravodajům agentury Reuters: "Opustil nás otec našeho národa. Nemohli ho odsoudit, tak ho zavraždili."
"Kosovo bohužel nepůjde vyřešit tak jednoduše. Neexistuje zde řešení, které by garantovalo bezpečí a stabilitu. A albánští představitelé - i ti umírnění - stále sní o spojení Albánců v jednom velkém státě," řekl deníku Aktuálně.cz Jiří Dientsbier.
Otázkou je, jak na Miloševičovu smrt zaraeguje samotné Srbsko. I ti, kteří neměli Miloševiče rádi, vinili haagský tribunál ze zaujatosti vůči Srbům. A pro srbské nacionalisty se nyní stane mučedníkem, který padl při obraně Srbů.
