Raketa Buk zasáhla pilotní kabinu. Expertní tým zveřejnil klíčovou zprávu o zkáze letu MH17

Martin Novák Michal Žák Zuzana Kleknerová Martin Novák, Michal Žák, Zuzana Kleknerová
Aktualizováno 13. 10. 2015 15:40
Boeing společnosti Malaysia Airlines někdo sestřelil loni 17. července ruskou raketou Buk. K tomuto závěru dospěl ve své zprávě Nizozemský bezpečnostní úřad. Nestanovil však, zda za smrt 298 lidí mohou proruští separatisté, nebo ukrajinská armáda. To ani nebylo úkolem analýzy. Na určení viny pracuje mezinárodní tým vyšetřovatelů pod vedením nizozemské prokuratury. Výsledky pátrání má zveřejnit v prosinci. Rusko trvá na tom, že Buk odpálili ukrajinští vojáci, nikoliv separatisté.
Vrak MH17 sestavený z dílů nalezených na Ukrajině.
Vrak MH17 sestavený z dílů nalezených na Ukrajině. | Foto: Reuters

Haag - Zkázu boeingu nad Ukrajinou loni zcela jednoznačně způsobila raketa odpálená ze země. A byla to raketa ruské výroby Buk. Tento závěr dnes zveřejnil Nizozemský bezpečnostní úřad (OVV) v závěrečné zprávě, která shrnuje výsledky jeho patnáctiměsíčního vyšetřování. Zpráva je vydána ve formě knihy.

V troskách letounu byly nalezeny úlomky rakety a všichni lidé na palubě zemřeli rychle, aniž by si stačili uvědomit, že se něco děje. Raketa zasáhla pilotní kabinu, uvádí se v dokumentu.

Nizozemský bezpečnostní úřad neměl za úkol určit, kdo tragédii způsobil, a v závěrečné zprávě ani nikomu vinu nepřisuzuje.

Při bezprecedentní katastrofě zemřelo loni 17. července všech 298 osob na palubě. Většinu cestujících tvořili Nizozemci, mnoho z nich mířilo na dovolenou na indonéský ostrov Bali.

"Ukrajinské úřady selhaly"

Ředitel úřadu Tjibbe Joustra s dokumentem nejprve seznámil rodiny obětí na vojenské základně Gilze-Rijen, kde v hangáru experti sestavili letoun z kusů dopravených do Nizozemska z místa neštěstí na Ukrajině.

Na tiskové konferenci Joustra následně řekl: "Víme, že k pádu letadla došlo v důsledku výbuchu v přední části letadla."

Střela byla podle něj vypuštěna z východu Ukrajiny, a to odněkud z území o rozloze 320 kilometrů čtverečních.

"Ukrajinské úřady selhaly, když neuzavřely vzdušný prostor (nad oblastí konfliktu)," uvedl ředitel nizozemského úřadu. Nad místem neštěstí tou dobou - v den tragédie, před ním a po něm - přelétalo 160 různých dopravních letadel celkem 61 společností.

"Nikdo se nedomníval, že civilnímu dopravnímu letounu hrozí jakékoliv nebezpečí," upozornil Joustra. "Všichni byli přesvědčeni, že vzdušný prostor je bezpečný."

Sestřelený boeing sestavili experti na nizozemské základně dohromady.
Sestřelený boeing sestavili experti na nizozemské základně dohromady. | Foto: Reuters

Exploze nebo střelba na palubě? Vyloučeno

Kyjev přitom podle Nizozemců věděl, že v oblasti bylo sestřeleno několik vrtulníků i armádních strojů. Navzdory tomu svůj vzdušný prostor neuzavřel.

"Naše vyšetřování ukázalo, že se nikdo nezamýšlel nad případným ohrožením civilního letadla," upozornil Joustra s tím, že dopravní letadla létají ve výšce kolem 10 000 metrů nad mořem.

Připomněl také, že vyšetřovatelé se do oblasti tragédie kvůli ozbrojenému konfliktu nemohli dlouho dostat. "Teprve před dvěma týdny se k nám dostaly nové části letounu. A není vyloučeno, že v budoucnu se naleznou ještě další."

Za tragédii může v každém případě střela. "Byly vyloučeny takové varianty jako exploze nebo střelba na palubě," zdůraznil před novináři.

"Mezinárodní vyšetřování příčin pádu letu MH17 ukazuje, že k pádu došlo kvůli zasažení střelou 9M38, která vybuchla u přední části letadla. Tyto střely mohou být vypáleny mobilním systémem Buk. V důsledku výbuchu do letadla vniklo velké množství objektů," upřesnil.

Poničené dveře boeingu MH17 po odborné rekonstrukci na nizozemské základně.
Poničené dveře boeingu MH17 po odborné rekonstrukci na nizozemské základně. | Foto: Reuters

Šéf vyšetřovacího týmu také upozornil, že do zkoumání příčin se zapojilo sedm zemí. "Všechny zapojené státy dospěly k závěru, že pád letadla byl způsoben tím, že ho zasáhla střela země-vzduch."

Reakce Ruska

Pokus zjistit, kdo malajsijský boeing sestřelil, podniká jiný tým - mezinárodní tým kriminalistů sestavený nizozemskou prokuraturou. Své závěry by měl zveřejnit před koncem roku.

Rusko odmítá tvrzení, že letoun zasáhla raketa vystřelená z území pod kontrolou doněckých separatistů. Naopak se snaží dokázat, že Buk byl odpálen z míst, která držela ukrajinská armáda.

Některé úlomky a zbytky letadla zůstaly na východní Ukrajině, na území takzvané Doněcké lidové republiky.
Některé úlomky a zbytky letadla zůstaly na východní Ukrajině, na území takzvané Doněcké lidové republiky. | Foto: Reuters

Poukazuje na to, že protiletadlový systém Buk je sice vyráběný v Rusku, ale mají ho ve svém arzenálu jak ruské, tak ukrajinské ozbrojené síly.

"Ruská federace na naši zprávu namítá, že nelze s přesnou jistotou určit typ střely, která letadlo zasáhla," řekl v úterý Tjibbe Joustra. Vyšetřovatelé podle něj všechny výtky posoudili, ale s mnohými nemohli souhlasit.

"Sledovali jsme trajektorii střely a to, odkud mohla být střela vypálena. Byla rovněž provedena simulace, na jejímž základě jsme zjistili, že střela byla vypálena z oblasti o rozloze 320 kilometrů čtverečních na východě Ukrajiny," zdůraznil šéf Nizozemského bezpečnostního úřadu.

Russia Today vs. Bellingcat

Ruská zbrojovka Almaz-Antej dopoledne představila novinářům výsledky svého vlastního vyšetřování, které zahrnovalo i nasimulování pádu letadla s pomocí starého Iljušinu Il-62. Zbrojovka uvedla, že malajsijský boeing sestřelili starším typem rakety Buk Ukrajinci ve směru od vesnice Zaroščenske, kde jednotky separatistů nebyly.

Dříve dokonce Moskva uváděla, že stroj malajsijských aerolinií sestřelil ukrajinský vojenský letoun.

Investigativní agentura Bellingcat analýzou fotografií a dat dospěla k závěru, že použitá zbraň patřila  53. protiletadlové raketové brigádě Ruské federace.

Šéf Bellingcatu Eliot Higgins zveřejnil na sociální síti Twitter mapu s místem, odkud byla podle něj střela odpálena.

Zároveň si stěžuje na to, že ruská zpravodajská televize Russia Today proti němu spustila kampaň a odvysílala několik reportáží, ve kterých zpochybňuje jeho důvěryhodnost a zkušenosti.

Verze Kyjeva

Ukrajinská vláda od počátku uváděla, že za útokem stojí separatisté.

Vasyl Vovk, který vedl loni vyšetřování z pověření ukrajinské rozvědky SBU, nevěří, že budou někdy zveřejněny jasné závěry. V rozhovoru pro agenturu Reuters však uvedl, že o vině separatistů a Ruska nepochybuje.

"Byl to systém dovezený přes hranici z Ruska a obsluhovaný ruskými specialisty," tvrdí Vovk.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval nizozemský úřad za pomalé tempo při objasňování příčin. Zároveň Moskva v Radě bezpečnosti OSN vetovala zřízení tribunálu, který by se incidentem zabýval.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Šampionka Roland Garros Barbora Krejčíková už má jistý premiérový start na tenisovém Turnaji mistryň. Hrát bude i čtyřhru s Kateřinou Siniakovou.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 26 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy